| 
Životopis autora
| 
Blog
E-knihy
Filmy
Foto
Hudba
Knihy
Vtipy
Statistika 
Stephen William Hawking (GBR)* 08.01.1942 (82 let)WWW stránky autora Stephen William Hawking (* 8. ledna 1942 Oxford) je britský teoretický fyzik, jeden z nejznámějších vědců vůbec. Významně přispěl zejména k různým oborům kosmologie a kvantové gravitace a od roku 1979 je nositelem titulu Lukasiánský profesor matematiky University of Cambridge. Narodil se 8. ledna 1942 (přesně 300 let po smrti Galilea Galileie) v anglickém univerzitním městě Oxfordu rodičům Frankovi a Isobel Hawkingovým. Má dvě mladší sestry, Philippu a Mary a adoptivního bratra Edwarda. Otec Frank Hawking byl výzkumníkem v oboru tropické medicíny a matka Isobel Hawkingová se angažovala v levicové politice. Rodiče se do Oxfordu přestěhovali z Londýna krátce před jeho narozením, aby se vyhnuli následkům bombardování města během druhé světové války. V roce 1950 se rodina opět přestěhovala, tentokrát do St. Albans severně od Londýna, kde Stephen Hawking navštěvoval místní výběrovou školu. Na přání svého otce měl studovat lékařství jako on sám, Hawking se však živě zajímal o matematiku, fyziku a chemii. Ještě před svou maturitou podal žádost na přijetí na Oxfordskou univerzitu, ke svému překvapení byl přijat a dostal studijní stipendium. Na škole nebylo možné studovat matematiku, takže se místo toho od roku 1958 věnoval fyzice a platil za jednoho z nejnadanějších studentů. Hawkingovým přáním bylo studovat kosmologii na univerzitě v Cambridgi. V roce 1962 složil s výborným úspěchem zkoušku a od roku 1963 studoval v Cambridgi. Roku 1965 počíná svou doktorskou práci u profesora Denise Sciama, kterou o rok později úspěšně obhájil a dosáhl titulu Ph.D. Stal se nejdříve výzkumníkem (Research Fellow) a později stálým členem (Professorial Fellow) univerzity Gonville and Caius College v Cambridge. Po tom, co opustil Astronomický institut, přešel v roce 1973 do oddělení aplikované matematiky a teoretické fyziky a od roku 1979 zastává pozici Lukasiánského profesora matematiky, kterou ve své poslední vůli založil v roce 1663 člen univerzitního parlamentu reverend Henry Lucas. Lukasiánským profesorem byl v minulosti také Isaac Newton. Profesor Hawking je držitelem mnoha vědeckých ocenění a členem mnoha významných učených společností, mimo jiné britské Královské vědecké společnosti (Royal Society of Sciences, od roku 1974), Papežské akademie věd (od 1986) a Národní akademie věd Spojených států (National Academy of Sciences). Už na počátku studia v Oxfordu se projevily první příznaky jeho nemoci, amyotrofické laterální sklerózy, která napadá nervový systém a má za následek postupné ochrnutí celého těla. Od roku 1968 se může pohybovat jen za pomoci vozíčku a od roku 1985 s okolním světem komunikuje jen pomocí speciálního počítače. Stephen Hawking se i přes své postižení stále aktivně podílí na vědeckém výzkumu a kombinuje rodinný život (má tři děti a jedno vnouče) s výzkumy v oboru teoretické fyziky a náročným cestovním programem veřejných přednášek. Hawking 5. května 2006, tisková konference v Bibliothèque nationale de France při otevření astronomické a částicové laboratoře v Paříži a uvedení francouzské verze své práce Bůh stvořil celá čísla. Stephen Hawking trpí vážnou amyotrofickou laterální sklerózou (ALS), druhem postižení motorických neuronů. V mládí jezdíval na koni a hrál si s ostatními dětmi. V Oxfordu byl velitelem závodního veslařského týmu, což mu, jak se sám vyjádřil, pomohlo ulehčit nesmírnou univerzitní nudu. Příznaky choroby se poprvé objevily když se zapsal na univerzitu v Cambridge. Ztratil rovnováhu na schodech a spadl, přičemž si poranil hlavu. Protože se bál, že přišel o svůj talent, podstoupil Mensa test, aby si ověřil, že jeho intelektuální schopnosti nebyly narušeny. Choroba mu byla diagnostikována, když mu bylo 21 let, krátce před jeho první svatbou, a podle vyjádření lékařů neměl žít déle než dva nebo tři roky. Postupně ztratil vládu nad pažemi, nohama a hlasem a v současné době je v podstatě úplně paralyzován. V roce 1985 se během návštěvy výzkumného centra CERN v Ženevě nakazil zápalem plic, což v jeho případě znamenalo ohrožení života. Důsledkem byly akutní potíže s dýcháním, které bylo možno vyřešit jedině pomocí tracheotomie, kvůli níž Stephen Hawking přišel o schopnost mluvit. Od té doby používá ke komunikaci elektronický hlasový syntezátor. Původní přístroj měl americký přízvuk a Hawking ho používal dlouhou dobu, i když už byl značně zastaralý. Na otázku, proč tomu tak je, uvedl, že nikdy neslyšel hlas, který by se mu víc líbil a že se s ním ztotožnil. V roce 2004 se však nakonec náhrada našla a v současné době používá systém VoiceText od společnosti NeoSpeech. Navzdory svému postižení o sobě mluví jako o „šťastlivci“ nejenom proto, že pomalý postup nemoci mu poskytl čas učinit významné objevy, ale také mít, podle jeho vlastních slov, „velmi okouzlující rodinu“. Když se jeho první ženy Jane ptali, proč se rozhodla vzít si muže, kterému zbývají tři roky života, odpověděla: „Byla to doba obav z atomové zkázy, takže vyhlídky na krátký život jsme měli všichni“. Stephen Hawking pracoval na základních zákonech fungování vesmíru. S Rogerem Penrosem dokázal, že Einsteinova obecná teorie relativity předpokládá, že čas a prostor má počátek ve velkém třesku a konec v černých dírách. Tyto výsledky dokazují, že je nezbytné sladit obecnou relativitu s dalším významným vědeckým objevem první poloviny 20. století kvantovou teorií. Jedním z důsledků těchto výzkumů byl také jeho objev, že černé díry by neměly být úplně černé, ale měly by emitovat záření a případně se i postupně zmenšovat a nakonec zcela zmizet. Další je domněnka, že vesmír nemá v pomyslném čase žádný okraj nebo hranice. To by znamenalo, že způsob jakým vesmír vznikl, je zcela dán vědeckými zákony. Počet jeho vědeckých publikací se blíží ke dvěma stům a vyznačují se tím, že ačkoli jsou vesměs příkladnými vědecky odbornými díly, jsou částečně i populárně-naučné, tedy srozumitelné i ne zcela zasvěcenému čtenáři, aniž by přitom ztratily na své odbornosti. Jako příklad lze uvést jeho Stručnou historii času (A Brief History of Time), Vesmír v kostce (The Universe in a Nutshell), nebo Ilustrovanou teorii všeho (The Illustrated Theory of Everything) které patří k nejčtenějším knihám na světě vůbec. Výbor z děl: The Large Scale Structure of Spacetime, 1973 (spoluautor: G. F. R. Ellis) General Relativity: An Einstein Centenary Survey, 1979 (spoluautor: W. Israael) Superspace and Supergravity, 1981 The Very Early Universe, 1983 Stručná historie času (A Brief History of Time: From the Big Bang to Black Holes), 1988, česky 1991, 1997 Černé díry a budoucnost vesmíru (Black Holes and Baby Universes and Other Essays), 1993, česky 1995 The Illustrated A Brief History of Time: Updated and Expanded Edition, 1996 (ilustrované a rozšířené vydání z roku 1988) povaha prostoru a času (The Nature of Space and Time), 2000 (spoluautor: R. Penrose), česky 2000 Vesmír v kostce (The Universe in a Nutshell), 2001, česky 2002 Ilustrovaná teorie všeho (The Illustrated Theory of Everything), 2003, česky 2004, 2005 Jirkův tajný klíč k vesmíru (George's Secret Key To The Universe), 2007, česky 2008 Roku 2004 se Hawking podílel na natáčení televizního dokumentu Hawking: Die Suche nach dem Anfang der Zeit (Hawking: Pátrání po počátku časů), vysílané německo-francouzskou televizní společností Arte. Zřejmě vzhledem ke své zálibě v ironii a sarkasmu se Stephen Hawking podílel i na různých krátkých výstupech v televizních hrách a skečích, kde sám hostoval. Zahrál si v seriálu Star Trek (jako student byl horlivým čtenářem science fiction), sedíc ve svém vozíku přestavěném na vrtulník se objevil i v seriálu Simpsonovi, v seriálu Futurama představoval člena přísně tajné skupiny starající se o zachování kontinua časoprostoru a podobně. Ocenění: 1975 Eddington Medal 1976 Hughes Medal of the Royal Society 1985 Gold Medal of the Royal Astronomical Society 1986 člen Papežské akademie věd 1988 Wolf Prize in Physics 1989 Prince of Asturias Awards in Concord 1999 Julius Edgar Lilienfeld Prize of the American Physical Society Zdroj: Wikipedia
| ||||||||||||||||||||
KNIHKUPECTVÍ
|
|
|