Píseň o žrádle

Leže ve vaně, zamilovaně pěju Ivaně dumku,
dumku pěju jí, čímž jí sděluji, že jí daruji sumku,
zabalím jí do sumky čtyři kosti od šunky,
k tomu pracně sehnaný dva dietní párky,
přibalím i strýčkovi deset deka svíčkový
a půl kila sekaný na vánoční dárky,
laj laj ...

Kdo mi zamezí ležet za mezí, baštit hovězí pádlem,
pěti s Anitou píseň masitou s bradou pokrytou sádlem,
netřeba jest člověku, žíti zrovna v pravěku,
chce-li slonem na špeku obohatit čundry,
pakliže chceš dobrotu z mamutího chobotu,
stačí zajet v sobotu do sibiřský tundry,
laj laj ...

Stoje na laně, hledím na laně, angažovaně zívám,
myslím na špitál, čtu si Kapitál, abych neškytal, zpívám,
s bujným potem na čele zpívám píseň vesele,
nechce se mi Angele přinášeti růže,
usmívám se nasládle, smažím tura na sádle,
zpívám píseň o žrádle, neboť to se může,
laj laj ...