Miloš V. Kratochvíl (CZE)

Miloš Václav Kratochvíl (6. ledna 1904 Vídeň – 9. července 1988 Praha) byl český spisovatel-prozaik, autor historické beletrie, filmový scenárista, dramaturg a pedagog. Studoval historii a archivnictví na Karlově Univerzitě. Za války pracoval v archivu. Po ní byl dramaturgem Československého státního filmu a profesorem na FAMU. Jeho syn Jan Kratochvíl byl herec, dramaturg, režisér a divadelní organizátor.

Narodil se ve Vídni, kde jeho otec Václav Kratochvíl působil jako dvorní archivář. Bydlel tu do svých 14 let, pak se stal studentem malostranského gymnázia v Praze. Po jeho absolvování vystudoval na pražské filozofické fakultě obory historie a archivnictví. V roce 1928 získal doktorát a nastoupil zaměstnání v Archivu hlavního města Prahy. Když archiv Němci roku 1944 uzavřeli, pracoval krátce u firmy Nationalfilm. V letech 1945 až 1947 pracoval na Ministerstvu informací, pak se živil ve filmovém průmyslu. Byl tři roky filmovým dramaturgem a v letech 1950 až 1972 profesorem na Akademii múzických umění. V důchodu se věnoval jen literární činnosti.

V roce 1970 získal titul zasloužilého umělce a čtyři roky poté byl prohlášen národním umělcem.

Ve 30. letech měl blízko k sociální tematice, v jeho díle se objevovaly motivy venkova, půdy. Svou prózu ozvláštňuje vnitřními monology postav, záznamy proudu představ, dokumenty v podobě dopisů a dobových kázání. Na druhou stranu jsou jeho díla poznamenána typizací postav a socialistickým realismem. V jeho dílech jsou zobrazovány nejnižší vrstvy a vyzdvihována jejich uvědomělost.

Dílo podle období
doba posledních Přemyslovců

Král obléká halenu (1945) – historický román o Václavu IV.
Lásky královské (1973)

husitství

Pochodeň (1950)
Mistr Jan (1951)
Jan Žižka (1952)
Jan Želivský (1953)
Husitská kronika (1956)

třicetiletá válka

Podivuhodné příběhy a dobrodružství Jana Kornela (1954) – zajímavý příběh českého chasníka, kterého cesty války zavedou od bitvy u Jankova v roce 1645 až do Latinské Ameriky a po dvaceti letech cestování domů.
Dobrá kočka, která nemlsá (1970) – o grafiku Václavu Hollarovi
Život Jana Ámose (1975) – životopis slavného českého filosofa a všestranného člověka; vykresluje jej jako postavu citlivou, která nemá domov a kterou vychovala církev, z čehož také pochází kořeny jeho morálních zásad a vlastenectví. Jan Amos Komenský byl však donucen opustit vlast, i tak se jí ale stále snaží pomoci, začíná ale znovu a znovu po různých tragédiích a obtížích.
Matyášův meč (1971)

doba rudolfínská

Osamělý rváč (1941; přepracováno 1955)
Čas hvězd a mandragor (1972)

19. století – První světová válka[editovat | editovat zdroj]

Veronika (1956) – z okolí Boženy Němcové
Evropa tančila valčík (1974) – období před válkou
Evropa v zákopech (1977)

ostatní

Slováci a Praha (1931)
O vývoji městské správy pražské od roku 1848 (1936)
Památné bitvy našich dějin (1937, přepracováno 1958)
Bludná pouť (1938), povídky
Rokokový ostrov (1942), detektivní román (pod pseudonymem Petr Sabart), přepracováno roku 1947 pod titulem Rokoková smrt
Povídky lásky a smrti (1943)
Tisíciletou stopou československého lidu (1947)
Báje a pověsti z Čech (1959)
Českou minulostí (1961)
Komediant (1962), tři novely
Objevitelé a dobyvatelé (1964)
Napoleon z černého ostrova (1966)
Rytíři černé vlajky (1969)
Národ sobě (1983)
Panoptikum zašlých časů aneb Úsměvná svědectví historie (1986)

Filmové scénáře

Revoluční rok 1848 (1949), režie Václav Krška
Jan Hus (1954), režie Otakar Vávra
Jan Žižka (1957), režie Otakar Vávra
Proti všem (1958), režie Otakar Vávra
Kam čert nemůže (1959), režie Zdeněk Podskalský
Ďáblova past (1962), režie František Vláčil
Putování Jana Ámose (1983), režie Otakar Vávra
Komediant (1984), režie Otakar Vávra
Veronika (1985), režie Otakar Vávra

Zdroj: http://cs.wikipedia.org/wiki/Miloš_Václav_Kratochvíl