Edgar Allan Poe (USA)

Edgar Allan Poe (19. ledna 1809, Boston – 7. října 1849, Baltimore) byl americký romantický básník, prozaik, literární teoretik a esejista.

Byl autorem zpravidla fantastických a mystických příběhů a zakladatelem detektivního žánru. Dokázal mistrovsky zachytit stav osoby, která příběh vypráví. Další díla lze považovat za ranou science fiction, z jeho pera pochází i několik humoristických příběhů.

Narodil se 19. ledna 1809 v Bostonu, Massachusetts.

Byl jedním ze tří dětí páru kočovných herců Elizabeth a Davida Poeových. Jeho otec trpěl alkoholismem a opustil matku ještě před Edgarovým narozením. Matka zemřela v roce 1811 ve věku 24 let na tuberkulózu a zanechala tak po sobě tři sirotky: malého Edgara, jeho mentálně postiženou sestru Rosalii a bratra Williama, který stejně jako otec propadl alkoholismu a předčasně zemřel.

Jako tříletý sirotek byl Edgar svěřen do sirotčince v Richmondu, kde se jej po relativně krátké době ujala rodina Allanů, velkoobchodníků s tabákem; odtud plyne Poeovo prostřední jméno Allan. Rodina po nějaký čas bydlela v Liverpoolu a tajemná Anglie se tak stala mladému Edgarovi zdrojem inspirace po celý život. Dodala jeho pozdějším dílům onu fantaskní, tak typicky poeovskou hrůzostrašnost.

Edgar studoval literaturu na University of Virginia, kde však začal mít potíže s alkoholem a s hráčskými dluhy; pro ně se později rozešel se svým nevlastním bratrem, jenž je za Edgara odmítal platit. Poe se ve finanční krizi zapsal na vojenskou akademii ve West Pointu. Zde se však ukázal jako nedisciplinovaný voják a byl brzy propuštěn. Po propuštění došlo k rozporům a následně i k rozchodu s Edgarovým otcem.

V roce 1833 se setkal s prvním úspěchem, když získal hlavní cenu na soutěži organizované baltimorským týdeníkem Saturday Visitor se svým příběhem Rukopis nalezený v láhvi. Vstoupil posléze do richmondského Southern Literary Messenger a v roce 1835 se stal jeho hlavním šéfredaktorem.

V roce 1836 se oženil se svou třináctiletou sestřenicí Virginií Clemm (zesnulou o jedenáct let později v roce 1847). Alkohol a drogy způsobovaly Poeovi intenzivní stavy deprese a později i ztrátu zaměstnání. Roku 1845 uveřejnil Havrana, který doslova ohromil tehdejší veřejnost. Poe tedy zažil krátké období slávy a mondénních úspěchů. Jeho alkoholové a drogové dluhy jej však z onoho postavení brzy stačily uvrhnout zpět do zoufalé bídy.

Poeova smrt byla hodna děl, kterým se věnoval: 3. října 1849 byl nalezen opilý (a zřejmě i pod vlivem omamných látek) na baltimorském chodníku v blízkosti Light Street. Byl urychleně hospitalizován, ale z kómatu, do kterého následně upadl, se po celé čtyři dny neprobral. Zemřel na překrvení mozku v ranních hodinách 7. října 1849.

Edgar Allan Poe byl obdarován vysokou inteligencí, byl velice zdvořilý, ale také až přehnaně prudký a divoký.

Již od dětství četl díla Lorda Byrona, Samuela Taylora Coleridge a většinu romantických autorů své doby. Hlouběji se rovněž zabýval kosmogonií, přírodními vědami a mysticismem. Tyto své znalosti následně používal při psaní svých děl (např. Pád do Maelströmu, Tisící druhý Šeherezádin příběh, Tři neděle v týdnu), kdy dokázal s matematickou přesností dosáhnout geniálního efektu a zanechat tak ve čtenáři předem psychologicky promyšlenou impresi (většinou strachu či hnusu, často ale i humoru a překvapení).

Ještě za svého života ztratil všechny ženy, které miloval, a znesvářil se se všemi lidmi, kteří by mu byli v těžkých okamžicích schopni pomoci. Žil v takřka nepřetržité bídě, přestože se i za svého života dočkal jisté slávy (zejména svými žurnalistickými pracemi).

Je autorem mnohých povídek a básní. Do Evropy se za Poeova života takřka neznámé dílo dostalo především díky překladům Charlese Baudelaira a částečně i Stéphana Mallarmého. Charles Baudelaire o něm napsal: „Ze všeho, co jsem četl, nabývám přesvědčení, že Spojené státy byly pro Poea jediné velké vězení a jeho vnitřní, duchovní svět básníka nebo i pijáka byl jediným vytrvalým úsilím uniknout vlivu této odporné atmosféry.“

Jeho dílo bylo inspirací mnoha pozdějších autorů (z nichž jmenujme asi nejznámějšího Arthura Conana Doyla a jeho kultovního hrdinu Sherlocka Holmese, jehož podoba je výrazně ovlivněna Poeovou postavou výjimečně inteligentního detektiva Dupina).

Svou stopu zanechal nejen na francouzských básnících Charlesi Baudelairovi a Stéphanu Mallarmém, ale například i na Paulu Valérym, Juliu Vernovi (zejména onou až vědeckou přesností popisu) a v neposlední řadě i na Fjodoru Dostojevském a již zmíněném Arthuru Conanu Doylovi. Jeho pravým dědicem a pokračovatelem se však stal Howard Phillips Lovecraft, který v Poem ražené cestě pokračoval do ještě extrémnějších zákoutí hrůzy a hnusu.

Ani v moderní literatuře není Poe zcela bez vlivu. Jeho vliv je přítomen především v britské literatuře (zasáhl i do široce populárního díla Joanne Kathleen Rowlingové). Mnohá z Poeových děl byla nejen zdramatizována, ale i zfilmována a převedena do komiksové podoby. Široce se nechal Poeovou literaturou inspirovat např. Ray Bradbury, který neskrývaje svou adoraci k Poeovu dílu, věnoval jeho osobnosti celou kapitolu z Marťanské kroniky (syntetizoval zde dva zdánlivě odlišné prvky z Masky červené smrti a z Jámy a kyvadla).

Dílo:

Sbírky básní
Tamerlán a jiné básně (Tamerlane And Other Poems - 1827)
Al Aaraaf, Tamerlán a menší básně (Al Aaraaf, Tamerlane and Minor Poems - 1829)
Básně (Poems - 1831)
Havran a další básně (The Raven and Other Poems - 1845)
Originální anglický text a české překlady Havrana na Wikizdrojích (Wikisource)
Zvukový záznam v angličtině na LibriVox

Samostatné básně
Ulalume - 1847
Euréka - prosaická báseň (Eureka (1848)
Zvony (The Bells - 1849) (originál na Wikisource)
Eldorado - 1849

Sbírky povídek vydané za Poeova života
Grotesky a arabesky (Tales Of The Grotesque And Arabesque), 1839
Černý kocour a jiné povídky (The Black Cat And Other Stories), 1843
Povídky (Tales - 1845)

Povídky

České vydání z roku 1929

Povídky, v nichž vystupuje postava C. Auguste Dupin (seřazeno podle roku vydání):
Vraždy v ulici Morgue (The Murders In The Rue Morgue - 1841, originál na Wikisource)
Záhada Marie Rogêtové (The Mystery Of Marie Rogêt - 1842-1843, originál na Wikisource)
Odcizený dopis (The Purloined Letter - 1844, originál na Wikisource)

Ostatní česky nebo slovensky vydané povídky (seřazeno podle roku vydání):
U konce s dechem (Loss of Breath - 1832, originál na Wikisource)
Vévoda De L'Omelette (The Duc De L'Omelette - 1832, originál na Wikisource)
Jeruzalémská povídka (A Tale of Jerusalem - 1832, originál na Wikisource)
Ohnivý kůň (Metzengerstein - 1832, originál na Wikisource)
Bon-Bon (Bon-Bon - 1832, originál na Wikisource)
Rukopis nalezený v láhvi (MS. Found in a Bottle - 1833, originál na Wikisource)
Dostaveníčko (The Assignation - 1834, originál na Wikisource)
Berenice (Berenice - 1835, originál na Wikisource)
Král Mor (King Pest - 1835, originál na Wikisource)
Dělat lva (Lionizing - 1835, originál na Wikisource)
Morella (Morella - 1835, originál na Wikisource)
Bezpříkladná dobrodružství jistého Hanse Pfalla (The Unparalleled Adventure of One Hans Pfaall - 1835, originál na Wikisource)
Stín - Podobenství (Shadow – A Parable - 1835, originál na Wikisource)
Čtyři zvířátka v jednom: Homo-Camelopardalis (Four Beasts in One: The Homo-Cameleopard - 1836, originál na Wikisource)
Jak se píše do časopisu aneb Petr Tůdle (Magazine-Writing – Peter Snook - 1836)
Mystifikace (Mystification - 1837, originál na Wikisource)
Ligeia (Ligeia - 1838, originál na Wikisource)
Mlčení - Bajka (Silence – A Fable - 1838, originál na Wikisource)
V tísni (A Predicament - 1838, originál na Wikisource)
Zánik domu Usherů (The Fall of the House of Usher - 1839, originál na Wikisource)
Rozhovor Eirose s Charmionem (The Conversation Of Eiros And Charmion - 1839, originál na Wikisource)
Ďábel ve zvonici (The Devil in the Belfry - 1839, originál na Wikisource)
William Wilson (William Wilson - 1839, originál na Wikisource)
Muž, který se rozpadl (The Man that Was Used Up - 1839, originál na Wikisource)
Muž davu (The Man Of The Crowd - 1840, originál na Wikisource)
Proč ten malý Francous nosí ruku v pásce (Why the Little Frenchman Wears His Hand on a Sling - 1840, originál na Wikisource)
Obchodník (The Business Man - 1840, originál na Wikisource)
Ostrov víl (The Island of the Fay - 1841, originál na Wikisource)
Tři neděle v týdnu (Three Sundays in a Week - 1841, originál na Wikisource)
Pád do Maelströmu (A Descent into the Maelström - 1841, originál na Wikisource)
Eleonora (Eleonora 1841, originál na Wikisource)
Nikdy se s čertem nesázej o hlavu! (Never Bet the Devil Your Head - 1841, originál na Wikisource)
Medailon (The Oval Portrait - 1842, povídka v češtině na Wikizdrojích)
Maska červené smrti (The Masque of the Red Death - 1842, originál na Wikisource)
Jáma a kyvadlo (The Pit and the Pendulum - 1842, povídka v češtině na Wikizdrojích)
Zlatý brouk (The Gold Bug - 1843, originál na Wikisource)
Černý kocour (The Black Cat - 1843, originál na Wikisource)
Zrádné srdce (The Tell-Tale Heart - 1843, povídka v češtině na Wikizdrojích)
O šizení jakožto exaktní vědě (Diddling, Considered as one of the Exact Sciences - 1843, originál na Wikisource)
Mesmerické odhalení (Mesmeric Revelation - 1844, originál na Wikisource)
Literární život váženého pana Tenta Nonce (The Literary Life of Thingum Bob, Esq. - 1844, originál na Wikisource)
Příběh z Rozeklaných hor (A Tale Of The Ragged Mountains - 1844, originál na Wikisource)
Předčasný pohřeb (The Premature Burial - 1844, originál na Wikisource)
Senzace s balónem (The Balloon-Hoax - 1844, originál na Wikisource)
Podlouhlá bedna (The Oblong Box - 1844, originál na Wikisource)
Vrah jsi ty! (Thou Art the Man - 1844, originál na Wikisource)
Anděl pitvornosti (The Angel of the Odd - 1844, originál na Wikisource)
Metoda doktora Téra a profesora Péra (The System of Dr. Tarr and Prof. Fether - 1844, originál na Wikisource)
Brýle (The Spectacles - 1844, originál na Wikisource)
Na slovíčko s mumií (Some Words with a Mummy - 1845, originál na Wikisource)
Démon zvrácenosti (The Imp of the Perverse - 1845, originál na Wikisource)
Tisící druhý Šeherezádin příběh (The Thousand-And-Second Tale of Scheherazade - 1845, originál na Wikisource)
Fakta případu monsieura Valdemara (The Facts in the Case of M. Valdemar - 1845, originál na Wikisource)
Sud vína amontilladského (The Cask of Amontillado - 1846, originál na Wikisource)
Smrtihlav (The Sphinx - 1846, originál na Wikisource)
Arnheimské panství (The Domain of Arnheim - 1847, originál na Wikisource)
Skokan (Hop-Frog - 1849, povídka v češtině na Wikizdrojích)
Von Kempelen a jeho objev (Von Kempelen and his Discovery - 1849, originál na Wikisource)
Landorova vila (Landor´s Cottage - 1849, originál na Wikisource)

Povídky v anglickém originále (seřazeno podle roku vydání):
The Colloquy of Monos and Una - 1841
The Power of Words - 1841
Mellonta Tauta - 1849
X-ing a Paragrab - 1849

Romány
Příběhy Arthura Gordona Pyma (The Narrative Of Arthur Gordon Pym of Nantucket - 1838)
The Journal of Julius Rodman (1840) - nedokončený román.

Eseje
Maelzelův Šachista (Maelzel´s Chess-Player - 1836, originál na Wikisource)
Kterak psáti článek pro Blackwood (How to Write a Blackwood Article - 1838, originál na Wikisource)
Filosofie nábytku (Philosophy of Furniture - 1840, originál na Wikisource)
A Few Words on Secret Writing (1841, originál na Wikisource)
Morning on the Wissahiccon (1844, originál na Wikisource)
Filosofie básnické skladby (The Philosophy of Composition - 1846, originál na Wikisource)
Eureka: Esej o hmotném a duchovním vesmíru (Eureka: A Prose Poem), 1848, originál na Wikisource)
The Rationale of Verse (1848, originál na Wikisource)
The Poetic Principle (1848, originál na Wikisource)

Ostatní díla
Maják - nedokončené dílo (povídka nebo román), dle fragmentu textu E. A. Poea dokončil Robert Bloch, nedokončený text E. A. Poea na Wikisource
The Conchologist's First Book (1838) - učebnice konchologie, která sice vyšla pod Poeovým jménem, ale napsal ji Thomas Wyatt. E. A. Poe jeho text upravil a zkrátil.

 Povídkové sbírky a antologie

(česká a slovenská vydání obsahující povídky či básně E. A. Poea)
Dobrodružství A.G.Pyma a jiné povídky (vydal Melantrich Praha roku 1929)
Anděl pitvornosti (Argo, 2007)
Černý kocour (Mladá fronta (edice Četba pro školy), 1988, 23-010-88, překlad Josef Schwarz, brožovaná, 152 stran, náklad 45 000)
Černý kocour a jiné hororové povídky (B4U Publishing, 2007, překlad Dana Krejčová, ilustrace Luis Scafati, 2. upr. vyd.: 2013, 96 s., ISBN 978-80-87222-24-9)
Démon zvrácenosti: Detektivní a jiné senzační příběhy, Hynek, s.r.o. , 1999, ISBN 80-86202-45-3, překlad Josef Schwarz, vázaná, 184 stran, autor obálky: Petr Sacher
Edgar (Dryada, 2008)
Fantastic Tales / Fantastické příběhy (Fragment, 2004)
Havran - šestnáct českých překladů
Hrůzný stařec: Deset světových horrorů (Orbis, 1991)
Jáma a kyvadlo a jiné povídky / The Pit and the Pendulum and other stories (Garamond, 2001)
Jáma & kyvadlo a jiné fantastické příběhy (Nakladatelství XYZ, 2007)
Jáma a kyvadlo a jiné povídky (Odeon 1975, 1978, 1987, 1988 a Levné knihy KMa 2002)
Krajina stínů, (Aurora, 1998)
Lupiči mrtvol: Světové horory (Orbis, 1970)
Na slovíčko s mumií: Grotesky a jiné směšné příběhy (Hynek s.r.o., 1999)
Pád do Maelströmu a jiné povídky (Argo, 2007, ISBN 978-80-7203-939-5, překlad Josef Schwarz a Ladislav Šenkyřík, vázaná, 248 stran, autor obálky: Alén Diviš)
Předčasný pohřeb: Horrory a jiné děsivé příběhy (Hynek s.r.o., 1999)
Předčasný pohřeb a jiné povídky (Mladá fronta, 1970)
Půlnoční povídky (Albatros, sestavily Zuzana Ceplová a Jarmila Rosíková, 1989)
Stráž u mrtvého a jiné hrůzostrašné povídky (Mladá fronta, sestavila Marie Švestková, 1969)
V mistrově stínu: Povídky Edgara Allana Poea (Nakladatelství XYZ , 2010, ISBN 978-80-7388-301-0, překlad Vítězslav Nezval, Tomáš Pekárek, Josef Schwarz, Ladislav Šenkyřík, Jaroslav Vrchlický, vázaná, 384 stran, obálka: Isifa Image Service a Jakub Karman)
Vraždy v ulici Morgue a jiné povídky (Mladá fronta 1960, 1964, 1969)
Zlatý skarabeus a jiné povídky (Státní nakladatelství dětské knihy, 1967, překlad Vladimír Henzl, brožovaná, 82 stran, náklad 50 000, autor obálky: Marcel Stecker)
(slovensky) Zlatý skarabeus (Tatran, 1967, 295 stran)
Zlatý skarabeus: Devatero podivuhodných příběhů Edgara Allana Poea (Albatros (edice Klub mladých čtenářů), 1979, překlad Josef Schwarz, 228 stran, náklad 50 000)
(slovensky) Havran; Zlatý skarabeus; Príhody Arthura Gordona Pyma (Tatran, 1984, překlad Jana Kantorová-Báliková a kol., 622 stran)
Zrádné srdce: Výbor z díla (Naše vojsko, 1959, překlad Josef Schwarz, vázaná s papírovým přebalem, 676 stran)

Zdroj: http://cs.wikipedia.org/wiki/Edgar_Allan_Poe