|
03.12.2025, 12:25
Na Echo24.cz jsem náhodou narazil na neveselý, ale bolestně přesný článek od spisovatelky Biancy Bellové, která reflektuje, co - mimo jiné - přináší lidem svět chytrých telefonů a sociálních sítí. Její článek vychází z jiného článku od Jamese Marriotta, zveřejněného na platformě Substack. Níže zásadní výtahy z článku.
Zatímco předešlé zdroje zábavy jako kino či televize své publikum zabavily na omezenou dobu, žádá si smartphone celý náš život. Mobily jsou navrženy tak, aby byly vysoce návykové a dokázaly své uživatele udržovat v závislosti na bezcenných notifikacích, stupidních krátkých videích a negativních emocích spojených se sociálními sítěmi.
Běžný uživatel dnes tráví zíráním do displeje sedm hodin a generace Z dokonce devět hodin. Byla-li čtenářská revoluce největším transferem vědomostí k obyčejným lidem, je pak displejová revoluce největší krádeží těchto vědomostí.
V čele této krize jsou univerzity. Ty dnes učí první kohorty studentů, kteří už vyrostli čistě na krátkých videích, počítačových hrách, návykových algoritmech a dnes už i na AI – jednoduše se smartphony v ruce. Všudypřítomný mobilní internet zničil schopnost těchto studentů soustředit se a zredukoval jejich slovní zásobu – bohaté vědomosti ukryté v knihách jsou jim tak nedostupné.
Propad čtenářství doprovází pokles různých projevů kognitivních schopností. Čtení je spojeno s řadou kognitivních benefitů, jako je nárůst paměťových ukazatelů i schopnosti soustředění, empatie, analytického myšlení, či zkvalitnění verbálního projevu - a koneckonců i odložený kognitivní útlum ve starším věku.
Po nástupu smartphonů zhruba od poloviny desátých let 21.století začala skóre PISA – nejznámějšího mezinárodního měření studentských schopností – setrvale klesat. Tehdy si taky studenti začali stěžovat na to, že mají problém přemýšlet, učit se a soustředit. Tyto kognitivní problémy se přirozeně neomezují jen na školy a univerzity. Podobný pokles lze sledovat ve všech věkových skupinách.
Asi nejpozoruhodněji se tento pokles projevuje v případě IQ, veličiny, která v průběhu 20.století setrvale rostla (tzv. Flynnův efekt) - ale nyní se zdá, že klesá. Klasická díla světové literatury se po století předávala, protože zachovávala „to nejlepší, co bylo řečeno a napsáno”, protože obohacovala sdílený prožitek tím, že nás dokázala přenést do mysli jiných lidí, do jiných časů a jiných míst. Díla nebeletristická – vědecká, historická, filozofická, cestopisná – nás do hloubky seznamovala s podivuhodným a komplexním světem, který obýváme. Smartphony nás o tyto výdobytky připravují.
https://www.echo24.cz/a/HCdiA/uhel-pohledu-bianca-bellova-soumrak-ctenarstvi

|