Blog

Čtyřdenní sjezd jedné z našich nejpohodovějších řek.

Španělsko Čapka uchvátilo zejména jako zahradníka, milovníka dobrého jídla a pití, architektury, umění a kultury vůbec. Porovnával arabskou maurskou kulturu a kulturu křesťanskou; všímal si národní písní, tanců, hudebních nástrojů, her.

Ve spise Nespokojenost v kultuře je ústředním tématem vztah člověka a kultury. Tento spis je v jistém ohledu završením Freudovy dráhy myslitele, kdy původně individuální metodu léčby neurotických poruch pomocí psychoanalýzy zobecnil a vynesl až k světonázoru. Tento fakt byl nezřídka využíván k ironickým poznámkám oponentů. Jakkoli tato skutečnost může vzbuzovat oprávněnou nedůvěru v platnost jeho závěrů v širším měřítku, osobně je mi Freudův způsob uvažování v těchto vodách, byť často nepříliš hlubokých, blízké a závěry logické.

V červnovém Vesmíru se Jiří Patočka zabývá pavoučím vláknem. Je to fascinující materiál. Poměr jeho váhy k pevnosti je čtyřikrát lepší, než je tomu u oceli. Bylo vypočteno, že vlákno silné jako tužka by bylo schopno zastavit letící Boeing 747.

Zabrousil jsem na stránky Karla Plíhala a opět si připomněl, proč mám tohohle introvertního hračičku se slovy i tóny tak rád. Z odpovědí, kterými čas od času reaguje na dotazy návštěvníků jeho stránek, vybírám:

V červnovém Vesmíru je otisknut článek Vladimíra Karpenka zabývající se účinky černého čaje na lidský organismus. Článek je uveden odstavcem, který trefně připomíná relativnost veškerých vědeckých výzkumů zabývajících se účinky potravin na člověka, jejichž zestručněné výsledky se tak nezdravě často objevují s palcovými titulky v novinách.

Karpenko píše: "Zkoumat vliv různých potravin na lidský organismus je složité již proto, že potravinu přijímáme spolu s dalšími... dalším faktorem je způsob přípravy, ale ani tím problémy nekončí. Když se vybere například soubor "zdravých mužů ve věku 40-50 let", nejspíše nejsou všichni stejně zdraví a naopak lidé trpící toutéž chorobou nejsou stejně nemocní. Není proto divu, že rozptyl nalezených hodnot bývá velký, někdy si údaje studií dokonce protiřečí."

Podobná relativnost nemusí obecně platit pouze u studií účinků potravin...

Do Velké Británie Karel Čapek vycestoval v roce 1924, v době, kdy byl zde, díky svým hrám, již váženým a uznávaným. Také měl, jako redaktor Lidových novin, za úkol psát o výstavě Britského impéria ve Wembley.

Pod titulem Nespokojenost v kultuře vyšly v roce 1998 v nakladatelství Hynek Freudovy spisy Budoucnost jedné iluze a Nespokojenost v kultuře. Oba jsou zaměřeny na lidskou kulturu a její vztah k člověku jako jedinci. Pod lidskou kulturu Freud zahrnuje „vše, čím se lidský život povznesl nad svoje animální podmínky a čím se liší od zvířat, přičemž tato kultura má dvě stránky. Jedna obsahuje všechno vědění a dovednosti, které si lidé osvojili, aby ovládli přírodní síly a získaly statky k uspokojení svých potřeb, druhá zahrnuje všechna zařízení nutná k uspořádání lidských vztahů, zejména k rozdělování dosažitelných statků“. Hlavní úlohu kultury pak spatřuje v ochraně člověka před přírodou.

Minulý týden jsem se rozhodl vyměnit dosluhující mobil Samsung E-700 za něco nového. Sedmistovka sloužila věrně nějaké čtyři roky, a kdyby nebylo nedávného pádu na beton, po němž přestala částečně fungovat klávesnice a odletěla boční ovládací tlačítka, sloužila by mi jistě mnohem déle.

Čapek se v Holandsku objevil v roce 1931 v souvislosti s konferencí PEN klubů, na kterou byl pozván a jehož českou odnož o šest let dříve založil. Této příležitosti využil k tomu, aby Holandsko poznal poněkud blíže.