Michel Houellebecq (FRA)

Michel Houellebecq (miʃɛl wɛlˈbɛk), narozen jako Michel Thomas (* 26. února 1958 Réunion), je francouzský spisovatel.

Jeho otec byl horský vůdce a matka anestezioložka. Když mu bylo 6, jeho matka opustila rodinu, konvertovala k islámu a žije s muslimem. Malý Michel pak žil u své babičky z otcovy strany, Henriette Houellebecqovou, členkou Francouzské komunistické strany a pravověrnou stalinistkou v Crécy-en-Brie u Paříže. Dobrý vztah s babičkou měl vliv na jeho levicovost. Vystudoval lycéum v Meaux a Vysokou školu zemědělskou. Z prvního manželství se sestrou přítele má syna Etiennea (* 1981), ale svazek se rozpadl již po roce. Znovu se oženil až v roce 1999.

V 80. letech trpěl depresemi, které utápěl v alkoholu, a psal poezii. Na počátku 90. let napsal biografii amerického autora hororů, monarchisty H. P. Lovecrafta a svou románovou prvotinu Rozšíření bitevního pole. Druhý román – Elementární částice (1998) – ho rázem vynesl na francouzské literární nebe. Příběh dvou čtyřicátníků žijících ve světě masturbace a peep show pobouřil vládnoucí generaci osmašedesátníků a vyvolal senzaci. Dostal za něj dvě ceny: Velkou národní literární cenu pro mladé talenty a Listopadovou cenu.

Ještě větší pobouření vyvolal třetí román, Platforma (2001). Liga lidských práv ho udala za podněcování k rasové nenávisti. Soud však smetl tento pokus omezovat uměleckou svobodu. Houellebecq v něm skvěle vystihl ducha doby, když hrdinka umírá v Thajsku po teroristickém útoku islamistů. Její přítel pak říká, že pokaždé, když izraelské síly usmrtí palestinské dítě nebo těhotnou ženu, cítí uspokojení. Román přitom vyšel ještě před 11. zářím 2001. Dostal za něj Mezinárodní dublinskou cenu Impac.

Posledním počinem je v řadě čtvrtý román Možnost ostrova, který se dočkal i filmového zpracování. Režie filmu La Possibilité d'une île se ujal sám autor.

Je laciné ztotožňovat autobigrafického hrdinu a autora samotného. Houellebecq o sobě tvrdí, že je demokrat a evropský federalista. Přesto v doslovné Americe příliš pochopení nenalezl a populární tam není. K establishmentu je kritický. Volit Chiraca je podle něj „jako nachcat do volební urny“.

Dílo:
I když Houellebecqova literární tvorba zahrnuje i poezii a eseje, nejvýznamnější jsou jeho romány, díky nimiž si získal světovou proslulost. Tyto romány, jako každé postmoderní dílo (např. Milana Kundery), jsou často významově nejednoznačné. Na první pohled se zdají být cynickými, plnými černého humoru, ve skutečnosti jsou však moralizující a volající po empatii.

Romány
román Extension du domaine de la lutte (1994, česky Rozšíření bitevního pole – Mladá fronta 2004, anglicky Whatever)
román Les particules élémentaires (1998, česky Elementární částice - Garamond 2007, anglicky Atomised)
román Lanzarote (2000)
román Plateforme (2001, česky Platforma - Garamond 2008, anglicky Platform)
román La Possibilité d'une île (2005, česky Možnost ostrova - Odeon 2007, anglicky The Possibility of an Island)
román La carte et le territoire, Flammarion (2010, česky Mapa a území - Odeon 2011, anglicky The Map and the Territory')

Další knihy
Rester vivant, méthode (1991)
H. P. Lovecraft: Contre le monde, contre la vie (1991), anglicky v překladu Dorny Khazeni H. P. Lovecraft: Against the World, Against Life a s předmluvou Stephena Kinga (2005) - analýza děl amerického spisovatele H. P. Lovecrafta.
La Poursuite du bonheur, poèmes (1992)
Le Sens du combat, poèmes (1996)
Interventions, recueil d'essais (1998)
Renaissance, poèmes (1999)
Ennemis publics (2008)

Zdroj: http://cs.wikipedia.org/wiki/Michel_Houellebecq