Knihy

Původní název: Sophoclis tragoediae Překladatel: Ferdinand Stiebitz, Václav Dědina, Radislav Hošek Počet stran: 623 Nakladatelství: Svoboda Edice: Antická knihovna Místo publikování: Praha Rok: 1975 Vydání: 1. Knižní žánr: divadelní hry Cena: 41 Kčs Vloženo: 03.07.2007, 14:45 Přečteno: NE

Anotace:
Sofoklés je největší z proslulého trojhvězdí autorů antické tragédie: Aischylos, Sofoklés, Eurípidés. Jeho život spadá do zlaté doby Athén v V. století př. n. l. za Periklea. (Narodil se kolem roku 496, zemřel roku 406). Více než dvacetkrát získal svými tragédiemi při dramatickém závodě athénském první cenu. Třetí cenou, jež se rovnala propadnutí, nebyla nikdy odměněna žádná z jeho sto třiceti tragédií.

Z tohoto díla se zachovalo sedm úplných tragédií a četné zlomky, především ze satyrského dramatu Slídiči, objeveného teprve roku 1912 v egyptských papyrech. Nejmohutnější jsou jeho tragédie z okruhu bájí thébských: Král Oidipús vypravuje na příběhu muže, jenž nevědomky zabil svého otce a žije v manželství s matkou, o nevyhnutelnosti osudu. Oidipús na Kolónu líčí konec jeho strastiplného života a Antigoné zachycuje osudy Oidipovy dcery, která přes zákaz pohřbí svého bratra a pyká za svůj čin smrtí, konflikt svědomí a příkaz otce.

Z okruhu bájí homérských čerpal Sofoklés látku k tragédiím Aiás, jež zpracovává dramaticky sebevraždu hrdiny stojícího mravně výš než božstvo, Élektrá, která líčí osud Agamemnonovy dcery Élektry a pomstu Orestovu, a Filoktétés, jež předvádí psychologicky podaný příběh jednoho z homérských hrdinů. Poslední ze zachovaných tragédií, Tráchíňanky, líčí Hérakleovu smrt a jí předcházející rodinný konflikt.

Sofoklés jako stále hraný dramatický básník náleží k nesmrtelným postavám světové vzdělanosti a jeho dílo k největšímu kulturnímu odkazu antiky. Souborně vychází v češtině poprvé.

Překladatel: Radislav Hošek Počet stran: 523 Nakladatelství: Svoboda Edice: Antická knihovna Místo publikování: Praha Rok: 1993 Vydání: 1. Knižní žánr: filozofie ISBN: 80-205-0347-1 Cena: 149 Kč Vloženo: 03.07.2007, 14:45 Přečteno: ANO (neuvedeno kdy)

Anotace:
65. svazek Antické knihovny seznámí čtenáře s jedním z nejzajímavějších děl antické literatury – Platónovou ústavou. Zakladatel idealistické linie v řecké filozofii Platón pocházel ze vznešené rodiny, což ho předurčovalo k politické dráze. Jeho životní zkušenosti ho však od cesty odvrátily. Založil vlastní filozofickou školu, jejímiž členy se stali např. i Hérakleidés z Pontu nebo Aristotelés. Platón sám se praktické politiky stranil, ale zabýval se teorií řízení státu, vymýšlel reformu politického života, hledal ideální státní zřízení, ve kterém by mohla být uskutečněna dokonalá spravedlnost. Ideálním vladařem-strážcem podle něho může být pouze filozof, morálně i intelektuálně dokonalý. Své názory Platón vkládal do úst Sókratovi, který se v rozhovoru snaží přesvědčit o jejich správnosti své přátele. U nás se první známky znalosti tohoto díla objevují již ve 14. Století. Z prvního, byť neúplného, českého překladu E. Peroutky vycházel František Novotný v roce 1921.

Nový překlad Radislava Hoška snad čtenáře přesvědčí, že i 2400 let po svém vzniku může být Ústava živým zdrojem inspirace nejen pro státníky i filozofy, ale pro každého z nás.

Překladatel: Antonín Minařík, Antonín Hartmann, Václav Bahník Počet stran: 473 Nakladatelství: Svoboda Edice: Antická knihovna Místo publikování: Praha Rok: 1976 Vydání: 1. Knižní žánr: historie Cena: 33 Kčs Vloženo: 03.07.2007, 14:45 Přečteno: ANO (neuvedeno kdy)

Anotace:
Druhý svazek díla nejvýznamnějšího historika císařské doby zahrnuje tři drobné práce z počátku jeho literární činnosti a jeho první velký historický spis, nazvaný Dějiny.

Tacitovy spisy Život Iulia Agricoly, Germánie a Rozprava o řečnících jsou sice svým rozsahem pouhým zlomkem jeho literární činnosti, avšak svým obsahem jsou klíčem k poznání Tacitovy osobnosti. Na jejich stránkách se často objevují myšlenky, které později znovu, v dokonalejší formě vyjádřil ve svých stěžejních dílech, Dějinách a Letopisech.

Monografie Život Iulia Agricoly je vlastně jakousi posmrtnou chvalořečí na Tacitova tchána, slavného vojevůdce a podrobitele Británie. Agricola je v Tacitově pohledu vzorem občanských ctností, ztělesněním starořímské virtus. Velikost a význam jeho osobnosti ostře kontrastuje s jeho vrstevníky a především osobou císaře Domitiana, závistivého a krutého despoty. Již v tomto prvním spise se plně projevuje Tacitovo mistrovství psychologické charakteristiky postav.

V Germánii zachytil Tacitus soudobé vědomosti o germánských kmenech žijících v evropském vnitrozemí východně od Rýna a severně od Dunaje. Podává zde zajímavý výklad o geografických poměrech, o rozložení jednotlivých kmenů, o jejich povaze, náboženských představách a celkovém způsobu života. Toto dílo je tedy nejen osobitou součástí Tacitova literárního odkazu a římské literatury vůbec, ale pro množství věcných údajů, které bychom, nebýt jeho, vůbec neznali, zůstává stále i velmi cenným pramenem k poznání nejstarších dějin evropského vnitrozemí.

Soubor Tacitových drobných spisů uzavírá Rozprava o řečnících, jež řeší otázku postavení řečnictví a možnosti jeho rozvoje za císařství.

V rozsáhlém historickém díle nazvaném Dějiny zachytil Tacitus ve 14 knihách události z let 68 – 96 n.l., tedy od smrti Neronovy do smrti Domitianovy. Dochované torzo (první čtyři knihy a začátek páté) líčí události necelých dvou let: roku 69, kdy se na římském trůně po prudkých a krvavých občanských bojích vystřídali rychle za sebou císařové Galba, Otho a Vitellius a legiemi na Východě byl provolán nový císař, Vespasianus, a roku 70 až do té doby, kdy Titus oblehl Jeruzalém. Při líčení těchto rušných událostí projevil Tacitus mimořádné schopnosti pro dramatické zachycení jednotlivých situací stejně jako pro přiléhavou psychologickou charakteristiku jednajících osobností. Pod povrchem vyprávění je však ukryt i závažný myšlenkový obsah – Tacitus, jehož ideálem zůstává republikánská státní forma, dospívá nakonec k poznání historické nutnosti císařství, které mu zaručuje vnitřní mír státu.

Tacitus náleží k řídkým zjevům římského písemnictví, které překonalo řecké vzory. V antice nebyl dostatečnou měrou pochopen a oceněn. Náležité ocenění mu přinesl teprve novověk, kde působil na dějepisectví a dal i tvůrčí inspiraci mnoha dramatikům, básníkům a prozaikům. Také v české literatuře lze nalézt četné ohlasy Tacita např. u Machara, Vrchlického, Bezruče aj.

Poznámky:
Dějiny - vydání druhé

Původní název: Cornelii Taciti Ab excessu divi Augusti Překladatel: Antonín Minařík Počet stran: 554 Nakladatelství: Svoboda Edice: Antická knihovna Místo publikování: Praha Rok: 1975 Vydání: 3. Knižní žánr: historie Cena: 32 Kčs Vloženo: 03.07.2007, 14:45 Přečteno: ANO (neuvedeno kdy)

Anotace:
Letopisy (Annales) či Od smrti božského Augusta knihy – jak snad zněl původní název – patří k nejvýznamnějším dochovaným klenotům antické literatury.

Tacitus v nich zachytil dobu raného císařství za vlády členů julsko-klaudijského rodu. Ke své činnosti přistoupil po odstranění zloducha Domitiana v klidných letech vlády Trajánovy. Uvolněná atmosféra mu dovolila volně popsat dobu, která už bezmála začala být idealizována, jako plastický obraz složený z postav velkých i malých samovládců, kariéristů, zvrhlíků i jimi zničených čestných osob. Tacitus se projevil jako mistr historického portrétu, který oslavil občanskou zdatnost a odsoudil zlo pro výstrahu příštích pokolení.

Pro svůj styl odlišující se pestrostí a naopak i umělým zestručněním od klasického pojetí nebyl Tacitus přes svou uhlazenou jemnost přijat svými nástupci – ostatně v dobách, kdy revoluční tón díla nebyl přijatelný – a byl objeven až renesancí.

Od té doby byl Tacitus zdrojem námětů, v nichž se buď střetávaly zájmy státu a jednotlivce, anebo kde byla odsouzena absolutistická vláda. Velký francouzský dramatik Racine (Britannicus – 1669), ruští děkabristé, Puškin, který v úmyslu sespat Borise Godunova začal r. 1825 číst Letopisy, až po Sienkiewicze a R. Gravese v dnešních dnech, ti všichni se opíraly o Tacitovy Letopisy. Vrcholné dílo antické historické literatury nepochybně uchvátí i našeho čtenáře.

Překladatel: Václav Marek, Jan Kalivoda Počet stran: 618 Nakladatelství: Svoboda Edice: Antická knihovna Místo publikování: Praha Rok: 1977 Vydání: 1. Knižní žánr: historie Cena: 38 Kčs Vloženo: 03.07.2007, 14:45 Přečteno: ANO (neuvedeno kdy)

Anotace:
Válečné činy, umění bojové taktiky, uplatňování válečných lstí – tato témata se objevují už v nejstarší památce antické literatury, v homérském eposu, později jsou často středem zájmu řeckých a římských historiků i filosofů, s růstem odborné úrovně válečného umění a s jeho postupnou profesionalizací je věnována vojenství systematická pozornost a vznikají speciální vojenské příručky.

Výběr autorů zařazených do našeho souboru byl veden snahou poskytnout čtenáři obraz o úrovni této specifické literatury, jež byla v antice zastoupena velkým množstvím autorů, ale dochovala se jen velmi torzovitě.

Svazek je doplněn populárním souborem biografií slavných vojevůdců od Cornelia Nepota, jež se sice vzdalují ostatním dílům svým životopisným žánrem, avšak – vedle vlastní literární a historické ceny – jsou konkrétním dokladem toho, jak se teoretické postuláty na kvality vojevůdců dají sledovat v osudech konkrétních osobností.

Nejstarším - alespoň zčásti dochovaným – dílem o vojenské taktice je spis Aineia Taktika Pojednání o vojenství (4. st. př. n. l.). Z tohoto díla se nám dochovala část pojednávající o obraně obleženého města.

Z 1. století n. l. pochází Onasandrův spis Vojevůdce. Autor sám charakterizuje svou práci jako dílo, které má sloužit k přípravě dobrých velitelů a současně být památníkem dávných vojevůdců. V jednotlivých kapitolách vykládá o tom, jaké jsou nezbytné předpoklady k vykonávání této funkce, vypočítává velitelovy povinnosti, udílí budoucím velitelům rady o vojenských pochodech, budování a střežení tábora, dobývání pevností atd.

Z 1. století n. l. pochází také jeden z nejvýznamnějších spisů o vojenské taktice a zároveň první zachované latinsky psané dílo tohoto druhu, Válečné lsti Sexta Iulia Frontina. Frontinus nepodává suchopárný teoretický výklad, ale nejrůznější druhy válečných lstí jsou dokumentovány přímo na konkrétních historických příkladech.

Staletý vývoj antické válečné teorie a válečné taktiky završuje latinsky psaná vojenská příručka Vegetia Renata Nárys vojenského umění (konec 4. st. n. l.) Po výkladu o odvodech a výcvik rekrutů pojednává autor o vojenské organizaci, o taktice, o obléhání měst a o námořní válce. Vegetiův spis měl značný ohlas nejen ve své době, ale těšil se velké oblibě i později. Z jeho zásad vojenské teorie vycházelo ještě vojenství vrcholného středověku a pak i renesance, a zájem o jeho spis neustal ani v době, kdy bylo používáno mnohem dokonalejší vojenské techniky.

Překladatel: Václav Marek Počet stran: 565 Nakladatelství: Arista, Baset Edice: Antická knihovna Místo publikování: Praha Rok: 2001 Vydání: 1. Knižní žánr: filozofie ISBN: 80-86410-03-X Cena: 295 Kč Vloženo: 03.07.2007, 14:45 Přečteno: NE

Anotace:

Ciceronovy dopisy mají dnes nedocenitelný historický význam, protože obsahují spoustu autentických informací, záznamů skutečnosti a údajů o soudobém životě. Mají mistrný styl, kterým byl jejich tvůrce proslulý a jimž udával tón literatuře své doby, ale zároveň si uchovaly živost dobové zprávy a tím jsou dodnes čtenářsky velmi přitažlivé. Z původního nesčíslného množství Coceronových dopisů se v úplnosti dochovalo 864 listů, které jsou rozděleny podle adresátů do 4 sbírek: Listy přátelům, Listy Attikovi, Listy bratru Quintovi a Listy M. Brutovi. Znalec a zasvěcený interpret Ciceronova díla, doc. PhDr. Václav Marek, Csc z filozofické fakulty Univerzity Karlovy, připravil pro Antickou knihovnu dvousvazkový výbor nejvýznamnějších a nejzajímavějších dopisů, které uspořádal v časovém sledu jejich vzniku. První svazek obsahuje listy z let 68 – 50 a zachycuje etapu Ciceronova politického a literárního zrání. Překlad a poznámky Václav Marek.

Poznámky:

ISBN v BASETu 80-86223-30-2

Původní název: De officiis Překladatel: Jaroslav Ludvíkovský Počet stran: 193 Nakladatelství: Svoboda Edice: Antická knihovna Místo publikování: Praha Rok: 1970 Vydání: 1. Knižní žánr: filozofie Cena: 18 Kčs Vloženo: 03.07.2007, 14:45 Přečteno: ANO (neuvedeno kdy)

Anotace:
Cicero, jeden z nejvzdělanějších mužů starověku, zprostředkoval Evropě řeckou kulturu, čímž si získal nesmírnou zásluhu o vzdělanost evropských národů.

Jeho řeckolatinská učebnice mravnosti dokazuje, jak hluboký smysl pro základní hodnoty lidského života, spravedlnost, toleranci a sebekritiku, přirozený mravní cit, svobodu i osobitost měl její autor, ne nadarmo nazývaný prvním moderním Evropanem.

Překladatel: Václav Bahník Počet stran: 398 Nakladatelství: Odeon, Baset Edice: Antická knihovna Místo publikování: Praha Rok: 1999 Vydání: 1. Knižní žánr: filozofie ISBN: 80-207-1020-5 Vloženo: 03.07.2007, 14:45 Přečteno: NE

Anotace:

Čtvrtý svazek Senecových filozofických textů dovršuje edici jeho prozaického díla v českých překladech vydaných v AK. Dominantou tohoto závěrečného svazku je proslulá konsolace čili útěcha O duševním klidu. Její téma v dílčích pohledech doplňuje sedmero dalších úvah. Kuriózním dodatkem je často samostatně vydávaná satira Apolokyntóza, zesměšňující zbožštění císaře Claudia. Vychází v edici Antická knihovna.

Překladatel: Václav Bahník Počet stran: 376 Nakladatelství: Svoboda Edice: Antická knihovna Místo publikování: Praha Rok: 1992 Vydání: 1. Knižní žánr: filozofie ISBN: 80-205-0168-1 Vloženo: 03.07.2007, 14:45 Přečteno: NE

Anotace:
Další svazek z bohatého díla slavného římského politika, spisovatele, filozofa, vychovatele pozdějšího císaře Nerona navazuje svou tematikou na předchozí Listy Luciliovi. Jako filozof byl Seneca představitelem římského stoicismu a ve stoické etice hledal odpovědi na otázky, v čem tkví smysl života a přátelství, co je smrt, hledal cesty k duševní vyrovnanosti. Právě těmto problémům věnoval své Rozpravy (Dialogy), z nichž jsou do tohoto svazku zařazeny tři Útěchy – Marcii, Polybiovi a matce Helvii.

Spis O dobrodiních napsal Seneca již ke konci svého života a zabývá se v něm společenskou morálkou, otázkami poskytování a přijímání dobrodiní, vděkem a nevděkem. Filozofické úvahy jsou zpestřeny množstvím příkladů ze života, takže se dovídáme i leccos zajímavého o způsobu života a mravech tehdejší římské společnosti.

Zatímco Útěchy se těší zájmu překladatelů již dlouho, spisek O dobrodiních nebyl dosud do češtiny celý přeložen.

Původní název: Epistulae ad Lucilium Překladatel: Bohumil Ryba Počet stran: 282 Nakladatelství: Svoboda Edice: Antická knihovna Místo publikování: Praha Rok: 1969 Vydání: 1. Knižní žánr: filozofie Cena: 22 Kčs Vloženo: 03.07.2007, 14:45 Přečteno: NE

Anotace:
L. Annaeus Seneca, rodák z Hispánie, vyrůstal v Římě a studiu filosofie se věnoval na podnět své matky, kterou nesmírně miloval. Z filosofických směrů si oblíbil stoicismus, ale podléhal i jiným vlivům.

Jako mnozí jiní i nadaný a vzdělaný Seneca se stal hříčkou v rukou císařů zaslepených touhou po moci. Sedm let strávil ve vyhnanství na Korsice a po odhalení spiknutí proti Neronovi, svému bývalému odchovanci, musel na císařům příkaz spáchat sebevraždu.

Seneca pěstoval skoro všechny slovesné druhy: epigram, tragédii, satiru, řečnictví, dopis, prózu historickou a filosofickou. Jako skladatel tragédií měl významný vliv i na novověkou dramatickou tvorbu. Proslul především svou sbírkou sto dvaceti čtyř dopisů adresovaných příteli Luciliu Iuniorovi, určených však veřejnosti. Tyto Listy pokládáme za Senecovo nejzralejší dílo.

Překladatel: Rudolf Kuthan Počet stran: 191 Nakladatelství: Svoboda Edice: Antická knihovna Místo publikování: Praha Rok: 1969 Vydání: 1. Knižní žánr: filozofie Cena: 17 Kčs Vloženo: 03.07.2007, 14:45 Přečteno: ANO (neuvedeno kdy)

Anotace:
Aforistické zápisky Marka Aurelia ukazují filosofii jako učitelku všech cností, která má přímo léčivou moc: poskytuje útěchu v protivenstvích, učí trpělivosti a životu ve shodě s přírodou a pomáhá dosažení rovnováhy. Právě pro tyto vlastnosti byla jeho povzbudivá a moudrá kniha vždy oblíbenou četbou.

Původní název: De rerum natura Překladatel: Julie Nováková Počet stran: 272 Nakladatelství: Svoboda Edice: Antická knihovna Místo publikování: Praha Rok: 1971 Vydání: 1. Knižní žánr: filozofie Cena: 23 Kčs Vloženo: 03.07.2007, 14:45 Přečteno: NE

Anotace:
Didakticko-epická báseň o šesti knihách. Carus se v ní snaží vylíčit Epikúrovo učení. Dokazuje, že příroda se řídí odvěkými zákony, kde vše vzniká, trvá a zaniká. Bohové nemohou zasahovat do světa, který povstal z atomů. Podle něj neexistuje ani podsvětí a bohové žijí v nečinnosti v nebesích, kde se radují ze své blaženosti.

Původní název: De vita Caesarum Překladatel: Bohumil Ryba Počet stran: 582 Nakladatelství: Svoboda Edice: Antická knihovna Místo publikování: Praha Rok: 1974 Vydání: 1. Knižní žánr: historie Cena: 39 Kčs Vloženo: 03.07.2007, 14:45 Přečteno: ANO (neuvedeno kdy)

Anotace:
Gaius Suetonius Tranquillus (kolem r. 75-150) byl sekretářem římského císaře Hadriána a neúnavným sběratelem historického a kulturně historického materiálu. Je autorem životopisného spisu, jehož název patrně zněl Slavní mužové. Dílo se nedochovalo celé, ale určitou představu o něm můžeme získat ze zachovaných životopisů gramatiků a řečníků – rétorů. Nejznámějším Suetoniovým dílem jsou Životopisy dvanácti císařů. Jsou to charakterizační biografie prvních římských císařů, počínaje Julem Caesarem a konče Domitianem. Jsou nabity konkrétními fakty a údaji o nejintimnějších podrobnostech z jejich života. Pro velké množství detailů není látka uspořádána chronologicky, nýbrž podle určitého schématu, zahrnujícího rozličné stránky státnické činnosti i soukromého života zobrazované osoby, které je tímto způsobem nastaveno nemilosrdné zrcadlo.

Překladatel: Ivan Bureš, Václav Dědina, Marie Husová, Václav Marek Počet stran: 634 Nakladatelství: Svoboda Edice: Antická knihovna Místo publikování: Praha Rok: 1972 Vydání: 1. Knižní žánr: historie Cena: 36 Kčs Vloženo: 03.07.2007, 14:45 Přečteno: NE

Anotace:
Důležité prameny k poznání posledních desítiletí odumírající římské republiky - Caesarovy Zápisky o válce gallské a Zápisky o válce občanské, doplněné 8. knihou Zápisků o válce gallské jeho vojevůdce a důvěrníka Aula Hirtia a spisy Válka africká a Válka hispánská, jejichž autoři nejsou známi. Zápisky o válce gallské jsou vzorovým dílem propagace sebe samého - Caesar přechází skutečnosti, které by ho stavěly do nepříznivého světla a zdůrazňuje své zásluhy, přesto se mu daří zachovávat zdání přísné objektivity - např. kupodivu s pochopením komentuje touhu Gallů po svobodě a bývalé slávě a vysoce hodnotí statečnost svých vojáků. Z hlediska čtivosti jsou zvláště Zápisky o válce gallské stručné, jasné, čiré, geniálně výstižné a čtou se jedna báseň. V podobném duchu se nesou Zápisky o válce občanské, již ale nejsou tak přehledné, vyrovnané a kompaktní - těžko říci, zda z důvodu Caesarovy časové tísně nebo jeho negativního vztahu k vnitřním válkám. Můžeme sice Caesarovi vytknout, že přejímá některé zeměpisné a přírodopisné údaje, aniž by si ověřoval jejich správnost, ale to je obecný problém u většiny antických autorů. Další části Válečných pamětí kopírují Caesarův styl, což je pro dobro věci - tak dobře se v antické literatuře čte málokdo

Překladatel: Jana Nechutová Počet stran: 371 Nakladatelství: Svoboda Edice: Antická knihovna Místo publikování: Praha Rok: 1976 Vydání: 1. Knižní žánr: beletrie Cena: 35 Kčs Vloženo: 03.07.2007, 14:45 Přečteno: NE

Anotace:
Jedné zachované dílo mladého básníka, synovce filosofa Seneky, je vynikajícím dokladem nemocné doby, výrazem "ztracených iluzí" římské aristokracie a zároveň významným uměleckým dílem.

Lucanus, zpočátku osobní přítel císaře Nerona, měl možnost nahlédnout do života nejvyšší římské společnosti, a to jej posléze přivedlo k republikánskému smýšlení a k účasti na Pisonově spiknutí. Když bylo spiknutí v roce 65 odhaleno, byl Lucanů osud zpečetěn a "z laskavosti" císařovy směl skončit svůj život libovolným druhem smrti.

Přesto, že Lucanus zemřel ve svých 26 letech, byl autorem velmi plodným. Starověk znal celou řadu jeho básnických i prozaických děl. Nám se zachovalo pouze jeho nejvýznamnější dílo, nedokončený historický epos o občanské válce (Bellum civile nebo také Pharsalia), který předkládáme čtenářům pod názvem Farsalské pole.

Námětem je válka mezi Caesarem a Pompeiem, jež vedla k pádu republiky. Lucanus postupně vykládá hlavní události této války, počínaje vystoupením Caesarovým a jeho přechodem přes Rubicon, líčí bitvu u Farsálu a smrt Pompeiovu; báseň je přerušena v epizodě Caesarova pobytu v Egyptě. Děj probíhá bez zásahu olympských bohů, chod událostí řídí Osud. Hlavní nit vyprávění se často ztrácí v dlouhých odbočkách, popisech, čarodějných scénách, ale i ve scénách bojových. Lucanus zde spojuje rétorickou obratnost s talentem a vášnivým zaujetím mladého člověka. Řeči jeho postav odpovídají přísným požadavkům řečnické teorie, jsou náležitě vybaveny a vybroušeny básnickými tropy a figurami. Lucanus miluje vyjadřování v krátkých pointovaných větách, antiteze, apostrofy, prudké konstrasty a ponuré obrazy. Je tak poplatný deklamačnímu slohu své doby, který na rozdíl od "starého" slohu Ciceronovy generace dostal jméno "nový".

Lucanův epos Farsalské pole byl vyhledáván čtenáři po celou dobu trvání evropské vzdělanosti, zvláštní oblibě se však těšil v 17.-18. století, v době anglické a francouzské buržoazní revoluce, kdy byl pojímán jako manifest republikánství a nenávisti k despocii.

Původní název: Amores, Ars amatoria, Heroides, Remedia amoris Překladatel: Rudolf Mertlík Počet stran: 398 Nakladatelství: Svoboda Edice: Antická knihovna Místo publikování: Praha Rok: 1969 Vydání: 1. Knižní žánr: poezie Cena: 27 Kčs Vloženo: 03.07.2007, 14:45 Přečteno: NE

Anotace:
Druhé souborné vydání milostné poezie Ovidiova mládí. Mluví ke každému srdci a žádné nezarmoutí. V nové době překonal Ovidius i slávu Homérovu. Vydává se a čte na celém světě. Splnila se jeho předpověď, že bude žít v slávě po všechny věky. Za hranici své proslulosti si básník určil rozsáhlou říši římskou. V tom se však mýlil. Jeho dílo oslňuje svou krásou nejen celou Evropu (tedy nejen národy, kam sahala římská veleříše) – Ovidia znají ve všech světadílech a jeho nevšednímu umění se obdivují vědci, básníci, mistři štětce i dláta i okouzlení čtenáři. Římská lyrika i římská epika dosáhla právě v díle Ovidiově svého vrcholu.

Nezbývá než číst. Vystavit se onomu teplému a bohatému dešti. Číst Ovidia. Krásně se čte. Je moudrý a zábavný, nevaří z vody slov a nekřičí a negestikuluje, je vzdělaný a je suverénní mistr formy a přímý dědic skvělé básnické kultury, je to básník, jímž stvořené dílo ne zbůhdarma a ne protekcí dějin přečkalo v plné síle a v nádherném zdraví dva tisíce let.

Poznámky:
Listy milostné - třetí vydání

Překladatel: Jaromír Bělský Počet stran: 347 Nakladatelství: Svoboda Edice: Antická knihovna Místo publikování: Praha Rok: 1972 Vydání: 1. Knižní žánr: historie Cena: 28 Kčs Vloženo: 03.07.2007, 14:45 Přečteno: ANO (neuvedeno kdy)

Anotace:
Makedonský král Alexandr zvaný Veliký patří k největším postavám antického starověku a světových dějin vůbec. Už pro současníky byl zjevem tak mimořádným, že velmi brzo po jeho smrti se jeho činy začaly měnit v romantickou legendu. Tento vývoj od historie k legendě stále pokračoval, až Alexandr nabyl oné podoby, jež je známa ze středověkých Alexandreid.

Jestliže přesto můžeme u Alexandra rozlišit celkem spolehlivě pravdu od smyšlenek, je to hlavně zásluhou řeckého spisovatele Flavia Arriána. Arriános představuje – vedle spíše anekdotického Plutarcha a románového Curtia Rufa – nejčistší pramen každého historika, jenž se obírá dobou Alexandrovou.

Život Arriánův (žil asi v letech 95 – 175 n. l.) byl vyplněn činností úřední a spisovatelskou. V mládí se horlivě obíral filosofií stoika Epiktéta, potom, snad v nějaké funkci vojenské, poznal kromě zemí alpských také Galli a africkou Numidii. Kolem r. 130 dosáhl konsulátu, později byl správcem v asijské Kappadokii. Z té doby pochází jeho zeměpisné dílo, popisující kraje u Černého moře. Převážně zeměpisného rázu je i jeho popis Indie. Odborný obsah má jeho učebnice vojenské taktiky a krátký spis o lovu. Avšak jeho nejdůležitějším dílem je podrobné vylíčení výpravy Alexandra Makedonského do Asie s názvem „Alexandrú anabasis“. Je to spis velmi zdařilý a zajímavý jak po stránce formální, tak obsahové. Vyniká průzračným stylem napodobujícím Xenofónta, autora, jenž byl Arriánovým vzorem v celé činnosti spisovatelské do té míry, že byl později nazýván „druhým Xenofóntem“. Veliká historická cena spisu je dána tím, že Arriános si vyvolil z nepřeberného množství různých pramenů právě ty nejspolehlivější: pro partie vojenské Ptolemaia (pozdějšího krále egyptského), pro zeměpisné Aristobúla, Nearcha a Eratosthena. Řídě se důsledně těmito prameny, napsal Arriános – téměř pět set let po smrti Alexandrově – dílo, jež jako jediné ze všech zachovaných nám umožňuje učinit si spolehlivou představu o světodějné výpravě slavného makedonského dobyvatele.

Překladatel: Karel Svoboda Počet stran: 365 Nakladatelství: Svoboda Edice: Antická knihovna Místo publikování: Praha Rok: 1980 Vydání: 2. Knižní žánr: filozofie Cena: 26 Kčs Vloženo: 03.07.2007, 14:45 Přečteno: NE

Anotace:
Dochované zprávy o životě a učení starořeckých atomistů seznamují čtenáře s mnoha zajímavými stránkami antického myšlení. Netýkají se jen vlastního jádra atomistické filozofie, která patřila k nejvýraznějším směrům antiky a svým odkazem později výrazně přispěla k formování novověké vědy. V 5. a 4. století př. n. l., kdy působili staří atomisté, Řekové ještě zahrnovali do pojmu „filozofie“ veškerou badatelskou a myslitelskou činnost a k částečné diferenciaci docházelo jen u několika málo vědních oborů. Zprávy o starořeckých atomistech nás proto poučují i o prvních poznatcích, k nimž došlo řecké myšlení v oblasti biologie, fyziky, matematiky, jazykovědy, politiky a samozřejmě i etiky. Současně nám přibližují i osudy mnohých břitkých a originálních myslitelů, kteří často velmi statečně tepali nedostatky a zlořády své doby. Jsou pramenem, z něhož se dovídáme mnoho jinak nedostupných údajů nejen o antické vědě, ale i o životě v tehdejším Řecku.

Poznámky:
Leukippos, Démokritos, Nessás, Métrodóros z Chiu, Diógenés ze Smyrny, Anaxarchos, Hekataios z Abdér, Apollodóros, Nausifanés, Diotímos, Bión z Abdér, Bólos

Překladatel: Helena Businská Počet stran: 581 Nakladatelství: Svoboda Edice: Antická knihovna Místo publikování: Praha Rok: 1973 Vydání: 1. Knižní žánr: cestopisy Cena: 34 Kčs Vloženo: 03.07.2007, 14:45 Přečteno: NE

Anotace:
Pausaniův spis Cesta po Řecku plní ideálně hned dvojí čtenářské poslání: uspokojuje potřeby těch, kdo rádi cestují v knihách do málo známých a exotických krajin, a pro ty, kteří milují knihy s patinou věků, dráždící představivost možností poznání života lidí z pradávných dob, a pro milovníky antických starožitností přináší nepřeberné množství fakt a dává jim panoramatický pohled po Řecku z doby, kdy většina jeho památek byla dosud dobře zachována a na svém místě.

Autorův vyprávěčský um dává čtenáři pocit, jako by sám procházel starověkou krajinou Peloponnésu a středního Řecka: trasa Pausaniovy pouti začíná Attikou a popisem athénských dějin a památek. Poté vede Megaridou a krajinou kolem Korinthu, Lakónií a Spartou, Messénií a jejími městy, náš cestovatel nevynechá ani Élis s Olympií. Archaiu, Arkadii a celé střední Řecko až po Delfy. Pausaniův spis je nesmírně bohatou mozaikou, v níž jsou popsány lokality známé i méně známé se všmi význačnými budovami a doplněny zkazkami z dob bájí i z archívů nejnovějších historických událostí.

Pausaniovo dílo je tudíž jakousi studnicí, v níž se obráží celý řecký svět od mythických dob na pokraji stěhování řeckých kmenů přes tzv. klasickou dobu Řecka až po úpadek a zánik svobodného řeckého ducha v rámci římského impéria. Autor jako milovník řecké slávy a obdivovatel všeho krásného neopomene při svých cestách zmínit se o všem, co si zalouží pozornosti, ať je to sebemenší stavbička někde na návrší nebo na pokraji antické osady anebo význačný pohled na hory. Stejně zajímavé jsou i popisy přírodních kuriozit. Pausaniův cestopis je právem pokládán za jedno z nejzajímavějších děl řecké literatury z doby římského císařství (autor žil v 2. stol. n. l.).

Pro archeology a historiky je dodnes základním pramenem. Dílo zahrnující deset knih, nebylo dosud přeloženo do češtiny ani jiného slovanského jazyka ani v celku, ani v ukázkách. Vzbudí jako pokladnice antického vědění, umění i života jistě ohlas u čtenářů, kteří mají o antiku zájem.

Překladatel: Václav Bahník Počet stran: 450 Nakladatelství: Svoboda Edice: Antická knihovna Místo publikování: Praha Rok: 1972 Vydání: 1. Knižní žánr: historie Cena: 28 Kčs Vloženo: 03.07.2007, 14:45 Přečteno: ANO (neuvedeno kdy)

Anotace:
Vzpomínky na Sókrata a další Xenofóntovy spisy - Apologie, Hostina -, vzešlé z autora osobního styku s milovaným učitelem, dávají nahlédnout do duchovního světa velkého myslitele a podávají názorné příklady Sókratových bystrých a hlubokých postřehů a poznámek o všech oblastech lidského života - veřejného i soukromého - a praktické činnosti člověka. Filosofův záměr se soustřeďuje k problémům morálky, politiky, vojenství, hospodářství, náboženství, umění a obrací se i k nejintimnější sféře myšlení, cítění a jednání v životě jednotlivce.