| 
Knihy
| 
Blog
E-knihy
Filmy
Foto
Hudba
Knihy
Vtipy
Statistika 
|
Zobrazeno: 321-340 z celkem 1717 záznamů Začátek | Předchozí | Následující | Konec
Anotace: První svazek dejin filosofie obsahuje obecný výklad o vztahu filosofie k jejím dějinám, o poměru filosofie k umění a náboženství, o vztahu filosofie a společnosti, jakož i obecné metodické úvah, které měly velký význam pro utváření dějin filosofie jako vědeckého oboru. Vlastním dějinám západoevropské filosofie tradice je předeslán stručný rozbor čínské a indické filosofie. Výklad předsokratovské filosofie, jímž se obsah prvního svazku uzavírá, je začleněn do společenských souvislostí, v nichž Hegel hledá vysvětlení vzniku filosofie ve smyslu světového názoru, oproštěného od náboženských představ. Z Hegelových rozboru předsokratovské filosofie má zvláštní hodnotu výklad Hérakleita a eleatů, zvláště pak dialektický rozbor Zénónových paradoxů pohybu. Poznámky: 26,50 Kčs.
Anotace: Dějepisný žánr patřil ve starověkém Římě k nejoblíbenějším četbám a mezi čtenáři kolovalo množství přehledů dějin psaných různými autory pro nejrůznější účely. Z bohaté úrody děl, o nichž se dochovaly zprávy, přežila v literární historii nemnohá. Mezi nimi i dva spisy obsažené v tomto svazku, jež jsou charakteristickými ukázkami stylu tzv. stříbrného věku římské literatury. Autor prvního z nich Velleius Paterculus (asi 19 př. n. l. – asi 30 n. l.) prošel vojenskou kariérou v Thrákii, Makedonii, Pannonii, doprovázel Augustova vnuka Gaia Caesara v provinciích na Východě a pod Tiberiovým vedením sloužil v Germánii. Poté se dal na úřednickou dráhu, stal se kvéstorem a Augustus s Tiberiem ho navrhli do funkce prétora. Do literatury vstoupil historickým přehledem Historia Romana (Římské dějiny, ve 2 knihách), věnovaným novopečenému konzulovi Marku Viniciovi,v němž vylíčil události od trojské války až do své doby. Ideově sympatizoval s principátem a obdivoval císaře Tiberia. Ve svém líčení se soustředil na výrazné osobnosti, jež podle něj byly určujícím faktorem dějinného vývoje. Jeho hodnota je mimo jiné v pasážích věnovaných současným dějinám, jež jsou jediným dochovaným svědectvím současníka doby Augustovy a Tiberiovy. Obsahuje i zajímavé informace o osídlení našeho území Markomany a o jejich panovníku Marobudovi. Opačný pohled na římské dějiny ve zdůraznění role římského národa (populus Romanus) jako jejich tvůrce představuje Publius Florus (1. pol. 2. stol. n. l.). Působil jako učitel – grammaticus a rétor v hispánské Tarraconě, poté patrně přesídlil do Říma. Ve svém díle Epitoma de Tito Livio (Výtah z Tita Livia) popsal zrod a expanzi římské moci v dobyvačných válkách, posléze její úpadek za válek občanských a obnovu míru za Augusta. Autor čerpal z proslulých Dějin Tita Livia a poskytl tak informace o jejich ztracených částech. Jeho výklad, laděný spíše jako propagace římské velikosti, byl značně oblíben pro svou stručnost a až do 19. století používán jako učebnice římských dějin. Z dalšího díla dochovaného pod Florovým jménem je zařazen zajímavý zlomek dialogu Vergilius – řečník nebo básník?
Anotace: Jen na první pohled se soubor Adornových fragmentů, poněkud možná matoucích svým tematickým záběrem – čteme v nich o Proustovi, Baudelairovi, Ibsenových dramatech a kulturním průmyslu, o předválečné němčině, fašismu i odborovém hnutí, o ženské otázce a milostném citu, o americké krajině i touze po domově –, může čtenáři jevit chaotický, zejména bude-li knihou Minima Moralia zprvu jen listovat. Ale i to je (možná dokonce přiměřenější) způsob, jak se přiblížit Adornovu myšlení. Kniha vznikla v době těsně poválečné a její podoba nemůže nereagovat na události druhé světové války a zkušenost (jakkoli zprostředkovanou, neboť Adorno válku prožil v emigraci) masového vyvražďování Židů; psát s touto zkušeností „v nervech“ metodicky úhledná pojednání o etických problémech by kromě jiného bylo, ač to autor nikde výslovně neříká, urážkou všech jejích obětí. Avšak i z hlediska „produktivnosti“ myšlení je zdánlivě roztěkaná forma fragmentů adekvátnější autorově úsilí po porozumění skrytým i očividnějším hrůzám tehdejšího (dnešního?) světa. Adornovo myšlení je inspirováno Hegelovou dialektikou a Marxovou kritikou kapitalismu; tyto podněty však výrazně přetváří – pravdou již v žádném případě není totalizující idea celku – a zároveň je překračuje mesiánskou perspektivou, jež je stejnou měrou nedosažitelná jako nezbytná.
Anotace: Náboženství nebo politická ideologie násilí a zotročení? Islám nebo islamismus? Dilema znepokující svět, kde žijí muslimové, dnešní Evropu a Západ nevyjímaje. Představa, že islám se vzdal politických ambicí a skončí jako individuálně žitá zbožnost, se v minulém století zařadila k optimistickým vizím linerárního pokroku lidstva. Modernizace v podobě tureckého sekulárního republikánství a následně arabský nacionalismus posílaly na okraj dějin sny o obnově vítězící a svět dobývající odevzdanosti Alláhově vůli zprostředkované Koránem a příkladem proroka Muhammada. Leč ani zrušení chalífátu po rozpadu Osmanské říše, ani pokrokářské nadšení počátků postkoloniální éry neodvrátilo muslimy natrvalo od pokušení hledat svou budoucnost v minulosti. Karta se obrátila a muslimský svět zachvátila krize jeho identity. Selhávání shora diktované sekularizace a modernizace, nezvládnutá dekolonizace, návrat náboženství do moderní doby, íránská revoluce, kterou si přivlastnilo a islamizovalo šíitské duchovenstvo, to vše oživuje iluze o islámu schopném řídit svět. Islamismus, vracející do soudobého dění totalitaristické manýry, se dnes přiřazuje k planetárním hrozbám 21. století. Co s tím? Odpověď hledá nová Müllerova kniha.
Anotace: Adornova stať "Schéma masové kultury" byla nalezena v autorově pozůstalosti a přestavuje volné pokračování kapitoly o kulturním průmyslu z Dialektiky osvícenství. Lze ji považovat za shrnutí Adornovy kritiky masové kultury. Čtenář v ní nalezne Adornovu diagnózu základních prvků masové kultury: reklamy, filmu, rozhlasu, hudby.
Anotace: Soumrak homo economicus navazuje na úspěšnou Sedláčkovu prvotinu Ekonomie dobra a zla. I v tomto textu nalezneme snahu vrátit ekonomii lidský rozměr a lidem víru v ekonomii. Několik podstatných výňatků z knihy: Nesmyslná posedlost růstem - málokdo přemýšlí o tom, jak společnost bude vypadat, až se růst třeba po sto letech zastaví. Jestli výsledkem růstu bude dobrá nebo špatná společnost. Stále se nám nedaří odseknout růst od zadlužování. Umělý růst poháněný dluhem byl jedním z důvodů nedávného kolapsu. Ne důvodem jediným, ale podstatným. Hospodářský růst je vždy vyjádřen s pomocí hrubého domácího produktu. Ale ve své podstatě to vůbec nic neznamená. Ono je totiž třeba se podívat na distribuci nově vytvořeného bohatství. Z růstu ekonomiky profituje jen nepočetná skupina velmi bohatých lidí. Výrazně narůstají nerovnosti. Sedláček: možná bychomo se dostali k mnohem stabilnější ekonomii, kdybychom přestali předpovídat. Model v ekonomii říká, za předpokladu, že se stane, co čekáme, že se stane, pak se stane to a to. Jenže model a realita se liší. Možná, kdybychom si byli méně jistí, počítali bychom s mnohem větším rizikem. A ekonomika by pak možná byla mnohem stabilnější. Prostě proto, že bychom tolik neriskovali. Předpovědi podle ekonomických modelů jsou klam. Je do iluzorní jistotu. Pokud jsi prostě ve tmě, tak se chovej tak, jak se máš chovat ve tmě: padni na všechny čtyři a pomalu tápej a hledej směr. Nikomu nikdy nepomůže tvářit se a chovat se, jakože ví, kde jsou zdi a kde jsou dveře. Dobu před finanční krizí je možné popsat i tak, že někdo začal vyřvávat: "Dveře jsou zcela jistě zde, mám na to model, vidím ve tmě!" A my všichni jsme se jako opilí rozeběhli a v plné rychlosti narazili hlavou do zdi. Paralela: Za druhé světové války pracoval jeden ekonom jako meteorolog u letectva. Zjistil, že jeho předpovědi nevycházejí, že nejsou víc než náhodnou volbou. Šel s tím za generálem, který mu odvětil, že ví, že jsou na nic, ale potřebuje je pro své plánování Naše ekonomické modely nefungují. Pravda totiž není v modelu samotném, ale tkví v tom, jak ten model vnímáme. Jiným slovy: v měkkosti kolem něj, kterou se snažíme ukrýt. Věda je pro rozum, pro mozek. A rozumu se z nějakého důvodu líbí, kdy se věci matematicky rýmují, když mají rytmus, když je v nich možné najít nějaký vzor. Svým způsobem buď hledáš shodné věci, nebo vysvětluješ odlišnosti. Takže věda je pro rozum a rozum si vybírá to nejkrásnější. Realitu proto vlastně vnímáš naruby. Estetika vědy… jde o schopnost zjednodušit komplikované věci na jednoduché zákony a čísla. A symetrie je jedním ze způsobů, jak to udělat. Pokud jsou totiž dvě věci symetrické, není v nich tolik nepořádku. Nejsou tak komplikované. Což se části našeho rozumu zcela určitě líbí. Čísla HDP očekáváme s náboženskou úctou. Radujeme se z HDP a naprosto ignorujeme vše ostatní. Ignorujeme úvěrové krize, degradaci životního prostředí, psychologické dopady věcí, které se dějí kolem nás, atd. Řešení? Zbavme se modloslužby statistice HDP. Buďme skromnější. Přestaňme se snažit být vyumělkovaně přesní. Je lepší být zhruba přesný než se přesně mýlit. Hlavní překážkou změny není nedostatek alternativních teorií nebo myšlenek. Ale hlavní překážkou je moc. Finanční instituce nebo think-tanky propagující jednu konkrétní ekonomickou teorii nabízejí velmi slušné peníze výměnou za loajalitu. Po krizi se v Anglii mluví o tom, jak vysoké jsou důchody učitelů. A jak drahý je provoz knihoven. A bankéři, kteří to vše způsobili, si užívají stejných bonusů jako před krizí. Jde o moc. Manažer hedgeového fondu si může přijít na miliardu ročně. A miliardy lidí žijí za méně než dolar denně. To o mnohém vypovídá. Mainstreamová teorie tvrdí, že se tyto dvě skupiny k sobě budou přibližovat. A zatím sledujeme opak.
Anotace: Právní myšlení, jak našeptává název knihy, už tradičně souvisí s myšlením filozofickým. Publikace neztrácí se zřetele souvislost mezi právem a jeho filosofickými východisky. Této skutečnosti podřídila autorka svůj výklad v první části knihy. Velkou pozornost věnuje kulturně-historickým souvislostem filosofického a právního myšlení. V druhé části převládají témata z oblasti teorie poznání a axiologie.
Anotace: Text publikace tvoří tři přednášky, které francouzský lingvista, filozof, etnolog a antropolog Claude Lévi-Strauss proslovil při své čtvrté návštěvě Japonska na jaře roku 1986 v Tokiu. Čtenáři se setkají s rekapitulací celé řady koncepcí, které Lévi-Strausse proslavily v souvislosti s jeho předchozími knihami: s rozdělením na "studené" a "horké" společnosti, se základními principy strukturální analýzy mýtu či s úvahami o problému rasy. Základním a všudypřítomným tématem jeho přednášek je však to, co je naznačeno v titulu knihy. Jaké světlo může antropologické zkoumání - podle konvenčních představ soustředěné hlavně na mimoevropské společnosti bez písma - vrhnout na otázky, s nimiž se potýká naše západní civilizace? Do centra Lévi-Straussovy pozornosti se takto dostává např. problém asistované reprodukce, ekonomického vývoje či rasismu: ve všech těchto případech Lévi-Strauss ukazuje, že studium tzv. "primitivních" společností přináší ne-li odpovědi na tyto problémy, tedy alespoň pozoruhodné příspěvky k možnostem jejich promýšlení. Celým tímto pozdním textem prostupuje respekt ke společenstvím a národům, které máme často stále ještě tendenci pokládat za zaostalé: respekt ke kulturní diverzitě, který proslavil Lévi-Straussovo dílo jako celek.
Anotace:
Jsme plně svobodní, částečně, anebo je naše svoboda jenom zdánlivá, zatímco každý náš čin je okem řetězu příčin a důsledků? Otázka svobodné vůle zaměstnává teology, filozofy, psychology i právníky tisíce let. Není to pouhá hra s pojmy; z řešení problému svobodné vůle vyplývá právní a morální odpovědnost.
Anotace: První část obsahuje soubor nejdůležitějších Fregeho článků, v nichž byl proveden "obrat k jazyku" a položeny základy jak matematické logice, tak analytické filosofii. Ve druhé části je základní Fregeho pojednání o logickém založení aritmetiky, které velmi ovlivnilo matematiku i filosofii dvacátého století.
Anotace:
Ten years ago, groupware bundled with email and calendar applications helped track the flow of work from person to person within an organization. Workflow in today's enterprise means more monitoring and orchestrating massive systems. A new technology called Business Process Management, or BPM, helps software architects and developers design, code, run, administer, and monitor complex network-based business processes
Anotace: Marcus Aurelius (121-180) je neobvyklým zjevem ve starověkém písemnictví. Proslul jako římský císař (161-180) a zároveň filozof. Vládl ve velmi neklidné, krizové době, plné válečných konfliktů s barbarskými kmeny, jež útočily na římskou moc. Při výpravě na sever proti Markomanům se r. 179 dostal až na území dnešního Slovenska do oblasti Trenčína. Byl velmi vzdělán a literárně činný. Jeho filozofickou orientaci významně ovlivnilo studium děl stoika Epiktéta.
Anotace: Toliken zasvětil svůj život vytvářením Středozemě; krom Hobita, Pána prstenů a Silmarillionu se k ní váže i řada jiných příběhů. Mezi ně patří i Příhody Toma Bombadila, cyklus básní a písní o této tajemné bytosti. Součástí svazku je ale i několik povídek, které vznikaly vedle středozemského cyklu - Sedlák Jiljí z Oujezda, Kovář z Velké Lesné, List od Nimrala a Tulák Rover.
Anotace:
Jeden z nejslibnějších knižních debutů roku. Hejno bez ptáků je román o západní civilizaci a její slepé skvrně. A také o zrodu jiného myšlení, které od základu mění, kým můžeme být.
Anotace: Brochova Teorie masového šílenství je souborem jeho prací z let 1939 až 1946, které chtěl vydat v americkém exilu, kam díky Jamesi Joycovi uprchl před Hitlerem, roku 1951, překazila mu to však smrt. S oporou o soudobé nejnovější poznatky z filosofie, psychologie, sociologie a politologie chce ukázat na filosoficko psychologické příčiny masového šílenství probíhajícího v totalitních státech nejen fašistického, ale i komunistického typu. Nezůstává však u konstatování pouhých příčin a nastiňuje cestu, jak proti masovému šílenství, jehož nebezpečí nutně nevymizí ani smrtí diktátora, účinně bojovat. Navýsost aktuálně pro nás mohou znít Brochova slova, že při neustále nutné obraně demokracie před totalitarismem „se masy nikdy nenechají odbýt prázdnou sebechválou demokracie“ a že jalovými „tirádami je ženeme pouze tam, kde se jim nabídnou konkrétní, i když strašné cíle, tedy do armády fašismu“.
Anotace: Sbírka autorových sloupků z let 2009–2012 doplněná několika delšími eseji se zabývá především krizovou situací v Evropě: krize, chápaná většinou jako finanční či ekonomická, je ve skutečnosti krizí celkovou – autor se nikdy nenadál, že se dočká v ještě ne stařeckém věku takovéhoto soumraku euroamerické civilizace. Krize nepovede samozřejmě k "zániku" Evropy, podobně jako krize a rozpad římského impéria nevedly k zániku Itálie či jejímu vylidnění – náš kontinent z ní ale vyjde jiný, než jak jsme bývali zvyklí. Jak dramatický tento přerod bude, závisí ostatně velmi na nás. Kniha obsahuje i autorovy články o vědě, živé přírodě a knihách tak, jak se v řečených letech urodily.
Anotace: Soubor šestnácti nedávno vzniklých esejistických textů známého spisovatele a badatele nese název prvního z nich, věnovaného mimořádně aktuálnímu tématu: potřebě určité společnosti mít svého nepřítele a utvořit si jeho obraz. Svazek se vyznačuje tematickou rozmanitostí, sahající od literárních lásek mládí přes otázky poetiky či etiky výzkumu v oblasti medicíny až po představení autorova vlastního zralého díla. Vedle Ecovy příslovečné erudice řadu textů spojují autorovy oblíbené motivy, z nichž on sám výslovně uvádí absolutno, ošklivost a oheň.
Anotace: První rozsáhlé dílo jež Nietzsche napsal v "aforismech" řazených do tematických skupin. Pod titulem Menschliches, Allzumenschliches vyšla v dubnu 1878 k stému výročí Voltairova úmrtí nejprve jen první část. V polovině a koncem roku 1879 vyšly dva rozsáhlé dodatky ("Rozličné názory a výroky" a "Poutník a jeho stín"), které od roku 1886 tvoří druhý svazek celého díla. Nietzsche se zde definitivně odpoutává od svých vzorů, A. Schoppenhauera a R. Wagnera, a obrací se proti dosavadní metafyzické tradici. Nevystupuje jen jako pokračovatel osvícenské kritiky náboženských a morálních představ, ale i jako pronikavý psycholog. Pozitivní zájem o "nejbližší věci" se později ukáže jako klíčový moment v hledání Nietzschovy vlastní filosofické pozice vyjádřené ve spisech Radostná věda, Tak pravil Zarathustra a Mimo dobro a zlo.
Anotace: Tento text má tři relativně samostatné části. První část s názvem Evoluční ontologie pojednává o podstatě této nové ontologické koncepce. Pozornost se tu věnuje nejen problému přirozené a kulturní evoluce, ale také málo známému problému informace. Ve druhé části s názvem Evoluční gnoseologie je naznačena aplikace evoluční ontologie na oblast tradiční filosofické teorie poznání. Ve třetí části s názvem Filosofie techniky je stručně ukázána praktická aplikace koncepce evoluční ontologie na oblast techniky a technosféry.
Anotace: Filosofický odkaz význačného pozitivisty, filosofického nástupce Masarykova. Práce jedinečná obsahem i rozsahem problematiky, svou poetikou i dosahem, nabízí dnešním čtenářům pomoc v hledání cesty z labyrintu světa do ráje srdce.. Zobrazeno: 321-340 z celkem 1717 záznamů Začátek | Předchozí | Následující | Konec
|
Úplný přehled domácí knihovny. V knihovně je 1717 titulů. Naposledy přidané knihy Přečtené knihy Chci číst (Všechny knihy ve formátu ISO 690) KNIHKUPECTVÍ
|
|
|