Nostalgie. Velká nostalgie po začátku devadesátých let 20. století, kdy v Čechách začínalo vše znovu. A ve světě mělo svůj vrchol několik legendárních uskupení nesmlouvavé až ničivé hudby (Death, Benediction, Unleashed, Dismember, Napalm Death, Asphyx, Pestilence), mezi něž řadím rovněž Autopsy s tímto albem. Svěží záhrobní vítr :-).

Naprosto neznámý, ale o to zajímavější hudební spolek z Rakouska, který na svých pouhých dvou vydaných albech (1996, 1999) vytvořil neuvěřitelně bohatou, těžko přístupnou, roztodivnou, přesto však vnitřně konzistentní směsici žánrů, které se k sobě bytostně vůbec nehodí. Vyvážené spojení folku, vážné hudby a doom metalu v pojetí Estatic Fear přiměje abstrahovat od všední reality a nechá nořit se hlouběji a hlouběji do sebe či vzlétnout a plout po snivě smutných vlnách nad hlubokými mlžnými hvozdy... Opus Somnium Obmutum není lehce stravitelný. Ale rozhodně u něj platí, že trpělivost se po nějakých patnácti dvaceti posleších vyplatí. Narozdíl od kapel typu Therion, kdy na hlavní metalový hudební korpus jsou jako korálky navlečeny další motivy, jde Estatic Fear úplně jiným směrem. V jeho hudbě žádný jeden hlavní hudební korpus neexistuje, v každé skladbě je jich hned několik, prolínají se, vycházejí ze sebe a opět do sebe zapadají.