Fotografie z roku 2007
EN | CZ

Recenze hudebního alba

Přihlášení
Jméno
Heslo
Statistika webu | Email

 KAREL KRYL - Bratříčku, zavírej vrátka


Celkové hodnocení alba: 91%
Rok vydání: 1969
Žánr: folk
Celkový čas: 45:23
Skladby


Recenze:

První debut Karla Kryla nebyla chvilková záležitost. Nahrávky nevznikaly za účelem vydat LP desku, byly natáčeny od r. 1967 v Ostravském rozhlase ( a předtím ještě v Teplicích ). A tehdy ještě Karla Kryla téměř nikdo neznal.

Krylovy písničky pronikly do podvědomí diváků a posluchačů v únoru r. 1968, kdy je začal poprvé pouštět publicista Jiří Černý ve svém celostátním rozhlasovém měsíčníku 12 na houpačce. Jiřímu Černému je z ostravského rozhlasu posílal pan Miloš Zapletal. Jako první byla zařazena do soutěže psínička Pieta, která však záhy vypadla. Po ní přišla nahrávka písně Král a klaun, kterou neinterpretoval Kryl, ale Arnošt Bracháček. Jako třetí byla nasazena skladba Morituri te salutant. Žádná z nich se však neprobojovala do popředí, tak jako Krylova písnička Bratříčku, zavírek vrátka, která se nejprve umístila na druhém místě a po té vyhrála. A díky ní se Karel Kryl stal známý po celém ČSR.

Jiří Černý se začal s Karlem Krylem seznamovat hlouběji a koncem r. 1968 navrhl společnosti Supraphon, zda – by nechtěla z Krylových písní sestavit dlouhohrající desku. Je s podivem, že se začínajícímu zpěvákovi dostalo takové cti, že by se mu hned měla vydávat deska. Spousta dalších interpretů čekala třeba roky, než jim společnost ( tehdy byl k dispozici jen Supraphon nebo Panton ) vyjdou vstříc a vydají jim celé album. Kupříkladu bigbeatový zpěvák Petr Novák natáčel tři roky jen singly a až po té měl možnost vydat LP desku. A Kryl se jí měl dočkat zhruba za pár měsíců. Neměl jí předcházet kupodivu žádný singl. Jiří Černý si byl jistě vědom toho, že by singl mohl vyjít, ale vydání celé desky by pak povoleno již nebylo. Bylo to možná dáno tím, že jeho Bratříček, coby protestní píseň ke vpádu Sovětů v srpnu 1968, oslovilo v krátké době nemalé množství lidí. Supraphon ale nabídku Černého domítl. Nezbývalo tedy nic jiného, než jít o dům dál. Zaklepal tedy Jiří Černý na dveře společnosti Panton, která s vydáním souhlasila.

Co se týče výběru písniček na Krylův debut, koluje kolem něho spousta nepřesností. Sám Kryl tvrdí, že na jejich výběr a zařazení neměl vliv, Jiří Černý zase své tvrzení s postupem času obměňuje. Tvrdí, že vybíral ze 30 písniček ( a tady je první nejistota. Myslel ze 30 napsaných nebo natočených ? Řekněme, že natočených, neboť je pravděpodobné, že jich v té době tolik v Ostravském rozhlasu bylo ). Prý jich vybral 16 ( tolik se jich ale na kapacitu LP desek vejít nemohlo, neboť samotný Bratříček, takový, jakého ho známe, trvá něco málo přes 45 minut ! ). Tvrdí ( a pokaždé něco jiného ), že z původní sestavy Kryl vyřadil skladby Stéblo pšenice, Přeludium, Pušky a děla a Srdce a kříž 04). Což nám samozřejmě nekoresponduje s tím, že Jiří Černý Krylovi předložil návrh s 16 skladbami.

Problém byl i se zařazením Písně Neznámého vojína. Tu odmítal náměstek Josef Boháč. Prý by mohla poškodit celou LP desku. Karel Kryl na konci totiž zpívá: „…nasrat, jó nasrat !“
Jak Karel Kryl přiznává při své první tiskovce r. 1989 v hudebním časopise Melodie ( vlastním pouze výstřižek, číslo časopis mi bohužel není známo ), Píseň neznámoho vojína ( nesprávně uvádí Píseň neznámého vojáka, jak paradoxní, když si autor plete názvy svých skladeb ) je věnována Janu Palachovi. A tady mi to nejde do hlavy. Budu citovat Karla Kryla z časopisu Melodie doslova:
„…ptali se mě, když zemřel Jan Palach – už máš něco na Palacha ? Já takhle nepíšu. Tehdy jsem jim řekl, že už mám – Neznámýho vojáka.“

A tady mi to právě nejde do hlavy. Když se ho lidé ptali: „Už máš něco na Palacha ?“ Dle mého názoru mysleli, aby napsal něco o jeho upálení v únoru r. 1969. A pakliže se Kryl oháněl Písní Neznámoho vojína, musel ji Palachovi věnovat až posléze, neboť tato písen byla napsána r. 1967 v Novém Jičíně a téhož roku i v Ostravském rozhlase natočená. Jak tvrdí Jiří Černý, Krylův debut vyšel 24.března r. 1969. Kryl se tedy jen těžko mohl inspirovat tagickým úmrtím Jana Palacha k napsání Písně Neznámého vojína. Ač byla jeho proroctví v písničkách natolik pravdivá, i přesto že jsou jeho písně velmi nadčasové a předbíhají některým událostem, tak nad touto skladbou zůstává můj rozum stát. Je pravděpodobné, že Kryl, když Neznámého vojína psal, měl na mysli úplně jinou situaci a po Palachově smrti ji zkrátka „vytáhl na světlo.“ Karel Kryl dokonce v Krylogii řekl:

„K prvnímu výročí Palachova sebesežehnutí jsem napsal píseň; nikoli o Palachovi – ta už byla napsána ve formě Neznámého vojína…“

Jen coby poznámka k tomuto výroku, písnička, kterou Kryl napsal k onomu výročí, se jmenuje Dědicům Palachovým a vyšla na albu Maškary. Ale ať chcete nebo ne, tato píseň o Janu Palachovi je. Vemme si k dispozici alespoň úryvek textu:
„Z lampasů je nám zle,
Proč nám sem leze ?
Kašlu vám na fangle !
Já jsem chtěl kněze !“

Bez diskuse. Mluví to za vše. Jediné možné logické vysvětlení je to, že Kryl se prostě trefil do černého. A to v předstihu dvou let.

Ačkoli tehdy většina gramofonových desek čekala v plánovaném hospodářství na své vydání téměř rok, deska Karla Kryla byla vyrobena za pár týdnů. Přednostně se snad jen tehdy vylisovávaly desky Karla Gotta. Kupříkladu jeho vánoční album Vánoce ve zlaté Praze byly natočeny koncem září v Týnském chrámu v Praze r. 1969 a už před Vánoci byly na trhu. Mnozí interpreti museli svá vánoční alba připravovat zhruba v lednu, možná ještě dříve, aby stihli vánoční trh, ale to už s Karlem Krylem nemá mnoho společného.

LP deska Bratříčku, zavírej vrátka měla mít nejprve na obalu Krylovu olejomalbu. Fotograf Josef Koudelka však přišel s jiným nápadem a to s fotografií dvou mrtvých pod krvavou státní vlajkou. Ředitel Pantonu pan Jan Hanuš to však zamítl a všichni se nakonec usnesli na jiném návrhu. A to na fotografii, kterou všichni posluchači Karla Kryla dobře znají.

LP deska Bratříčku, zavírej vrátka ! vyšla s překrásným sleeve – note pana Jiřího Černého a prodalo se jí zhruba okolo 40 000 kusů ( nepočítaje jednotlivé reedice po r. 1989, těch se prodalo mnohem více ). Deska stála 36 Kčs a Karel Kryl ještě před jejím vydáním uspořádal stejnojmenný recitál v Divadle Sluníčko. Šlo o ucelený pořad a divadlo bylo beznadějně vyprodané. Zpěvník k Bratříčkovi však už byjít nemohl, stejně jako recenze v časopise Melodie, která desku Karla Kryla opěvovala.

Když reedice této desky vyšla v r. 1990 v edici ARCHÍV, prodalo se jí 250 000 kusů a Kryl za ni dostal od Pantonu zlatou desku. Při předávání Karel Kryl řekl: „Já jsem tady vlastně nedopatřením, protože tahle deska mi nepatří. Ta patří klukovi, kterému bylo čtyřiadvacet…“

Deska se dočkala mnoho ocenění a v časopise Rock a Pop zvítězilav anketě o československou „desku desek“. I její poslední reedice z r. 2002 se držela v první desítce nejprodávanějších alb roku ( vyčetl jsem to ze žebříčku nejprodávanějších desek na www.bontonland.cz )

Karel Kryl dokonce tvrdí, že hned po okupaci šel nahrát do ostravského studia písně Bratříčku, zavírej vrátka a Bratři ( Tak vás tu máme ). Nový repertoár měl tedy připraven poměrně brzy, když si uvědomíme, že píseň Marat ve vaně prezentoval spolu s Bratříčkem v pořadu Šimka a Grossmanna Návštěvní den v divadle Semafor v r. 1969. A téhož roku se soutěže Bratislavská lyra zúčastnil s písničkou Poslední Moravan ( Bílá hora ). Všechny tři posledně jmenované písně vyšly až na desce Rakovina, kterou Kryl začal připravovat již v ČSR. Je tedy pravděpobné, že některé písničky na ní obsažené nahrál v Ostravě ještě u nás. Píseň Bratři je tomu důkazem. Je tedy s podivem, proč je Jiří Černý doposud nezařadil na nějakou CD reedici. O cestu do hlubin Krylových nahrávek chtěl podniknout editor pan Karel Knechtl a spisovatel pan Michal Huvar 12 ), než se jim však podařilo paní Marlen Krylovou přesvědčit, pan Knechtl r. 2001 zemřel a roku následujícího se na trhu objevila další reedice Bratříčka. Ale na taková, jakou si ji Knechtl s Huvarem představovali. Já jsem se o tom dozvěděl někdy kolem r. 2001, když jsem u nás v Hradci Králové v pobočce Bontonland sháněl některá alba Karla Kryla. Dozvěděl jsem se, že se připravuje nová chronologická řada, která bude obsahovat jak původní řadové desky, tak i raritní a dosud nevydané záznamy. Prý je ale problém s autorskými právy. To mi potvrdila až o tři roky později knížka Michala Huvara Kryl, která Krylovu diskografii podrobně zpracovává.

A co dodat ještě k obsahu původní LP desky Bratříčku, zavírej vrátka ? Žádné z pozdějších Krylových alb, snad kromě Rakoviny, nepůsobí tak celistvým a kompaktním dojmem. Mnohé písně z ní již zlidověly. Vemme si k ruce zpěvníky a najdeme v nich titulního Bratříčka, Jeřabiny, Veličenstvo Kat, Král a klaun, Nevidomou dívku, Salome a dnes již Morituri te salutant. Děti jsou však učiteli hudební výchovy mystifikovány. Je jim vnucováno, že píseň Morituri te salutant pochází od Dana Landy, který ji jen interpretoval na svém koncertním turné v r. 2003. Karlu Krylovi to na popularitě nijak nepřidalo, spíše se strhl boj mezi fanoušky Karla Kryla a Dana Landy. Jak to znám z vlastní zkušenosti, tak nejasností a sporů mezi mladými ohledně těto písně je skutečně mnoho. Bohužel.

Autor: Jan Šimek
Zdroj: http://karelkryl.potterharry.net/view.php?cisloclanku=2005022701