Jaroslav Goll (CZE)

Jaroslav Goll (14. července 1846 Chlumec nad Cidlinou – 8. července 1929 Praha) byl český historik a medievalista, pedagog, diplomat, básník, spisovatel a překladatel a dědeček české prvorepublikové herečky Nataši Gollové.

Pocházel z české rodiny německého původu. Jeho otec Adolf Goll působil jako lékař u hraběte Kinského. Matka se jmenovala Marie Daňková. Díky strýci Josefu Daňkovi získal přístup k české obrozenecké inteligenci (Božena Němcová, Emil Frida, Karel Jaromír Erben, Vítězslav Hálek).

Celá jeho studijní léta probíhala za Bachovského absolutismu.

Vystudoval mladoboleslavské gymnázium, maturitu složil na Akademickém gymnasiu v Praze v Klementinu. Poté se chtěl věnovat umění a literatuře, ale nebylo mu to umožněno. Proto se přihlásil ke studiu historie na filosofickou fakultu Karlo-Ferdinandovy univerzity v Praze. Doktorát složil ve 24 letech. Vrací se na mladoboleslavské gymnázium a rok zde vyučuje. Poté odjíždí na roční pobyt na universitu v německém Göttingenu, kde se pod vlivem učitele Georga Waitze naučil pozitivistickému rozboru pramenů a jejich kritice. V letech 1872–73 zastává místo tajemníka velvyslance USA v Berlíně a historika George Bancrofta, začíná se zajímat o evropskou historii, především anglicko-francouzské vztahy za třicetileté války. V letech 1874–1880 byl profesorem Českoslovanské obchodní akademie v Praze. V roce 1875 získává docenturu v oboru všeobecných dějin na pražské univerzitě a v roce 1885 se zde stal řádným profesorem a přednášel zde i po r. 1890, kdy odešel na odpočinek

Zdroj: https://cs.wikipedia.org/wiki/Jaroslav_Goll