Semilla de valor

Hodnocení: 53%
Délka skladby: 5:24 min
Žánr: world music
Vloženo: 12.02.2007, 17:48

Interpret: Zuzana Navarová
Hudební album: Skleněná vrba
Celkové hodnocení alba: 52%
Rok vydání: 1999

Luego de una copa
y ya entrada en la segunda me pregunta César
un amigo -muy amigos él y yo-
"¿Hace unos cuántos aňos
era aún possible conjurar coraje
sin recurrir jamás a estímulo?"

"¿Cómo así?" le dije y él que
"Mira a ese hombre
-ese tipo, ese allí- que para sentirse
lo suficiente de valiente
tuvo que ir al pie
de la montaňa más alta del Nepal y

someterse a torturas.
¿Cuántos dedos congelados, cuánta muerte
para arrear el coraje de su corazón?"
"Tal vez," dije
"porque en la vida hoy día no hay desafíos nobles
y parecen tan falsos los que hay."

Y una vez que hagas frente a
los desafíos cínicos
que te pone el culto de becerro de oro
y a la vez que te das cuenta de
la montaňa aún sin conmover
se ha sembrado la semilla del valor

Terminamos nuestras copas
y le pregunté si se tomaba otra;
me sentía tan cerca de una verdad.
Consintió y me dijo
"Pero ¿sabes lo que piense sobre todo esto?
que hay otros retos más difíciles,
como los que vienes hacíendote
a ti mismo,
y no hago alusión a que quieras dejar de
tanto tomar -de otras promesas hablando estoy
de las promesas de siempre que nunca has honrado

como las que compartes conmigo
todas las veces que dices que irías
a andar por el mundo
si tan sólo tuvieras la plata y la iniciativa;
y ¿qué me cuentas del trabajo
que tanto te quema y tan poco te rinde?
¿Acaso eres siervo?
y ¿qué de tus sueňos de algún día ser escritor?

Y una vez que hagas frente a
los desafíos cínicos
que te pones para no tener que descubrir
lo que pueda obrar el corazón
a la vez que de das cuenta de
la montaňa aún sin conmover
se ha sembrado la semilla del valor


Český překlad:
Semínko odvahy
Jeden panák je vypitý a u druhé sklenky zeptá
se mě César
můj přítel, jsme totiž dobří kámoši
"Kolik je to vlastně roků kdy ještě bylo možné
sebrat odvahu
aniž nám bylo třeba povzbuzení"

"Jak to", řekl jsem a on, že:"
Hele na toho chlápka,
tak ten, aby se cítil
jako opravdový
hrdina musel na úpatí
až té nejvyšší hory Nepálu

Aby podstoupil mučení
Kolik umrzlých prstů a kolik smrtí
Jen aby popohnal statečnost srdce"
"Možná", povídám na to
"není v dnešním životě důstojných výzev
a ty, co jsou, zdaj' se být falešné"

Ale kdybys přece jednou čelil
cynickým výzvám
co ti předkládá kult zlatého telete
a současně si při tom všiml
té hory dosud nepohnuté
už se zaselo semínko odvahy

Dopili jsme naše sklenky
a já se ho zeptal, jestli si dá další
cítil jsem se tehdy tak blízko pravdy
Souhlasil a povídá mi
"Ale víš, co si já myslím o tomhle všem
že jsou jiné, mnohem těží výzvy
jako třeba ty, co si dávno
říkáš sám sobě
a nenarážím teď na to, žes' chtěl přestat
chlastat, já mluvím o úplně jinačích slibech
o těch věčných slibech, co nikdy neplníš

třeba to, co mi pokaždé
svěřuješ, když mi vyprávíš,
jak bys rád vandroval po světě
jen kdybys měl peníze a nějakou tu podnikavost
A co mi řekneš na práci
co tě tolik štve a dává ti tak málo
nejsi snad otrok
a co tvé sny o tom, že budeš spisovatelem"

Ale kdybys přece jednou čelil
cynickým výzvám
těm, které sám sobě předkládáš, abys se nemusel
dozvědět
co dokáže udělat srdce
ta hora dosud nepohnutá
už se zaselo semínko odvahy


Anglický překlad:
One drink down and already into the second
my friend César asks me
(we're good friends, he and I)
"How long ago was it still possible
to conjure up courage
without resorting to instigation?"

What do you mean?" I asked, and he said:
"Look at that guy over there,
who, so as to feel
brave enough,
had to go to the foot
of the highest mountain in Nepal

and submit himself to tortures
how many frostbitten fingers, how much death
in order to spur some courage out of his hearth?"
Maybe, "I said,
"it's because there are no noble challenges today
and those there are seem so false".

And once you face
the cynical challenges
posed by the cult of Mammon
and you become aware of
the mountain, still unmowed,
the seed of courage has been sown

We finished our drinks
and I asked him if he'd have another,
I felt so close to some truth
He said yes and said,
"But, you know what I think about all this?
There are other, more imposing challenges,
like those
you've been posing yourself all along
and I don't mean the fact you've been wanting to cut down
on your drinking I'm talking about other promises,
promises you've never honored

like the ones you share with me
each time you say
you'd travel around the world
if you only had the money and the initiative;
and what about that job of yours,
that burns you out and gives you so little?
You are not a slave.
And what about your dreams about becoming a writer someday?

And once you face
the cynical challenges
you pose yourself so as not to have
to find out
what your heart is capable of
as you become aware of the mountain, still unmowed,
the seed of courage has been sown