| 
Knihy
| 
Blog
E-knihy
Filmy
Foto
Hudba
Knihy
Vtipy
Statistika 
|
Zobrazeno: 181-200 z celkem 1706 záznamů Začátek | Předchozí | Následující | Konec
Anotace: Polybios (asi 200-118 př. Kr.) patří k nejvýznamnějším osobnostem antické literatury. Spolu s Thúkýdidem a Hérodotem tvoří trojhvězdí starořeckého dějepisectví. Pocházel z arkadské Megalopole, z bohaté rodiny, jeho otec zastával vysokou hodnost stratéga Achajského spolku. Díky tomu získal dobré vzdělání, jež mu usnadnilo politickou i vojenskou kariéru. Roku 166 se dostal do Říma jako jeden z tisíce rukojmích po vítězství římského vojska u Pydny, po němž se Římané stali rozhodující mocenskou silou v celém tehdy známém světě. V Římě strávil Polybios 17 let a spřátelil se s nejvýznačnějšími patricijskými rodinami. Roku 150 získal osobní svobodu a odjel do Afriky, kde se věnoval studiu historie a cestoval. Osobně byl přítomen i finále třetí kartáginské války a následnému zničení Kartága v roce 146. Poté se z pověření římského senátu odebral do Řecka, aby tam pomohl uspořádat politické poměry. Již od svého mládí se věnoval literární činnosti, z jeho díla se však dochovaly pouze Dějiny o 40 knihách, z nich pak prvních pět knih v úplnosti, zbylé ve zlomcích či citátech. Polybios v nich zachytil děje ve světě ovládaném Římem během 3.-2. století př. Kr. a je pro toto období klíčovým pramenem. Leitmotivem jeho spisu je proměna římské říše ve světovou velmoc a vylíčení příčin jejího vzestupu. Polybiovo dějepisné veledílo přeložil do češtiny vůbec poprvé Pavel Oliva v letech 2007-2012. Během náročné práce na překladu obtížného textu se potýkal se záplavou historických údajů, jež částečně objasnil v poznámkách k jednotlivým knihám. Podrobnější výklad k nim pak zpracoval v této monografii, v níž se soustředil na Polybiovy komentáře k dobovým událostem, hodnocení jejich protagonistů a především na jeho koncepci a metodologii historiografie. Polybios a jeho svět tvoří organický pandán k Dějinám. V předložené publikaci jsem shrnul Polybiovy názory vyslovené při rozličných příležitostech a roztroušené na různých místech jeho výkladu do několika tématických celků. Snažil jsem dát v nich hlavní slovo Polybiovi, ale současně jsem jeho výroky a stanoviska konfrontoval s jinými prameny. Pavel Oliva Poznámky: ISBN 978-80-7340-141-2 (Baset)
Anotace: Dobytí říše Aztéků patří bezesporu k fascinujícím příběhům. V době, kdy Španělé přistáli u mexického pobřeží, byla moc Aztéků v zenitu. Dobyvatelé právem považovali Tenochtitlan za „nejtřpytivější klenot Mexického údolí“; aztécká metropole v mnoha ohledech překonávala naprostou většinu evropských velkoměst. Conquistadory poháněla touha po zlatě, moci a slávě; lákalo je především pohádkové bohatství tajemné říše, o níž kolovaly fantastické pověsti. Hernán Cortés, jenž stanul v čele výpravy, měl pověst schopného a nesmírně ambiciózního muže. Dobytí aztéckého impéria však vyžadovalo více než jen odvahu, lstivost a bezohlednost. Hlavní roli sehráli především jeho indiánští spojenci, kteří sledovali své vlastní zájmy. Není divu, že cesta k vítězství byla dlážděna porážkami a neúspěchy. V průběhu Truchlivé noci zahynuly stovky conquistadorů, zatímco zbytek výpravy včetně jejího velitele se zachránil jen díky překotnému útěku z Tenochtitlanu. Cortés byl nicméně odhodlán uspět za každou cenu. Téměř šest měsíců usilovně shromažďoval vojáky, spojence, vybavení a zásoby k dalšímu tažení. Poté v naději na pokoření protivníka sestoupil znovu do Mexického údolí. Obléhání aztécké metropole trvalo více než dva měsíce. Nakonec obránci podlehli; „nejtřpytivější klenot Mexického údolí“ zmizel pod nánosem trosek a popela. Dobytí říše Aztéků bezesporu představovalo významný milník ve španělské koloniální expanzi, která položila základy moci Španělů ve Střední Americe na dalších 300 let.
Anotace: Šestý svazek projektu Bitvy a osudy válečníků navazuje volně na Války proti králi. Název není náhodný, neboť Evropou od Pyrenejského poloostrova na západě až po Balkán a Uhersko na jihovýchodě se hnaly plameny války s nebývalou silou. Západní a střední Evropu pustošily války Ludvíka XIV., krále Slunce, a z jihovýchodu se drali Turci. V příbězích o velkých střetech tak projdeme bojišti u Blenheimu, Fleurusu, Malplaquet, Denainu, Zenty, Svatého Gotthardu i Temešváru, obranou Vídně, obléháním Bělehradu a řadou dalších bojišť. Válečnické osudy a vojenské umění doby dokládají životy těch nejproslulejších francouzských maršálů de Turenna, de Luxembourga a de Vaubana, anglického vévody z Marlborough a jednoho z největších vojevůdců habsburské monarchie prince Evžena Savojského.
Anotace: Rozsáhlá monografie anglického historika polského původu představuje velice zajímavý a nezvyklý pohled na ruské a sovětské dějiny 20. století. Malia se nijak netají svým přesvědčením o špatném naprogramování leninského režimu a státu a kořeny stalinského i poststalinského Ruska vidí právě v prvních letech existence bolševického systému. Autor neklade základní důraz na politické dějiny, i když i ty v jeho líčení hrají svoji roli a dávají jeho „příběhu“ pevnou kostru. Mnohem více se totiž věnuje proměnám uvažování o podobě státu a o charakteru režimu a detailně analyzuje důsledky politických rozhodnutí, často provázených osobními ambicemi, někdy naopak osobní antipatií, v sociální, kulturní a ideologické sféře. Právě důraz na dějiny ideologií a na sociální dopady socialistického experimentu v Rusku dělají z Maliovy knihy pozoruhodné a jedinečné dílo.
Anotace: Kniha je věnována jedné z klíčových událostí našich národních dějin, okupaci země vojenskými jednotkami pěti států Varšavské smlouvy v srpnu 1968. Jedná se o první ucelenou práci, která v úplnosti zachycuje vojenský aspekt akce, okupaci významných správních středisek a vojenských posádek cizími vojsky. Slovníkovou formou jsou zachycena všechna krajská a okresní města a významnější vojenské posádky českých zemí, všechny zde se nacházející svazky a útvary Čs. lidové armády a biografie jejich nejvýznamnějších představitelů. U všech správních středisek a vojenských posádek jsou uvedeny konkrétní okupační jednotky, které dané místo obsadily. Okupační vojska jsou představena také formou hesel, a to do úrovně divizí pozemního vojska a vojenského letectva, jež doplňují biografie velitelů. Jednotlivá hesla jsou doplněna fotografiemi a mapami.
Anotace: První ucelené dějiny českých legií, které doposud nebyly do takové míry zpracovány. Renomovaný historik Jiří Fidler díky svému archivnímu výzkumu získal zevrubný materiál, který je doprovázen více než třemi sty unikátními fotografiemi. Historie legií je rozdělena do let 1914 až 1920. Formou válečného deníku jsou předkládány informace o vývoji organizačních struktur, o bojových akcích či o přesunech legionářských jednotek, a to od jejich vzniku až po návrat do vytvořeného československého státu.
Anotace: Předložený výbor obsahuje šest Kantových studií k tématu osvícenství, politiky a filosofie dějin, jež jsou dokladem jeho intenzivního zájmu o společenské dění. Největším přínosem Kantových společensko-teoretických prací je však konkretizace jeho morální teorie. Ve svém stěžejním příspěvku k dějinám politické filosofie, ve spise K věčnému míru, předkládá Kant model mírového soužití mezi národy, které je dodnes aktuální. Ve spise O obecném rčení: Je-li něco správné v teorii, nemusí se to ještě hodit pro praxi, vysvětluje Kant smysl a uskutečnitelnost své praktické filosofie založené na kategorickém imperativu. Soubor dále obsahuje statě Idea všeobecných dějin, recenzi Herderových Idejí k filosofii dějin lidstva, Domnělý počátek dějin lidstva, O domnělém právu z lásky k lidem lhát, Co je osvícenství? a uzavírá jej Konec všech věcí, v němž Kant převádí apokalyptický motiv na situaci, kdy by se křesťanství stalo pouhým souborem příkazů a přestalo být prodchnuto duchem laskavosti a lidského porozumění. Nové, opravené vydání (2016) je umožněné díky laskavé podpoře Nadačního fondu Věry Třebické-Řivnáčové.
Anotace: Kniha je napsána formou krátkých, přehledně číslovaných odstavců a vyznačuje se krajní stručností a elegancí. Po svém vydání ovlivnila nejprve hnutí logického pozitivismu a posléze řadu filosofů, nejen analytických. Na prvním místě ovšem ovlivnila autora samého, jehož pozdější filosofování lze velmi dobře chápat právě jako snahu vyrovnat se s tímto svým dílem. Druhé opravené vydání.
Anotace: Historicky koncipované pojednání o hlavních problémech, se kterými se potýkala analytická filosofie 20. století. Podrobně rozebírá příčiny vzniku analytické filosofie a vývoj jejích názorů na lidské poznání, jazyk a svět.
Anotace: Zikmund Lucemburský byl druhorozený syn císaře Karla IV., římský král a císař, jehož skráně zdobily také uherská a česká královská koruna. Téměř půlstoletí patřil k největším a nejúspěšnějším vládcům pozdního středověku a především vNěmecku aMaďarsku jej považují za jednoho z nejvýznamnějších panovníků. Vyřešil dlouhé papežské schizma, usiloval o reformu církve, prováděl skutečně evropskou politiku, posílil postavení římské říše i jejího vládce a nakonec dosáhl i usmíření katolické církve s husitskou. V Čechách se naopak vždy těšil pověsti „lišky ryšavé“, která mnohokrát oklamala a podvedla svého bratra Václava IV., vylákala do Kostnice a nechala upálit Jana Husa a vedla proti husitům dlouhé a kruté války, které zcela zdevastovaly zemi. Ani poté, co skutečně usedl v roce 1436 na český královský trůn, neprojevil se jako panovník, jemuž skutečně leží na srdci blaho a prospěch jeho země. Už současníci charakterizovali Zikmunda Lucemburského jako „muže dvou tváří“, který vždy sledoval především vlastní prospěch a neváhal lhát i podvádět, ale byl také schopný kompromisu a po svém otci mistrem diplomacie. Stal se tak v mnoha směrech jeho důstojným pokračovatelem a jako první přišel s ideou vytvoření „podunajské monarchie“ z českých, rakouských a uherských zemí, která se stane účinnou hrází proti osmanským výbojům i proti odstředivým tendencím v německých oblastech. V mnohém tak předběhl svou dobu – možná právě proto byl a je stejně nekriticky obdivován a veleben jako odsuzován a pomlouván…
Anotace: Prvočísla jsou záhadná stvoření. Jejich definice je velmi jednoduchá (nejsou součinem žádného jiného přirozeného čísla kromě jedničky), ale na jejich vlastnostech je vystavěna celá matematika a jejich nevyzpytatelné chování vyvádí z míry již desítky generací nejlepších odborníků. Kromě toho má teorie prvočísel ze všech oborů čisté matematiky na moderní svět zdaleka největší praktické dopady: prostřednictvím kryptografie na ní závisejí osudy nejmocnějších států a biliony dolarů. V roce 1859 vyslovil slavný matematik Bernhard Riemann tvrzení, které s prvočísly zdánlivě vůbec nesouvisí, během let se však ukázalo, že by mohlo být pro jejich pochopení klíčové. O významu jeho hypotézy může svědčit i fakt, že je jedním ze sedmi problémů „za milion dolarů“ Clayova institutu – prozatím nevyřešeným. Kniha Hudba prvočísel se věnuje historii Riemannovy hypotézy a pokusů o její řešení; přitom jakoby mimochodem probere historii moderní teorie čísel a její dopady, stranou nezůstanou ani filozofické otázky mezí poznání. Poznámky: 978-80-7363-945-7 (Dokořán)
Anotace: Toto Hegelovo obsahově velmi bohaté dílo vešlo do kultury 19. a 20. století zejména skvělými rozbory antropogeneze a intersubjektivity, stejně jako filosofickým výkladem některých klíčových etap lidských dějin (antická polis, křesťanství, křížové výpravy, vznik absolutní monarchie či teror Francouzské revoluce).
Anotace: Augustinův raný dialog, v němž se řeší otázka velikosti duše: nejen ve smyslu místních rozměrů, ale také co do jejích obdivuhodných schopností. Autor hledá rovněž odpověď na otázku počtu duší. text doprovází obsáhlý úvod a komentáře filosofky a teoložky Lenky Karfíkové.
Anotace: Eseje, v nichž se Hannah Arendtová táže po povaze svobody, autority a dějin, pojí motiv osudového přeryvu: přerušení západní filosofické tradice vyústilo v totality dvacátého století. Knihu publikovanou poprvé r. 1961 proto uvádí výrokem Reného Chara, francouzského básníka a člena odporu v době nacistické okupace Francie: „Naše dědictví nám nebylo odkázáno žádnou závětí.“ Citát, který se jako ozvěna nese osmi esejemi, poukazuje k obtížné pozici moderního člověka: mezi minulostí a budoucností se rozevřela propast, k jejíž přemostění nelze užít zděděné pojmy.
Anotace: Germáni byli jediní protivníci římského impéria, kteří dokázali odolávat jeho nesmírné vojenské síle. Vítězství Germánů nad Varovými legiemi v roce 9 znamenalo počátek pádu světové Římské říše. A konečně římské dědictví ve střední Evropě nakonec převzali Germáni. Tato publikace nabízí fundované informace o dějinách, kultuře a životě tohoto fascinujícího národa na rozhraní antiky a středověku a vytváří tak základy k pochopení raných dějin Evropy.
Anotace: Čtenáři Hobita a Pána prstenů vědí, že J. R. R. Tolkien zasadil tyto příběhy do propracovaného světa, jehož kořeny sahají do mnohem hlubší minulosti. Některé příběhy z dávnověku jeho světa známe zdíky úsilí Christophera Tolkiena, který otcovy příběhy rekonstruuje z rukopisných verzí. Po Silmarillionu, Nedokončených příbězích a Húrinových dětech tak nyní přichází Pád Gondolinu, pojedávající o boji dvou nesmiřitelných mocností: Morgotha, který je vtělením zla, a Ulma, Pána vod, který je druhým nejmocnějším z božských Valar. Morgoth usiluje o zničení města Gondolin, jež vystavěli Noldor, elfové, kteří se vzepřeli bohům a opustili bájný Valinor. Jeho úhlavním nepřítelem je Turgon, vládce Gondolinu, ukrytého před Morghothem mocí kouzel. Ulmo své záměry prosazuje skrze Tuora, kterého dovede do Gondolinu, kde Tuor dosáhne významného postavení, ožení se s Turgonovou dcerou a zplodí s ní syna Eärendila. Když se v Gondolinu najde zrádce a Morgoth město najde a zničí, Tuorovi i s rodinou se podaří uprchnout; jeho potomkové pak účinkují v pozdějších obdobích tolkienovské mytologie - například jeho vnuk Elrond, kterého známe z bojů o Prsten.
Anotace: Antologie vybraných textů představuje reprezentativní průřez tisíciletými dějinami řecké matematiky v jejích nejdůležitějších disciplínách. Obsahuje mj. podstatný výbor z Eukleidových Základů a ze spisů Archimédových, ukázky z Apollóniových Kuželoseček, z Ptolemaiova Almagestu či z Diofantovy Aritmetiky. Antologii uspořádal, úvodní studii napsal a poznámkami opatřil Z. Šír. Odborná spolupráce V. Hladký. Přeložili R. Mašek a A. Šmíd. Řecko-české vydání.
Anotace: Své poslední dílo Odpověď na Jóba sepsal C. G. Jung roku 1952, devět let před svou smrtí. Tento významný text je psychologickým výkladem biblického příběhu o Bohem zkoušeném muži, který Jung považoval za „milník v dlouhém historickém vývoji božského dramatu“.
Anotace: V první části knihy se dozvíme, co se děje s klimatem, a kam až svět může zajít. Svět je propojený a méně bezpečný. Jeho rostoucí populace se v kombinaci s klimatickou změnou stává největší přírodní i sociální silou 21. století. Nevyhneme se zvýšené péči o půdu a les i novým přístupům k hospodaření s vodou a nízkoemisní energetice. V druhé části knihy autoři ukazují, v čem by mohla spočívat resilience naší vlasti či obecně civilizace. Zamýšlejí se nad odolnou ekonomikou, ale také ukazují, že síla společnosti a národa začíná doma v rodině. V době kolabujících systémů a manipulujících médií je zapotřebí pěstovat osobní houževnatost a kritické myšlení. V neklidném světě je obtížné být šťastný, a proto je důležité uvědomit si, kde vzniká a jak mizí pocity rovnováhy a štěstí. Poznámky: První dotisk Autorský kolektiv:
Anotace: Jižní Francie blízké budoucnosti. Pouliční nepokoje v pobřežních městech se vymknou úřadům z rukou a přerostou v povstání. Proti džihádistům pod vedením samozvaného emíra Abdulláha bojuje směsice veteránů, partyzánů a zločinců z povolání. A armádní velitelé, vystavení nemožným situacím, čím dál méně respektují názory vzdálené Paříže… Znepokojivá vize světa, ve kterém se snění o multikulturalismu změnilo v noční můru. Komentář:Ač Mariana Kechlibara mám rád, kniha mě jako čtenáře pranic neuspokojila. Je to v podstatě jakási nahodilá kolekce několika drobných epizod z občanskou (resp. civilizační) válkou zmítané Francie. Pan Kechlibar má nepochybně spisovatelský talent, pakliže chce ovšem vytvořit hodnotné beletristické (či snad vizionářské) dílo, měl by mu věnovat daleko více času, podstatně ho rozšířit, mocně prohloubit a celkově uhladit. Zkrátka: tato útlá publikace působí jako ve spěchu splácané kusy souvislejšího textu z připravovaného dystopického románu. Jestliže si autor chtěl touto cestou pouze ověřit, zdali má smysl pokračovat, pak odpovídám: "ano, má, ale ušetřete prosím čtenáře podobných demo verzí". Zobrazeno: 181-200 z celkem 1706 záznamů Začátek | Předchozí | Následující | Konec
|
Úplný přehled domácí knihovny. V knihovně je 1706 titulů. Naposledy přidané knihy Přečtené knihy Chci číst (Všechny knihy ve formátu ISO 690) KNIHKUPECTVÍ
|
|
|