| 
Životopis autora
| 
Blog
E-knihy
Filmy
Foto
Hudba
Knihy
Vtipy
Statistika 
Hannah Arendtová (GER)* 14.10.1906† 04.12.1975 (69 let) Jedna z nejvýznamnějších postav filosofie 20. století se narodila 14. října 1906 v německém Hannoveru v rusko-židovské rodině. Již ve svém útlém věku se Hannah zajímala o literaturu a byla ovlivněna zejména díly Immanuela Kanta a J.W.Goetha. V roce 1924, po dokončení střední školy v Královci, se pod vlivem poezie dánského filosofa Sörena Kierkegaarda rozhodla studovat teologii na Univerzitě v Marburgu pod vedením známého teologa Rudolfa Bultmanna. Mnohem důležitější vliv na její další směřování však měl německý filosof Martin Heideger, s nímž se však rozešla poté, co se dozvěděla o jeho působení v NSDAP. V započatém studiu existenciální filosofie pokračovala Arendtová společně s českým rodákem Edmundem Husserlem a následně studovala na univerzitě v Heidelbergu pod vedením Karla Jasperse. Politické vědě přinesla zejména fenomenologický přístup, založený na zdůrazňování lidského života v jeho faktickém a zkušenostním rámci. Jako potomek židovských rodičů nemohla Arendtová nečinně přihlížet nástupu nacistů k moci ve své zemi a stále častěji se angažovala v praktické politice. Za svoji činnost byla zatčena gestapem, z jehož rukou se jí však podařilo uprchnout a zakotvit v Paříži. Zde navázala vztah s politickými filosofy Waltrem Benjaminem a Raymondem Aronem a pokračovala ve své politické aktivitě. Po svém druhém sňatku s Heinrichem Blücherem, uprchlíkem z Německa, smýšlením komunistou, však byla internována v jižní Francie. Odtud se jí i podruhé podařilo uprchnout a v květnu 1941 se usadila ve Spojených státech. Zde napsala také své nejslavnější dílo Původ totalitarismu. V New Yorku pracovala Arendtová pro židovské organizace a v roce 1952 obdržela grant na studium marxismu a totalitarismu, ze kterého vznikla tři díla: Předpoklad lidství – The Human Condition (1958), Mezi minulostí a budoucností (1961) a O násilí (1968). V šedesátých a sedmdesátých letech psala pro New York Times a stala se kritikem nárůstu výkonné moci spojené v tehdejší době s intervencí USA ve Vietnamu. Své nejkontroverznější dílo – Eichmann v Jeruzalémě – napsala Arendtová v roce 1963 a popudila si jím židovskou komunitu, když zpochybnila schopnost člověka používat v podmínkách sílícího stranictví, nacionalismu a modernizace racionální uvažování. Dílo Eichmann v Jeruzalémě pak vedlo Arendtovou k sepsání neokantovských úvah, které se staly součástí několikasvazkového díla Život ducha (1978). To však zůstalo nedokončeno a první dva svazky byly vydány až po smrti Arendtové. Arendtová zemřela 4. prosince 1975 po srdečním záchvatu. Dílo Hannah Arendtové: Přestože byla Arendtová jedním z prominentních amerických intelektuálů, odmítla anglosaské tendence k pragmatismu, empirismu a liberalismu. Arendtová nereprezentovala žádnou systematickou politickou filosofii, její díla se zaměřovala na široké spektrum otázek a byla ovlivněna příslušníky řady myšlenkových proudů. Arendtová se proslavila zejména svojí analýzou totalitarismu. Základem totalitarismu je podle ní použití systematického násilí a propagandy (v této souvislosti pak nerozlišovala mezi totalitarismem nacismu a komunismu). Totalitní ideologie je postavena na zničení povědomí o kontextu myšlení a existence člověka. Cílem totalitarismu v pojetí Arendtové je totálně veřejný a aktivistický člověk, připoutaný k ostatním, bez možnosti úniku do soukromí. Slavným se stal i koncept dvou životů, prezentovaný v díle Lidské konání – vita activa (život aktivní, činný) a vita contemplativa (život rozjímající). Život aktivní Arendtová rozlišila na práci (labor), práci (work) a veřejný život (action). Rozdíl mezi dvěma druhy prací spočívá dle Arendtové v biologickém a tedy nutném a nekonečném charakteru prvního, zatímco práce (work) s nutností spojena není a soustředí se na výrobu materiálních věcí pro přežití kolektivu. Zatímco práce ve formě labor zajišťuje fyzické přežití a ve formě work instrumentálně vytváří okolní prostředí, podle Arendtové je skutečně svobodným, neinstrumentálním životem bez artikulovaného cíle život veřejný, projevující se v politické činnosti, která se děje v pluralitním prostředí. Hannah Arendtová (1906–1975) • německý politický filosof • myšlenkové tradice: existencialismus, republikanismus • dila: Původ totalitarismu (1951), Předpoklad lidství – The Human Condition (1958), O násilí (1968), Eichmann v Jeruzalémě (1963) Autor: David Červenka Zdroj: http://www.cevro.cz/cs/cevrorevue/aktualni-cislo-on-line/2006/12/194066-hannah-arendtova-1906-1975.html
| ||||||||||||||||||||
KNIHKUPECTVÍ
|
|
|