Quintus Septimius Florens Tertullianus (RIM)

Quintus Septimius Florens Tertullianus (kolem 160 v Kartágu – kolem 220 v Kartágu) je nejvýznamnější latinsky píšící křesťanský spisovatel přelomu 2. a 3. století, který je považován za autora základní křesťanské terminologie v latinském jazyce.

Celkově máme o Tertullianově životě (vzhledem k rozsahu dochovaného díla) poměrně málo informací, jak už z jeho vlastního díla nebo ze zmínek u autorů druhých (Eusebios z Kaisareie, Historia ecclesiastica II,2,4; Jeroným, De viris illustribus 53).

Narodil se jako syn pohanského římského velitele (centurio proconsularis). Dostalo se mu velmi dobrého vzdělání, a to zejména právního a v rétorice. Uměl řecky a je pravděpodobné, že je totožný s jistým známým právníkem své doby a téhož jména. Kolem roku 195 se z Říma vrací do Kartága jako křesťan (někteří autoři, např. Adolf von Harnack jeho obrácení řadí do roku 197 nebo 198) a brzy začíná jeho služba církvi. Toto jeho obrácení bylo asi velmi náhlé a pro nové náboženství se Tertullianus velmi nadchl, jak o tom svědčí již rozhodný a vášnivý tón jeho díla obhajujícího křesťanskou víru a samotná zmínka v Apologeticu (49), že „Křesťanem se člověk nerodí, nýbrž stává.“

Není zcela jasné, zda se stal knězem, ačkoli to tvrdí Jeroným. Kolem roku 207 se rozešel s církví a přiklonil se k montanistickému proudu a zaujal velmi nekompromisní postoj k čemukoli, co v církvi zavánělo kompromisem či laxním přístupem. Augustinus tvrdí, že se na konci svého života Tertullianus vrátil zpět do církve, avšak o správnosti tohoto tvrzení odborníci pochybují.

Tertullianus patří k nejoriginálnějším latinsky píšícím křesťanským autorům prvních staletí. V jeho díle nalezneme spojení vznosné rétoriky a zápalu s praktickým přístupem ke křesťanskému životu. Jako autor vyniká inteligencí i výmluvností, vtipem a výborným vzděláním. Nejkovanější však byl v jazyce samotném, totiž v latině, a obohatil jej o mnoho neologismů, jimiž položil základy teologického pojmosloví, z nějž teologie těží dodnes. Podle H. Hoppeho (1932) Tertullianus vytvořil 509 nových substantiv, 284 adjektiv, 28 příslovcí a 161 sloves, tedy dohromady 982 latinských novotvarů.

Odborníci nenacházejí shodu v dataci Tertullianových děl, avšak jejich stáří lze s určitou pravděpodobností datovat a tato díla řadit do jeho katolického či montanistického období. Text se nezachoval v obecně dobrém stavu, pouze jeho raný spis Apologeticum se dochoval v mnoha rukopisech, ostatní spisy většinou dochoval pouze Codex Agobardinus (pořízený arcibiskupem Agobardem z Lyonu mezi lety 814 a 840). Celkem se dochovalo třicet jedna Tertullianových spisů. Tím se řadí mezi nejplodnější latinské autory předkonstantinovské doby.

Zdroj: https://cs.wikipedia.org/wiki/Tertullianus