Fotografie z roku 2007
EN | CZ

Životopis autora

Přihlášení
Jméno
Heslo
Statistika webu | Email

Ondřej Sekora (CZE)

* 25.09.1899
† 04.07.1967 (67 let)

Ondřej Sekora (25. září 1899 Královo Pole u Brna – 4. července 1967 Praha) byl výrazný český spisovatel, žurnalista, kreslíř, grafik, ilustrátor, karikaturista a entomolog, od roku 1964 nositel titulu zasloužilý umělec. Spolupracoval s rozhlasem, televizí, filmem i divadlem. Psal a ilustroval hlavně knihy pro děti. Vytvořil do značné míry autobiografickou figurku Ferdy Mravence (poprvé se objevila v Lidových novinách 1932 jako postavička v kreslených seriálech pro dospělé), stejně známý je i Brouk Pytlík (1939). Sekorovy příběhy spojují zábavnost s poučností a mravním ponaučením. Jeho ilustrace byly blízké stylu animovaného filmu.

Sekora byl zakladatelem prvních českých ragbyových klubů, sportovní trenér, rozhodčí, popularizátor sportu a přírody. 

Narodil se v Králově Poli u Brna (dnes část Brna). Otec Ondřej Sekora, odborný učitel, zemřel, když budoucímu spisovateli bylo sedm let. Ondřej byl třetí ze šesti sourozenců. Studoval na obecné škole v Králově Poli a na gymnáziích nejprve v Brně, po přestěhování roku 1913 ve Vyškově. Sbíral motýly a brouky, sportoval, hodně četl a rád kreslil. Koncem 1. světové války byl odveden jako jednoroční dobrovolník do armády do Vídně. Maturoval proto až po válce (1919). Studoval práva v Brně, studia po nepovedené státnici zanechal.

V roce 1923 se oženil s Markétou Kalabusovou, manželství po roce skončilo rozvodem. V roce 1930 se oženil podruhé s Ludmilou Roubíčkovou a v roce 1931 měli syna Ondřeje.

Za gymnaziálních let ho výtvarně vedl Vladimír Šindler. V letech 1929–1931 soukromě studoval jako hospitant všeobecné školy pro kreslení a malbu u profesora Arnošta Hofbauera na Vysoké škole uměleckoprůmyslové v Praze. Výtvarnými vzory mu byli Mikoláš Aleš,Wilhelm Busch, Pieter Brueghel (16. století) a Henri Rousseau.

Od roku 1921 pracoval jako sportovní referent a kreslíř v brněnských Lidových novinách (přijal ho šéfredaktor Arnošt Heinrich). V letech 1923 a 1927 (nebo 1928) byl redakcí vyslán do Paříže. V roce 1927 (nebo 1928) se i s redakcí přestěhoval do Prahy, v letech 1927–1941 redigoval Dětský koutek. Protože jeho manželka byla židovského původu, musel svou práci opustit.[1]

Založil a redigoval časopis Sport. Jako ferdovský všeuměl věnoval část svého nadšení i hudbě.

Obecně je považován za zakladatele československého a českého ragby, které poznal při pobytu v Paříži. V časopise Sport na pokračování vydával a ilustroval pravidla tohoto sportu. Byl trenérem ragbyových družstev Moravská Slávie v Pisárkách a AFK Žižka Brno, vytvořil českou ragbyovou terminologii, které pod jeho vedením v roce 1926 sehrály v Československu vůbec první ragbyové utkání. Do roku 1944 byl také aktivním rozhodčím, řídil například první zápas RC Sparta Praha a RC Slavia Praha.

První knižní seriálovou postavou z roku 1926 byl pes Voříšek, ke kterému texty napsal Edvard Valenta. Dalšími postavami byl lovec a cestovaltel Animuk, sportovci Hej a Rup, dobrý voják Vendelín či přitroublé kuře Napipi. Ferda Mravenec se poprvé objevil na stránkách Lidových novin v lednu 1933 jako postava kresleného seriálu pro dospělé, v roce 1935 k němu přibyl i brouk Pytlík. V roce 1936 vyšla knížka pro děti, Ferda Mravenec. Následoval Ferda v cizích službách a Ferda v mraveništi. V roce 1939 to byl Ferdův slabikář. Po válce Ferda cvičí mraveniště a Kousky mládence Ferdy Mravence.

Za okupace v letech 1944–1945 byl vězněn v pracovních táborech Kleinstein (dnes v Polsku) a Osterode v Německu. V autentickém deníku s hořkým humorem vylíčil strasti táborového života. I v táboře kreslí a píše, se spoluvězněm Oldřichem Novým hrajemaňáskové divadlo.[1]

Po válce se stal redaktorem deníku Práce a redaktorem časopisu Dikobraz (1945–1947, prvních 15 čísel jako šéfredaktor) a redaktorem v nakladatelství Josefa Hokra (1945–1949), které již předtím vydávalo jeho knihy. V roce 1949 spoluzakládá Státní nakladatelství dětské knihy (dnešní Albatros) a v letech 1949–1952 působí jako jeho vedoucí redaktor. Stál u prvních pokusů o televizní vysílání pro děti, neoficiálně hrál maňáskové divadlo a po celé republice pořádal besedy s dětmi. Obrázkové knížky Pohádka o stromech a větru,Štědrý večer a O traktoru, který se splašil nechybí "direktivní návodnost", poplatná tehdejšímu režimu. Od roku 1952 byl ve svobodném povolání, píše a kreslí pro noviny a časopisy Host do domu, Lidové noviny, Mateřídouška, Ohníček, Pionýr.

V roce 1964 byl jmenován zasloužilým umělcem. V roce 1966 dostal Cenu Marie Majerové za literaturu.

V předválečných letech se věnoval i politické karikatuře, v poválečných letech vstoupil do KSČ, svým způsobem se aktivně účastnil na propagandě komunistického režimu a ve straně zůstal do konce života. Vzhledem k oblíbenosti jeho knížek je mu to málokdy vytýkáno.

Záchvatem mrtvice v roce 1964 skončila jeho veřejná činnost. Zemřel v Praze roku 1967 a pohřben je na košířských Malvazinkách.

Dílo: 
Knihy

Rugby, jak se hraje a jeho pravidla (1926, překlad z francouzštiny)
Ferda Mravenec (1936)
Ferda Mravenec v cizích službách (1937)
Ferda v mraveništi (1938)
Ferdův slabikář (1939)
Trampoty brouka Pytlíka (1939)
Malířské kousky brouka Pytlíka (1940)
Kuře Napipi a jeho přátelé (1941)
Uprchlík na ptačím stromě (1943) (oceněna na Světové výstavě EXPO '58 v Bruselu)
Ferda cvičí mraveniště (1947)
Kronika města Kocourkova (1947)
Jak se uhlí pohněvalo (1949)
Pohádka o stromech a větru (1949)
O zlém brouku Bramborouku (1950)
Ferda Mravenec ničí škůdce přírody (1951)
Malované počasí (1951)
O traktoru, který se splašil (1951)
Mravenci se nedají (1954)
Na dvoře si děti hrály (1955)
Čmelák Aninka (1959)
Hurá za Zdendou (1960)
O psu vzduchoplavci (1961)
Pošta v ZOO (1963)
Sedm pohádek (1964)

První tři knihy o Ferdovi Mravencovi vycházely v šedesátých letech společně pod názvem Knížka Ferdy Mravence.

Obě knihy o brouku Pytlíkovi vycházely od roku 1969 společně pod názvem Brouk Pytlík.

Kreslené seriály (komiksy)

Voříškova dobrodružství (1926)
Cvočkův podivný život (1928)
Jak Cvoček honil pytláka (1932)
Příhody Ferdy Mravence (1933)
Kapitán Animuk loví v Africe (1934)
Hej a Rup (1935)
Slavnost u broučků (1938)
Kousky mládence Ferdy Mravence (1950)
Nápady kuřete Napipi (1961)
Kapitán Animuk opět loví v Africe (1972)

Knižní ilustrace

Rudolf Těsnohlídek: Zlaté dni (1926),
Bedřich Golombek: Dobrodružství tří Billů (1926),
Matěj Křópal z Břochovan: Plkačke a jedno drohy (1927),
Jerome Klapka Jerome: Henry pozoruje lidi (1927),
Karla Dolínková: Maminka Ťok Ťok a její děti (1929),
Jindřich Plachta: Pučálkovic Amina (1931),
Jan Arnold Palauš: Haló, zde redaktor Laufer (1931),
Béla Szenes: Vaškův vítězný gól (1931),
Vladislav Vančura: Kubula a Kuba Kubikula (1931),
Hugo Vavris: František Lelíček ve službách Sherlocka Holmese (1932),
František Langer: Bratrstvo bílého klíče (1934),
Ernst Eschmann: Jirka cirkusák (1935),
Alois Jedlička, Bohumila Sílová: Mik za to nemůže (1935),
Jiří Weiss: O věrné Hadimršce … a co se kolem ní sběhlo (1935) vydal Melantrich,
Vladimír Rýpar: Slávek + Mirek + 6 HP (1935) J. Hokr,
Arthur Ransome: Zamrzlá loď kapitána Flinta (1937),
Josef Kopta: Smějte se s bláznem (1939),
Jarmila Hašková: Z notesu svatého Petra (1940),
Jaroslav Štembera: Škola kouzla zbavená (1940),
Jan Karafiát: Broučci (1940),
Josef Věromír Pleva: Malý Bobeš (1941),
Ema Tintěrová: Veselé příhody kozy Lujzy a kocoura Bobka (1942),
K. Bořek: Kulatá velmoc (1944),
Jaroslav Vojtěch: Hlas lidu (1945),
Frank Wenig: Brumla na cestách (1945),
Jarmila Minaříková: Ježourek a jeho příhody (1945),
Jan Malík: Míček Flíček (1946),
Michail Zoščenko: Psí čich (1946),
Eduard Štorch: Lovci mamutů na Bílé skále (1946),
Jan Hostáň: Námořník (1947),
Jan Hostáň: Žertíky pro malé čertíky (1948),
Václav Čtvrtek: Kolotoč v Africe (1948),
Václav Čtvrtek: Lev utekl (1948),
František Němec: Soudničky (1948),
Ema Řezáčová: Dům na kolečkách (1948),
Václav Lacina: Slyš a piš (1949),
Jarmila Minaříková: Ježourek a Pišta, jeho bratr (1949),
Jevgenij Čaruškin: Nikita a jeho přátelé (1950),
Zdeněk Zaoral: Říkánky pro malé občánky (1950),
Olga Štruncová: Brigáda v mateřské školce (1950),
Irina Karnauchová: Chytrý sedláček a jiné pohádky (1954),
Gianni Rodari: O statečném Cibulkovi (1955),
Sergej Michalkov: Strýček Štěpán (1958),
Jiří Štefl: Lékař hovoří s dětmi (1958),
Jan Hostáň: Švitořilky (1961),
Juhan Smuul: Punťa mořeplavec (1965).

Zdroj: http://cs.wikipedia.org/wiki/Ondřej_Sekora

KNIHKUPECTVÍ

Academia internetové knihkupectví nakladatelství Academia
Bookfayre britské knihkupectví, nabízející anglicky psané knihy českým zákazníkům. Knihy jsou odesílány pomocí české pošty na dobírku. Nabídka je prakticky totožná s nabídkou na britském trhu.
Dobré knihy dobré knihy pro každého
Karolinum internetové knihkupectví
Kosmas knihkupectví Kosmas
Levné učebnice původní nabídka učebnic pro vysoké školy se před 2 roky výrazně rozšířila o další odbornou literaturu ze všech oblastí a dále také o beletrie.
Luxor největší knihkupectví v ČR
Megaknihy knihy za jedny z nejvýhodnějších cen
Oikoymenh internetové knihkupectví filosofické a theologické literatury
Studentcentrum knihkupectví zaměřené zejména na humanitní literaturu