| |
Celkové hodnocení alba: 91% Rok vydání: 1996 Žánr: doom metal Celkový čas: 56:53
Skladby
|
Review:
Estatic Fear is probably the most carefully kept secret in doom-metal. The way they combine extremely moody, melancholic doom-metal with orchestral arrangements and authentic instruments like a lute, flute and acoustic guitars is absolutely stunning and makes bands like Therion and Haggard sound like would be bands that try in vain to integrate elements from classical music in their metallic sound.
I can't find the proper words to express the emotionality and sad romanticism of this work. Images of forgotten times with troubadours singing their sad songs under empty balconies, hoping in vain that the pretty lady shall come to them enchanted by their nostalgic melodies and despised vagabonds wandering around searching for a place to rest, pass through my mind's eye.
What I especially like about this album, is that they managed to create such a sad, melancholic atmosphere without losing of sight the heaviness and brutality such bands should have to yield for maximum results. The male grunt sounds very deep and some occasional black metal accelerations bring more power to their music. From the other side, their acoustic and atmospheric parts accentuate the doomy atmosphere of this album.
My only point of criticism is the fact that the second track lasts 32 minutes, while it doesn't sound at all like one song. They should have split this into different songs. However, apart from that this is obligatory stuff for the doom fan, and certainly those who liked Empyrium's 'Songs of moors and misty fields' should buy this blindly.
Author: Kostas Panagiotou
Source: http://www.doom-metal.com/reviews/estatic.html
Vlastní komentář:
Naprosto neznámý, ale o to zajímavější hudební spolek z Rakouska, který na svých pouhých dvou vydaných albech (1996, 1999) vytvořil neuvěřitelně bohatou, těžko přístupnou, roztodivnou, přesto však vnitřně konzistentní směsici žánrů, které se k sobě bytostně vůbec nehodí. Vyvážené spojení folku, vážné hudby a doom metalu v pojetí Estatic Fear přiměje abstrahovat od všední reality a nechá nořit se hlouběji a hlouběji do sebe či vzlétnout a plout po snivě smutných vlnách nad hlubokými mlžnými hvozdy... Opus Somnium Obmutum není lehce stravitelný. Ale rozhodně u něj platí, že trpělivost se po nějakých patnácti dvaceti posleších vyplatí. Narozdíl od kapel typu Therion, kdy na hlavní metalový hudební korpus jsou jako korálky navlečeny další motivy, jde Estatic Fear úplně jiným směrem. V jeho hudbě žádný jeden hlavní hudební korpus neexistuje, v každé skladbě je jich hned několik, prolínají se, vycházejí ze sebe a opět do sebe zapadají.