Adam Smith (GBR)

Adam Smith (5. června 1723 Kirkcaldy, Skotsko, Království Velké Británie – 17. července 1790 Edinburgh, Skotsko, Království Velké Británie) byl skotský ekonom a filosof, zakladatel moderní ekonomie a představitel skotského osvícenství.

Narodil se jako jediný syn celního úředníka. Od roku 1737 do roku 1740 studoval na univerzitě v Glasgow, jako předměty studia zde měl řečtinu, logiku, filozofii, matematiku a fyziku. V této době se aktivně podílel na činnosti prvního ekonomického klubu na světě. Jeho učitelem morální filozofie byl Francis Hutcheson. Po završení studia od roku 1740 pokračoval ve studiích na univerzitě v Oxfordu na Balliol College. Po jedenácti letech studia v Oxfordu by byl připraven na kariéru duchovního. Po šesti letech ale od této myšlenky upustil a vrátil se do Skotska. V roce 1751 byl zvolen profesorem logiky na univerzitě v Glasgow a o rok později profesorem mravní filozofie. V roce 1759 publikoval svoji první práci Teorie mravních citů (The Theory of Moral Sentiments). V roce 1764 přijal pozvání vévody z Buccleuchu (syna Charlese Townshenda) a stal se jeho průvodcem a učitelem na jeho studijní cestě po pevnině. Tuto cestu zakončili desetiměsíčním pobytem v Paříži (do října 1766), kde se seznámil s Voltairem a francouzskými fyziokraty a jejich díly. V roce 1767 až 1773 se věnoval psaní knihy Bohatství národů. Toto dílo mělo veliký úspěch již za jeho života, vyšlo v pěti vydáních a bylo přeloženo do francouzštiny a němčiny. Smith se díky tomuto dílu stal uznávanou ekonomickou autoritou v Anglii i v zahraničí. Koncem roku 1778 byl v Londýně jmenován komisařem královských cel ve Skotsku, proto se přestěhoval do Edinburgu, kde žil až do své smrti (17. července 1790). Smithovy přednášky na Glasgowské univerzitě měly čtyři části: první byla přirozená teologie, druhá etika, třetí nauka o spravedlnosti a čtvrtá o politické ekonomice. Obsahem jeho přednášek bylo převážně pojednání z jeho díla Teorie mravních citů. Zachovaly se některé drobné stati, jako úvahy o prvním tvoření jazyků. Před svojí smrtí dal Adam Smith většinu svých děl spálit, ale v roce 1895 objevil profesor Edwin Cannan sešit studenta Smithových přednášek o spravedlnosti, policii, veřejných příjmech a vojenství. V roce 1896 byly vydány pod názvem Lectures on Justice, Police, Revenue and Arms. Adam Smith je uváděn s přívlastkem národohospodář. Pro jeho hlavní dílo Bohatství národů se zapomíná na dílo Teorie mravních citů, kde Smith vychází ze skutečnosti přirozené sympatie a vysvětluje nejsložitější mravní vztahy. Tyto představy vedou k závěru, že jednotlivci nejsou přirozeně egoističtí, že mají potřebu se spontánně sdružovat a že není potřeba vnějšího zásahu, aby vznikl společenský život. Smith chápe člověka jako společenskou bytost a klade důraz na lítost a soucit, emoce, jež pociťujeme nad neštěstím druhých, a schopnost empatie. Svou nauku o ekonomické teorii postavil na zájmu jednotlivce o sebe sama (egoismus).

Těžištěm jeho díla je kniha zkráceně zvaná Bohatství národů (Wealth of Nations, plným titulem An Inquiry into the Nature and Causes of the Wealth of Nations, 1776; česky Pojednání o podstatě a původu bohatství národů, SNTL 1958 ve dvou svazcích a Liberální institut 2001). V ní přišel s teorií spontánního řádu se svobodou, konkurencí a dělbou práce jako nezbytnými předpoklady bohatství všech členů společnosti, s podobenstvím o neviditelné ruce trhu. Zde popisuje zvýšení efektivity práce při specializaci dělníka na jednu operaci, srovnává a popisuje výrobní náklady a zisk v porovnání s dělníkem, který musí zvládat práci na několika operacích souběžně. Rozebírá různé situace z hlediska potřeb zaměstnavatelů a zaměstnanců, odráží obraz vzniku a přínosu manufaktur. V tomto díle rozebírá filozoficky skutečnou hodnotu zboží, převedenou na hodnotu lidské práce, porovnává různé profese mezi sebou z hlediska jejich náročnosti, podle příprav na jejich vykonávání a náročnost jejich způsobu výroby, rizika provozování, fyzické náročnosti i z hlediska dlouhodobých příprav (studia) na kterékoliv náročné a zodpovědné zaměstnání. Popisuje také nemalou důležitost rozmístění jednotlivých profesí a dodávaného zboží, vzhledem k vyrovnání poptávky a nabídky v závislosti na ceně (první ekonomický popis neviditelné ruky trhu). Popisuje také porovnání způsobu směny zboží za lidskou práci, výrobek a za peníze. Popisuje vztah zaměstnavatele k zaměstnancům, jejich konkrétní povinnosti a investice při výrobě zboží a následné výhody z toho vyplývající pro obě strany. Smith byl toho názoru, že rozsah dělby práce, trhu a specializace funguje prostřednictvím sekvence, která zvyšuje produktivitu práce. Popisuje funkci kapitalismu, kde chudý dělník pracuje a nevytváří žádné úspory, nýbrž jeho práce slouží jen k uspokojení jeho potřeb, zatímco kapitalista vlastní kapitál a ze svých úspor tento kapitál navyšuje nekonečnými investicemi pro tvorbu produktů, kde může svojí prací uspokojit své potřeby chudý dělník. Zaměstnanost je tedy funkcí akumulace kapitálu, díky úsporám může kapitál akumulovat a zvětšovat prostředky mzdového fondu a potažmo zaměstnanosti. Mzdy se ve Smithově díle pohybují kolem existenčního minima, kde Smith uvádí velikou konkurenci dělníků v porovnání s konkurencí kapitalistů, jichž je omezený počet. Popisuje základ obchodního merkantilního systému, v určení místa a způsobu bohatství, kde je dvojí funkce peněz jako nástroje obchodu a měřítka hodnoty. Před knihou Bohatství národů vydal rovněž významné, ale dnes méně populární dílo Teorie mravních citů (The Theory of Moral Sentiments, 1759; v češtině vyšel Liberální institut 2005), v němž odmítl vizi o možnosti centrálního řízení společnosti. Zabýval se také paradoxem hodnoty.

Na Smithovo dílo navazovali a dále je rozvíjeli všichni další ekonomové 19. století jako např. John Stuart Mill, David Ricardo a Alfred Marshall, ovlivnil i Karla Marxe; vraceli se k němu i mnozí významní ekonomové moderní doby jako např. John Maynard Keynes, Friedrich August Hayek, Ludwig von Mises či Ronald Coase.

Doktor Josef Macek o něm napsal: „Adam Smith uveřejnil svůj Blahobyt národů; a ten - díváme-li se na jeho konečné následky - jest nejdůležitější kniha, která kdy byla napsána, a jest jistě nejcennějším příspěvkem, který kdy byl podán jediným člověkem k tomuto cíli, aby byly na pevno postaveny zásady, na nichž vláda má býti založena.“

Karel Marx o něm napsal: „Na jedné straně sleduje vnitřní souvislost ekonomických kategorií čili skrytou stavbu ekonomického systému. Na druhé straně staví vedle toho souvislost, jak je zdánlivě dána v jevech konkurence a jak se tudíž jeví pozorovateli, stejně jako člověku, který je prakticky v zajetí procesu výroby a je na něm zainteresován.“

Jeho přezdívka (spíš nadávka) byla „blekota Smith“. Mimo jiné měl vadu řeči a nervový tik. Sám o sobě prohlásil: „Krásný jsem pouze ve svém díle.

Jeho dílo bylo zaměřeno na detailní rozpracování celé ekonomiky - pojednává o hodnotě výrobku, lidské práci, poptávce a nabídce, hodnotě peněz, hodnotě statků, funkci a způsobech směny zboží a materiálu, funkci toku zboží a poptávky po lidské práci. Je to komplexní filozofické zmapování celého ekonomického systému v raně kapitalistické společnosti, které dalo směr dalšího vývoje makro- a mikroekonomiky dalších generací, ujednotilo a vyvrátilo nesčetné nesmysly, které byly hromaděny po věky.

Životopis v datech
1737–1740 studium na Glasgowské univerzitě (matematika, geometrie, fyzika)
1740–1747 studium na Balliol College, Oxford
1751 profesor logiky na Glasgowské univerzitě
1751–1764 profesor morální filosofie
1759 vydání Teorie mravních citů
1764 přijetí místa tutora a průvodce syna Charlese Townshenda
1764–1766 pobyt v Paříži, Toulouse a Ženevě
1767 poradce Charlese Townshenda při vypracování návrhu zdanění
1776 9. března vyšlo Bohatství národů
1777 odchod z Londýna do Edinburghu a Kirkcaldy
1778 byl jmenován celním zplnomocněncem pro Skotsko a pro daň ze soli

Zdroj: http://cs.wikipedia.org/wiki/Adam_Smith