Korunovace

Hodnocení: 37%
Délka skladby: 8:29 min
Žánr: muzikál
Vloženo: 03.12.2007, 15:22

Interpret: various
Hudební album: Johanka z Arku
Celkové hodnocení alba: 32%
Rok vydání: 2000

Král:

Koruna váží skoro cent.
A ten svatý olej, co mě s ním pomazali!
Byl jaksi žluklý. A moc nevoněl.
Čelo mě svědí – oči po něm pálí.
A vůbec – pojďme na slunce.
Je zima a mám hlad.
Lid venku oslavuje svého krále!
Těším se na Sláva! Těším se na Vivat!


Arcibiskup:

Nechci vám kazit radost, výsosti ...


Král:

Obávám se, že chcete.
To jste si vybral pravou chvíli!


Arcibiskup:

Nemohu mlčet, když můj král se mýlí!


Tremuille:

Lid volá vivat Panna – a s vámi si ji plete.
Tohle je její vítězství – už posedla ji pýcha.
Kdo nejvíc břehy podemílá – no přece voda tichá!


Arcibiskup:

Myslí si, že je vyvolená – jediná ze všech lidí!
Že rozhoduje o tom, koho Pán Bůh miluje
a koho nenávidí.
Teď měla chvíli štěstí – jak je nestálé!
K čemu je potom církev – když ona zná jen svého Boha?
Ona se povyšuje nad papeže, nad krále.


Král:

Mylím, že máte pravdu. Kolikrát jsem se ptal –
proč ona slyší hlasy – když neslyší je král?
Jenže nám pomohla. Kde bysme bez ní byli?


Trémuille:

Rozvrací armádu a boří každý řád!
Můj král se mýlí! Svůj úkol splnila.
Nač dál ji poslouchat?


Arcibiskup:

Můj král se mýlí! Svůj úkol splnila.
Nač dál ji poslouchat?


Johanka:

Můj králi!
Hospodin tomu chtěl, abys s jeho požehnáním
vládl jako pomazaný král.
Dal Francii tebe – Karle VII. – abys za ní bojoval
a zmírnil její bídu.
Ať provází tě láska a úcta tvého lidu!
Teď ještě dobýt Paříž. To máme před sebou.


Král (vyhýbavě):

Ach, Panno! Nekleč pořád! Vstaň.
Kolena tě nezebou? Ne, stokrát ne.
Už žádné válčení.
Pomazaný a korunovaný už jsem.
A tohle můj lid nejvíc ocení.
Vidím, že cesta smíru udrží nás nad vodou.
A Paříž bude naše –
když podepíšu smlouvu s burgundským vévodou.


La Hire:

Tohle je vážně fraška.
Tohle je k nevíře. Smlouváte s Angličany,
s Burgunďany. Chtějí jen získat čas –
a sehnat posily
a připravit se na obranu Paříže.
Nač je nám příměří, když my jsme připraveni?


Johanka:

A vaše vojsko čeká!


Tremuille:

Ničemu nerozumí. Malý pes hodně štěká.
Nepočkat na smlouvu – podvést sira Talbota.
To není státnické. Ne, to se nehodí!


Johanka:

Zrazují tě, králi!
Komu to prospívá a komu uškodí?!


Tremuille:

Válka je obchod. Válka je politika.


Johanka:

Francie není zboží.


Arcibiskup:

To přece dobře vím!
Národ je válkou vyčerpán. Mír – to je vůle boží!


Johanka:

Zapřísahám tě, králi!
Pusť nás trochu blíž!
Obsadíme město Compiegne –
a když se smlouva nezdaří,
tak udeříme na Paříž.


Arcibiskup:

Ne, nelze porušit, co v dohodách jste slíbil.


Král:

Jak poznat Jidáše – dokud mě nepolíbil?
Já chci jít na oběd.
A teď promluví král.
Do města Compiegne! A ani o krok dál!!


Sbor:

On chce jít na oběd.
A teď promluvil král.
Do města Compiegne! A ani o krok dál!!


Arcibiskup:

Odvrhni ješitnost a svévoli a pýchu!
Chorobnou ctižádost! A kaj se ze svých hříchů.
Myslíš, že stvořitel tvé činy provází –
když národ svého krále vedeš do zkázy?!


Johanka:

Co se to děje, La Hire ...


La Hire:

Už jsem si všiml dřív.
Král věřil jenom tobě.
A oni ztrácí vliv.
Závist a zklamání – co o tom, děvče, víš?
Potáhnem na Compiégne
a potom na Paříž!
Copak – můj vojáku?
To už jsme doválčili?
My dva to dokážem.
My spolu dojdem k cíli!