Zikmund Winter (CZE)

Zikmund Winter (27. prosince 1846 Praha – 12. června 1912 Bad Reichenhall Německo) byl český spisovatel, historik a učitel.

Narodil se v rodině zvoníka na Starém Městě v Praze. Vystudoval zde Akademické gymnázium, poté studoval historii na Filozofické fakultě. Navštěvoval mj. přednášky V. V. Tomka, J. Kalouska, A. Gindelyho a J. Emlera, u kterého si přivydělával v archivu jako kopista a zdokonalil se tak v paleografii. Po absolvování studia nastoupil 1. října 1873 na své první učitelské místo na reálku v Pardubicích, kde jako jednoroční suplent vyučoval dějepis, zeměpis, češtinu, němčinu a logiku. Na závěr pardubické suplentury složil státní zkoušku a dosáhl tak učitelské způsobilosti. Od 1.října roku 1874 učil na reálce v Rakovníku. Roku 1884 odešel vyučovat do Prahy na akademické gymnázium.

Osudem se mu stal rakovnický archiv. Zasvětil ho do minulého života nevelkého venkovského města, podporoval a rozvíjel jeho zájem o poznávání všednodennosti i toho, jak lidé v minulosti bydleli, jak se odívali, vzdělávali, cestovali, čím se živili, jak se bavili, oč se soudili. Nejcennější fondy rakovnického archivu jsou ze 16. a 17. století – to je také doba, jež si Winter oblíbil. Prašné prostředí archivů vyvolalo u spisovatele krční nemoc, která mu později až bránila v pramenném studiu.

V generačním sporu koncem 19. století se přiřazoval k Vrchlickému a Jiráskovi (s Jiráskem, Raisem a M. A. Šimáčkem sedal v redakci časopisu Zvon). Pojetím dějin a člověka v nich, způsobem práce s archivním materiálem a s jazykem stál ovšem jinde než jeho přítel A. Jirásek – blíže mladým moderním snahám. Stával ovšem ve stínu populárnějšího Jiráska. K vydání svých prvních spisů byl vybídnut až těsně před smrtí.

Dílo: 

Zpracoval dějiny českých měst, zajímal se o dějiny vysokých škol.

Jeho historické povídky se soustředí na krátký časový úsek. Představují postavy duševně rozvrácených lidí, končí tragicky. Příběhy jsou tajemné, odehrávají se zpravidla v pobělohorské době.
Historické pohledy do českých měst
Starobylé obrázky z Rakovnicka (1886, 2.díl 1888)
Pražské obrázky (1893)
Historické novely[editovat]
Nezbedný bakalář (1883)
Krátký jeho svět (1901)
Staré listy (Praha 1902), novely a studie
Rozina Sebranec (Praha 1903/1905) - příběh temperamentní dívky, původem nalezence, svěřeného do výchovy bezdětným manželům. Citově strádající hrdinka se hladově vrhá do sporných milostných vztahů, neumí rozpoznat faleš ani si vážit upřímného citu, těžko se vyrovnává s pokrytectvím a nechápe, proč proti sobě popuzuje stále více lidí
Ze staré Prahy
Člověk zmařený
V pasti
Panečnice
Mistr Kampanus (1906-07) – životopisný román, pojednává o Janu Campanovi Vodňanském a poměrech na Karlově univerzitě kolem roku 1620.
Vědecká literatura[editovat]

Napsaná formou beletrie:
Zač bylo živobytí za starodávna
Dějiny kroje v zemích českých od počátku století XV. až po dobu bělohorské bitvy
Kulturní obraz českých měst
Život církevní v Čechách. Kulturně-historický obraz z XV. a XVI. století I–II, Praha 1895–1896
Řemeslo v Čechách v XVI. věku
O životě na vysokých školách pražských knihy dvoje. Kulturní obraz XV. a XVI. století, Praha 1899
Děje vysokých škol Pražských od secessí cizích národů po dobu bitvy bělohorské (1409–1622), Praha 1897

Dále uveřejnil velké množství povídek v časopisech.

Zdroj: http://cs.wikipedia.org/wiki/Zikmund_Winter