Dia azui

Hodnocení: 52%
Délka skladby: 4:49 min
Žánr: world music
Vloženo: 12.02.2007, 17:48

Interpret: Zuzana Navarová
Hudební album: Skleněná vrba
Celkové hodnocení alba: 52%
Rok vydání: 1999

Sale a la calle y al crisol
De las maneras y el vaivén
De su raza y su oración
Con su talega de papel
Llena de migas de pasión
Y desovilla el andén
Cada miga un amanecer

Por el camino deja una
Huella de migas con la idea
De en la tarde regresar
Hasta llegar al malecón
Donde gaviotas se pelean
Los despojos de su ardor
Cada miga una llamarada

El aleteo me recuerda
Las ambiciones que saltaron a
Acariciar el horizonte
y apagarse sin más

Avanza ésta, la marea,
y barren los vientos
Del día azul que me
trajeron aquí
Y algún día me alzarán
De nuevo y adónde iré
Adónde se irá a asentar
lo que me queda
De esperanza

Cada miga un atardecer
Cuando vacía su talega
Suelta a las aguas el mirar
Desovilla el pasado
Sale en la tarde azul a casa
Buscando migas que ya sabe que
Nunca jamás verá
Cada miga una llamarada

El aleteo me recuerda
Las ambiciones que saltaron a
Acariciar el horizonte
y apagarse sin más

Avanza ésta, la marea,
y barren los vientos
Del día azul que me
trajeron aquí
Y algún día se alzarán
De nuevo y adónde iré
Adónde se irá a asentar
lo que me queda
De vida azul
Ay la estrella que en las alturas
Que suena en la noche tan
permanente
De mi alma caerá
Seré mi deseo final:
Que llueven con las gaviotas
Las migas de mi anoranza
en despedida

Cada miga un anochecer


Český překlad:
Modrý den
Vyjde ven v tavicí výheň
zvyků chození sem, tam
své rasy, její modlitby
jenom s papírovou taškou
nacpanou drobty vášně
a odmotává chodník
Každý drobek jeden zásvit

Po cestě pak odsypává
stopu drobečků, aby se
odpoledne vrátil
až dorazí na nábřeží
tam, kde se rackové hašteří
o zbytky jeho žáru
Každý drobek jeden plamen

Mávání křídel připomíná
ctižádosti, jež jako by vzlétly
aby jen polaskaly obzor
a zhasly a nic víc

Stoupá dál a dál ten příliv
a dují větry modrého dne
jež mě zanesly až sem
jednou mě zase zvednou
a kam se pak dostanu
kde že jen se usadí
to, co mi zbývá
z naděje
Každý drobek jedno připozdění

Když vysype svou lásku
pak zrakem zabloudí k vodám
a odmotává minulost
vyjde domů v modrém odpůldni
a hledá drobky, jež, jak už ví
nikdy víc neuhlídá
Každý drobek jeden soumrak

Stoupá dál a dál ten příliv
a dují větry modrého dne
jež mě zanesly až sem
jednou mě zase zvednou
a kam se pak dostanu
kde že jen se usadí
to, co mi zbývá
z modrého života
Ach, ta hvězda, jež ve výšinách
sní v oné nepřetržité noci
mé duše, jednou spadne
Budu svým posledním přáním:
ať jenom vznesou se s racky
ty drobty mé naděje
na rozloučenou
Každý drobek jeden soumrak


Anglický překlad:
He goes out into the street,
the crucible of the customs and the come and go
of his race and its prayer
with his paper bag
filled with crumbs of passion
and unwinds the sidewalk
Each crumb a sunrise

On the way he leaves
a trail of crumbs thinking
he'll come back in the afternoon
until he reaches the boardwalk
where seagulls fight over the spoils
of his ardor
Each crumb a burst of flame

The flutter of wings reminds me of
the ambitions that leapt up
to touch the horizon
and then go out and nothing more

The tide advances
with the sweeping winds of the blue day
that brought me here
and will raise me up again some day
Where'll I end up?
Where will
what's left me of hope
settle down?
Each crumb a sunset

When he's emptied his bag
he lets his eyes roam over the waters
he unwinds the past
he leaves for home in the blue afternoon
looking for crumbs he knows
he'll never see again
Each crumb a nightfall

The tide advances
with the sweeping winds of the blue day
that brought me here
and will raise me up again some day
Where'll I end up?
Where will
what's left me
of this blue day settle down?
The star which dreams in the heavens,
in the permanent night
of my soul, will fall
I'll be my final wish:
that the crumbs
of my longing fly
with the seagulls in parting
Each crumb a nightfall