Bohumil Hrabal (CZE)

Bohumil Hrabal se narodil v Brně-Židenicích a zemřel v Praze po pádu z okna v pátém patře nemocnice na Bulovce, ve které se léčil.

Jméno jeho biologického otce není uvedeno ani v jeho křestním listě. Když se jeho matka Marie provdala (1920) za Františka Hrabala, účetního v pivovaru v Polné a později správce pivovaru v Nymburce, ten přijal Bohumila za vlastního. Hrabal nebyl nikdy premiant a více než o učení se zajímal o pestré dění v pivovaru, zejména o Františkova bratra Josefa Hrabala (slavného Pepina), který „přijel na návštěvu a zůstal do smrti“.

Po maturitě na reálném gymnáziu (1935) studoval Hrabal na právnické fakultě Univerzity Karlovy v Praze, navštěvoval však rovněž přednášky z dějin literatury, umění a filosofie. Vinou uzavření vysokých škol v období okupace mohl svá studia dokončit až v roce 1946. Během války pracoval jako železniční dělník a výpravčí v Kostomlatech, což se (stejně jako všechny jeho pozdější profese) odrazilo i v jeho literární tvorbě. Vystřídal i profese jako pojišťovací agent, obchodní cestující, od roku 1949 brigádník v kladenských ocelárnách a po těžkém úrazu pracoval v libeňských sběrných surovinách jako balič starého papíru. Později pracoval jako kulisák. Nemalou část svého života v pražské Libni - v ulici Na Hrázi 24/326 (poeticky nazývané Na Hrázi věčnosti).

Spisovatelem z povolání se stal teprve v roce 1963. Po roce 1970 nesměl několik let oficiálně publikovat, psal tedy do samizdatových a exilových periodik. Roku 1975 uveřejnil v časopise Tvorba krátké sebekritické prohlášení, na jehož základě mu bylo částečně a pod dohledem cenzury opět umožněno publikovat. Řada jeho děl vycházela v nakladatelství Pražská imaginace, vydávajícím Hrabala samizdatem od roku 1985. Totéž nakladatelství vydalo pod editorským dohledem Václava Kadlece v letech 1991–1997 Sebrané spisy Bohumila Hrabala v 19 svazcích.

Hrabal se znal s Jiřím Kolářem, obdivoval svérázného a předčasně zesnulého malíře, grafika a průmyslového výtvarníka Vladimíra Boudníka a přátelil se s filosofem Egonem Bondym. Hrabalovy knihy byly mnohokráte úspěšně zfilmovány (vzpomeňme Menzelovy Ostře sledované vlaky, které byly oceněny Oscarem) a obdržel také spoustu nakladatelských cen.

Byl pohřben v rodinném hrobě na hřbitově v Hradištku. Ve stejném hrobě byli pohřbeni také jeho matka "Maryška", nevlastní otec "Francin", strýc "Pepin", žena "Pipsi" a bratr "Slávek".

Zdroj: http://cs.wikipedia.org/wiki/Bohumil_Hrabal