| 
Životopis autora
| 
Blog
E-knihy
Filmy
Foto
Hudba
Knihy
Vtipy
Statistika 
Bernard Bolzano (GER)* 05.10.1781† 18.12.1848 (67 let) Bernard Bolzano (5. října 1781, Praha – 18. prosince 1848, Praha) byl významný německy hovořící český matematik, kněz a filozof. Jeho otec Bernard Pompeius Bolzano byl rodilý Ital, obchodník, který se v mládí přistěhoval do Prahy a splynul s německým kulturním prostředím. Matka Marie Cecilia Maurerová pocházela ze staré pražské rodiny obchodníků. Bernard Bolzano vystudoval piaristické gymnázium v Praze, které ukončil s výborným prospěchem roku 1796. Poté se věnoval studiu matematiky a logiky v tříleté filosofické přípravce, kde přednášel Stanislav Vydra. Školní rok 1799 – 1800 soukromě studoval zejména matematiku a filosofii a současně navštěvoval přednášky prvního a druhého ročníku na Filosofické fakultě Karlo–Ferdinandovy univerzity, a to zejména přednášky matematika Františka Josefa Gerstnera. Přes obrovský zájem o matematiku a filosofii se po uplynutí tohoto roku rozhodl pro studium teologie. Na podzim roku 1804 se Bernard Bolzano ucházel o místo profesora matematiky na pražské univerzitě, které se uvolnilo odchodem S. Vydry do penze. Přestože při konkurzní zkoušce, která byla na místo vypsána, obstál velmi dobře, byl tento post udělen staršímu uchazeči, L. Janderovi. Bernard Bolzano byl vysvěcen 7. dubna 1805 knězem a o 10 dní později byl promován doktorem filosofie. Na univerzitu nastoupil v roce 1805, kdy přijal místo univerzitního učitele, profesora filosofie náboženství. Mezi lety 1805-1819 byl univerzitním kazatelem v kostele Nejsv. Salvátora v Praze, kde ve svých kázáních ovlivňoval inteligenci v éře národního obrození.[1] V roce 1819, na Štědrý den, mu bylo znemožněno dekretem císaře Františka I. učit a tři týdny poté byl z učitelského úřadu pro své reformátorské názory nakonec suspendován a byla mu přiřčena doživotní penze (renta) ve výši 300 zlatých. Původní plat byl 800 zlatých ročně. Ze salvátorské kazatelské historie v době pojezuitské výrazně vyčnívá postava filosofa a matematika Bernarda Bolzana, který zde působil jako univerzitní kazatel v letech 1805–1819 a významně ovlivnil inteligenci v době národního obrození. Od roku 1820 tedy žil Bolzano spíše v ústraní – uchýlil se na zámek v Radíči kde se věnoval, za podpory svých přátel, především své vědecké práci. Byl nemocný, trpěl občas tuberkulozními horečkami. Období 1830 – 1841 strávil v Těchobuzi na Pacovsku, kde mimo jiné napsal i svou autobiografii věnovanou Anně Hoffmannové, která se o něj od roku 1823 starala. Ani Bolzanův odchod z univerzity však neznamenal konec jeho stíhání pro názory, které měly odezvu hlavně v řadách studentů. Proces, který proti Bolzanovi vedla církevní vyšetřovací komise, se vlekl až do konce roku 1825. V letech 1841 – 1848 se Bernard Bolzano jako sekretář podílel také na práci pro Královskou českou společnost nauk, kde hojně přispíval svými přednáškami. A v tomto období vznikla i řada jeho matematických pojednání. Bernard Bolzano je pohřben na Olšanských hřbitovech (oddělení VII). Dílo: Betrachtungen über einige Gegenstände der Elementargeometrie, jeho matematická prvotina z roku 1804 se zabývala problémem rovnoběžek. Beyträge zu einer begründeteren Darstellung der Mathematik Der binomische Lehrsatz und als Folgerund aus ihm der polynomische und die Reihen Rein analytischer Beweis Wissenschaftslehre Grössenlehre, poslední čtyři práce věnoval Bolzano zpřesňování základů matematické analýzy. Paradoxien des Unendlichen, které vyšlo v roce 1851 v Lipsku a ovlivnilo tvůrce teorie množin Georga Cantora. Zdroj: Wikipedia
| ||||||||||||||||||||
KNIHKUPECTVÍ
|
|
|