Charles Dickens (GBR)

Anglický spisovatel, představitel kritického realismu Charles Dickens se narodil v roce 1812 v Portsmouthu, Hamspiher, ale prožil neradostné dětství. Otec, který neuměl zacházet s penězi byl uvězněn ve vězení pro dlužníky se ženou i dětmi. Dickens už jako dvanáctiletý se musel živit sám. Pracoval v továrně na leštidla, mezi lidmi nevalného chování. Dařilo se mu mnohem hůř, než rodičům ve vězení. Naštěstí se objevilo nečekané dědictví, které rodině pomohlo z finančních problémů.

Dickens se začal zajímat o děti, které prožívají podobné dětství jako on, bez domova a rodiny, odkázáni sami na sebe. Účastnil se také dobročinných akcí. Jeho tvorbu ovlivnil vztah k otci a k matce. Otce miloval, ale matku příliš v lásce neměl. Patníctiletý Dickens se stal advokátním písařem a poté soudním zapisovatelem. Od roku 1831 pracoval jako novinář a parlamentní zpravodaj. Novinařině se věnoval celý svůj život. Miloval také divadlo, rád by stal hercem, ale neměl cit pro drama.

I jeho milostný život byl pestrý. Zamiloval se do ženy z daleko vyšších kruhů, než pocházel on. Tento vztah neměl budoucnost. Další jeho vztah se sobě rovnou ženou završilo manželství. Dickens zplodil devět dětí a snažil se být starostlivým otcem. Miloval ovšem také manželčiny starší sestry. Jedna brzy zemřela a druhá po dlouhá léta pomáhala a výchovou Dickensových dětí. Díky jeho vztahu s mladou herečkou se mu manželství rozpadlo.

Dickens se plně věnoval společenskému životu, ale aristokracii se vyhýbal. Měl časté neshody s nakladateli a trpěl sebelítostí. Věnoval se veřejnému předčítání ukázek ze svých literárních prací a to dokonce i v USA. Měl obrovský úspěch, obecenstvo ho milovalo. Těmito vystoupeními si pomohl ke slušnému jmění, ale psychické vypětí, které při tom prožíval, se podepsalo na jeho zdraví. Charles Dockens zemřel v roce 1870 unavený a nemocný. Do poslední chvíle však pracoval.

Díla Charlese Dickense:
Kronika Pickwickova klubu /1836-1837/ - kniha , ve které čtyři londýnští džentlmeni v čele s badatelem Samuelem Pickwickem pořádají výpravy na venkov. Jsou to humorné příběhy obohacené o postavu sluhy Sama Welera, podobného např. našemu Švejkovi. Samuel Pickwick se ukáže jako charakterní postava, když odmítá zaplatit podvodníkům a je pro dluhy uvězněn.

Olivek Twist / knižně 1838/ - román, který se stal později předlohou pro divadelní představení a filmy. Hlavním hrdinou je sirotek, který po špatných životních zkušenostech z chudobince i z učení, utíká do Londýna a díky své nevědomosti se zařadí mezi zloděje. Naštěstí se ho ujme bohatá rodina a tím unikne vězení. Bohužel se znovu ocitá mezi zloději. Na konci příběhu vyjde na povrch, jaký má vlastně Olivek Twist původ a tím získá vše, co mu dosud chybělo- rodinu i majetek. Dickens chtěl tímto románem upozornit na drastické zacházení s chudými.

Mikuláš Nickleby /1839/ - dílo ve kterém použil autor jako námět prostředí internátních škol pro chudé děti. Obsahuje prvky pikareskního a vývojového románu.

Starožitníkův krám /1841/ - konflikt dobra a zla. Zlo ztělesňuje trpasličí zloduch Quilp. Tento příběh končí tragicky pro starožitníka Trenta a jeho vnučku Nell.

Život a dobrodružství Martina Chuzzlewita / čalzvita, 1844/ - román, ve kterém Dickens použil své zážitky z cest po Americe. Hlavní postava románu opět prožívá těžké životní situace, ale nakonec vše dobře skončí. Dickens při psaní těchto románů relaxoval tím, že psal ještě každoročně a jednu vánoční povídku, např. Vánoční koleda prózou, Zvony nebo Cvrček u krbu.

Dombey a syn /1848/ - román z Dickensova dětství. Dombey, který je podnikatelem chce za každou cenu vychovat pro firmu nástupce a dědice. Přitom ale zapomíná na svou dceru. Jeho žena zamřela při narození syna.Dombey toho vůbec nelitoval, hlavně, že se mu narodil syn. Svého syna vychovává k obrazu svému, ten ale brzy zemře. Dombey se znovu ožení jen proto, aby naději na dalšího syna. Žena ho opustí s ředitelem jeho podniku, který ho přivede k bankrotu. Teprve potom si Dombey začne vážit své dcery.

Příběh Davida Copperfielda /1850/ - nejoblíbenější Dickensovo dílo, velmi autobiografické. Pan Micawber je lehkomyslný a naivní člověk. Jeho syn David nalézá po krutě prožitém dětství zázemí u své tety v Doveru. Začne pracovat v advokátní kanceláři, seznámí se z dívkou Agens, která je dcerou jeho bytného. K žádnému vztahu však mezi nimi nedojde. Ožení se tedy s Dorou. Je to žena která se však příliš nahodí do praktického života. Po pár letech Dora zemře a David začne znovu usilovat o Agens, se kterou později uzavře manželství.

Ponurý dům /1853/ - toto Dickensovo dílo líčí několikaletý dědický spor, napadá soudní systém a skutečnost, že veřejnost nepřijímá chudobu a s tím mnohdy související zločinnost. V tomto díle Dickens používá střídání různých vypravěčských poloh.

Zlé časy /1854/ - román z prostředí severní Anglie.

Malá Dorritka /1857/ - autor zde použil motiv vězení pro dlužníky – zážitek ze svého dětství. Ve skutečnosti už v tu dobu takové vězení neexistuje, bylo zrušeno.

Velké naděje /Nadějné vyhlídky, 1861/ - hlavní hrdina sirotek Pip touží po tom stát se známým ve společnosti. Nedokáže ale rozlišit realitu a sen. Pip byl vychován bez lásky rodičů jeho sestrou. V domě paní Havishamové ho zaujme přepych. Dostane anonymní dar a předpokládá,že mu ho darovala právě paní Havishamová. Usiluje o ruku její dcery Stelly- Teprve za pár let přichází na to, že mu finančně pomohl trestanec, kterému v mládí pomohl. Snaží se poučit z tohoto omylu a rozlišit rozdíl mezi upřímností a falší. Estella ho odmítá, paní Havishamová umírá. Pip odcestuje za moře a po dlouhých jedenácti letech se vrací aby se znovu setkal s Stellou. Rýsuje se mu nová naděje na lásku s ní. Teprve potom poznává Pip skutečné hodnoty života.