Fotografie z roku 2007
EN | CZ

Životopis autora

Přihlášení
Jméno
Heslo
Statistika webu | Email

Xenofón (GRC)



Xenofón (2. pád Xenofónta, starořecky: Ξενοφῶν) (kolem 428–354 př. n. l., nebo 444/1–354 př. n. l. jiné zdroje se mohou lišit) byl starořecký spisovatel, historik, vojevůdce a Sókratův žák. Zastával antidemokratické názory a stranil spíše Spartě, proto byl vypovězen z Athén. V roce 401 př. n. l. se zúčastnil výpravy řeckých žoldnéřů ve službách Kýra Mladšího do nástupnické války v Persii. O této výpravě napsal své nejznámější dílo Anabáze(termín anabasis znamená v staré řečtině cestu od pobřeží do vnitrozemí, vztahuje se tedy jen k první části výpravy, před Kýrovou smrtí u Kúnax). Svůj obdiv k silným vládcům vyjádřil v dílech O Kýrově vychování a Hierón, ke Spartě pak v díle Spartská ústava. Filosofické spisy Obrana Sókratova a Vzpomínky na Sókrata jsou cennými prameny vědomostí o Sókratovi. S malým úspěchem navázal dílem Hellénika na historika Thúkýdida. Vyšší úrovně dosahuje v prakticky zaměřených dílech s tematikou jezdectví (O jezdectví, O výcviku jezdců) nebo ekonomie (O státních příjmech) a jiných. Na konci života se mohl vrátit do Athén.

Po Xenofónovi je pojmenován kráter Xenophon na odvrácené straně Měsíce.

Filosofické spisy: 

Obrana Sókratova (Άπολογία Σωκράτους πρις τους δικαστάς) popisuje Sókratovo jednání, které vyústilo k jeho odsouzení, osvětluje filosofovy pohnutky, které jej vedly k tomu, že se nedoprošoval milosti a raději zemřel, a konečně se snaží dokázat Sókratovu mravní převahu a mylnost celého procesu. Byla sepsána kolem roku 384 př. n. l.

Vzpomínky na Sókrata (Άπομνημονεύματα Σωκράτους) je jeden důležitých pramenů našich vědomostí o Sókratovi. Spis je nejspíš Xenofótovou odpovědí, jakousi obranou, na Sókratovu obžalobu od sofisty Polykrata z roku394 př. n. l. Je napsána oblíbeným stylem dialogu a na jednotlivých příkladech ze života ukazuje bezpředmětnost obžaloby. Autor se však podle své povahy soustředí na rozpravy o vzdělávání, bohatství a domácím hospodaření, čímž se vlastně vyhýbá tématům, o které se v Sókratově případě vedl spor. Spis byl napsán ve dvou etapách – po roce 381 a asi v letech 355/354[1]; je rozdělen do čtyř knih.

Symposion (Συμπόσιον) je vyprávění o hostině pořádané Kalliem, bohatým Athéňanem, na oslavu jeho milence Autolyka, který zvítězil v soutěži o panathénajských slavnostech. I zde vystupuje filosof Sókratés a pojednává o svých názorech na milenecký vztah.

Hierón (Ίέρων) je kratší spisek, který svým charakterem stojí na pomezí politických a filosofických spisů, ale svým zaměřením navazuje na knihu O Kýrově vychování. Obsahem je rozmluva syrakúského tyrana Hieróna I. s básníkem Simónidem z Keu. Předmětem této diskuse jsou výhody a nevýhody tyranie a prostředky, jakými může samovládce učinit občany šťastnými a prostřednictvím toho i sám sebe. Vyústěním je poznatek, že chudí obyvatelé budou povolnější.

Politické spisy:

Spartská ústava (Λακεδαιμονίον πολιτεία) – v tomto raném díle napsaném kolem roku 388 autor obdivuje Lykúrgovu spartskou ústavu, ve které vidí příčinu stability a vzestupu Sparty. Nevyhýbá se však ani jistým pochybám o tehdejším vývoji ústavního systému ve Spartě.

Odborné spisy: 

O hospodaření (Οικονομικός) je filosofický spis, který ve formě rozhovoru, jehož hlavním mluvčím je Sókratés a později dobrý hospodář Isomachos, udílí praktické rady pro hospodaření venkovské šlechtické domácnosti a úlohy ženy v ní.

O státních příjmech (Πόροι η περί προσόδων) je pojednání o praktických možnostech Athénského státu, jak zvýšit příjmy do obecního rozpočtu. Volně navazuje na myšlenky Eubula, athénského odborníka v oblasti politiky a ekonomie. Xenofón navrhuje například podpořit podnikání zvýšením počtu metoiků. Spis byl sepsán v letech 355 a/nebo 354[1].

O výcviku jezdců velitelem (Ιππαρχικός) je návod pro vůdce jízdy. Pojednává o jeho povinnostech a prostředcích, jak zlepšit athénskou jízdu. Autor využívá svoje bohaté osobní zkušenosti.

O jezdectví (Περί ίππικης) je dalším praktickým návodem pro jezdce, provázející jej od nákupu koně přes jeho ošetřování a výcvik až k nákupu vybavení. Oba spisky o jezdectví reagují na tehdy stoupající popularitu takových děl.

Spisy Xenofóntovi připisované

Athénská ústava (Αθηναίων πολιτεία) je spis neznámého athénského aristokrata. Jako odpůrce demokracie se autor zabývá jejími nedostatky, ale srozuměn s její existencí, pojednává o praktické politice.

O lovu se psy (Kυνηγετικός) je odborný spis pojednávající o povaze a výcviku loveckých psů, o významu lovectví a také popisuje krásy lovu. Xenofóntovo autorství je nejisté.

Zdroj: http://cs.wikipedia.org/wiki/Xenofón

KNIHKUPECTVÍ

Academia internetové knihkupectví nakladatelství Academia
Bookfayre britské knihkupectví, nabízející anglicky psané knihy českým zákazníkům. Knihy jsou odesílány pomocí české pošty na dobírku. Nabídka je prakticky totožná s nabídkou na britském trhu.
Dobré knihy dobré knihy pro každého
Karolinum internetové knihkupectví
Kosmas knihkupectví Kosmas
Levné učebnice původní nabídka učebnic pro vysoké školy se před 2 roky výrazně rozšířila o další odbornou literaturu ze všech oblastí a dále také o beletrie.
Luxor největší knihkupectví v ČR
Megaknihy knihy za jedny z nejvýhodnějších cen
Oikoymenh internetové knihkupectví filosofické a theologické literatury
Studentcentrum knihkupectví zaměřené zejména na humanitní literaturu