| |
Celkové hodnocení alba: 80% Rok vydání: 2022 Žánr: folk Celkový čas: 59:11
Skladby
|
Recenze:
Heilung přináší atmosférický chlad dávno zapomenutých časů
Paganská vlna, která přinesla silnou vlnu hudebníků jako Wardruna, Faun nebo Omnia, má stále co říci. K tomuto hodnocení vybízí i poslech čerstvého alba formace Heilung, které dostalo název Drif. Kapela nám ho na podzim přijede představit do Prahy.
Progrese ve všech ohledech sprintuje kupředu neuvěřitelnou rychlostí. A to i v hudební sféře. Trendy se střídají po téměř ročních cyklech, urban i elektronická hudba získává často velmi avantgardní vyznění. A tak není divu, že je čím dál více muzikantů, kteří se v reakci na současnost obrací do hudební minulosti. A to dokonce té předkřesťanské, případně období, kdy se staré mýty mísily s novým křesťanským světonázorem. V posledních letech povstala velmi silná skupina takzvaných paganských muzikantů čerpajících inspiraci ze severských bájí, runového písma nebo nejstarších pověstí vlastního národa. Vedle norské Wardruny, belgicko-holandské Omnie nebo německých Faun se před cca dekádou začala zvedat celá vlna nových muzikantů, kteří se nechali inspirovat starodávnými mýty, fantasy komunitou, evropským folklórem, odlesky gotiky, ambientu a metalu, a začali tvořit hudbu, která ve velmi krátké době získala, především v metalových kruzích mimořádnou popularitu. Jednou z nich bylo dánsko-německo-norské trio Heilung, které zaujalo až divadelním zpracováním tématu, výjimečnými vizuály, které jen podporovaly hudbu trojice. Ta v letošním roce vydala už čtvrtou řadovou desku Drif.
Dánsko-norská dvojice Christopher Juul a Maria Franz se znala už nějakou dobu. Účinkovali spolu ve skupině Euzen, která pop poměřovala s folklórními elementy. Christopher vedle toho podobné sklony prezentoval také v projektu Valravn. Navíc v jeho Lava Studiu si brzy začaly podávat dveře skupiny jako Omnia nebo Faun, které jasně pracovaly s mnoha předkřesťanskými inspiracemi. V roce 2014 došlo k osudovému setkání s německým tatérem se specializací na runovou problematiku a vokalistou Kai Uwe Faustem a základní kámen Heilung byl položen. Už první vystoupení formace, kterou na trojici doplnila právě zpěvačka Maria Franz, byly velkou událostí. Výrazně stylizované představení na holandském Castlefestu bylo nahráno a prezentováno na internetu a přineslo novému subjektu velkou pozornost. Dokonce takovou, že renomovaný časopis Metal Hammer ho zařadil do seznamu deseti nejlepších vystoupení roku 2017. Brzy nato trio podepsalo smlouvu s etablovaným labelem Season of Mist. Další roky jsou pouze obdobím úspěchů. Vždyť první americké turné kapely v roce 2020 bylo vyprodáno během 72 hodin. Poslední koncert Heilung odehráli v do posledního místa zaplněném amfiteátru Red Rocks pro 10 tisíc návštěvníků.
Nové album Drif se od svých předchůdců liší hned v několika ohledech. Například tím, že kapela podrobně vysvětluje původ všech devíti kompozic. Název alba – Drif – už leccos naznačuje. „Znamená shromáždění,“ vysvětlují ochotně Heilung. „Hlouček lidí, hordu, dav, smečku,“ doplňují umělci, kteří svému snažení dávají nálepku „ozvučená historie“. Význam názvu také naznačuje nejen snahu o synkrezi – spojení historie vyčtené z pradávných nápisů se současnou moderní společností, ale je také vyjádřením síly v jednotě a pospolitosti, což je jen podtržením snah projektu od jeho prvopočátků, kdy každé vystoupení začíná připomínkou, že „všichni jsme bratři a sestry“. Kai Uwe Faust, který k unikátnímu zvuku Heilung přispívá hrdelním zpěvem, prozrazuje více: „Každá skladba má své vlastní místo a příslušnost, inspiraci si bere nejen ze severní Evropy, ale i z dalších velkých prastarých civilizací. Vzali jsme v potaz celé prostředí tehdejších civilizací, protože ta naše původní, nordická, se neobjevila jen tak z ničeho, neexistovala a nezanikla jen tak v izolaci. Tím, že tyhle prastaré songy zpíváme, vzdáváme těm civilizacím hold.“ Skladby, často prezentované prastarými dialekty, tak mají v dnešní nefragmentované době silně proaktivní vyznění. Jednou Heilung sáhnou k islandským runovým textům (Buslas Bann), podruhé k textu z prastaré Mezopotámie zapsanému do hliněné destičky (Nikkal), potřetí přijde se současnou básní, které má za cíl zavést posluchače do doby železné (Keltentrauer).
Základem hudby Heilung jsou rytmické vzorce vytvářené akustickými nástroji, často vlastní výroby. V rukou muzikantů se objevují například bubny s blánami z koňské kůže potřísněné lidskou krví, některé i s kůží z jelena, dále buvolí rohy, kosti, hinduistické rituální zvony, repliky některých artefaktů z posvátných chrámů, ravanahatha (prastarý indický strunný nástroj) a všemožné píšťaly či perkuse. Ty spolu se strunnými nástroji a hlasy jsou melodickou protiváhou rozvážného rytmického víření. Většinu vstupních zvuků ale producent Christopher Juul výrazně upravuje, případně střídmě doplňuje elektronikou.
Abychom byli konkrétnější, otvírák Asja je postaven na výrazném vokálu Marie Franz, pro neznalé si může představit mix zpěvů sámijské zpěvačky Mari Boine s kanadským melodickým cítěním harfenistky a zpěvačky Loreeny McKennitt. Klipová Anoana je přesně tím příkladem výrazné postprodukce, která ale nedělá ze skladby nic studiově vypulírovaného. Jedním z vrcholů alba je třináctiminutová Tenet se smyčci jak od Dead Can Dance, kterými se spolu s rytmikou proplétá hned několik vokálním linek všech tří členů. Pochodový popěvek římské armády Urbani je jednoduchým předělem k asi nejproblematičtější položce desky nazvané Keltentrauer. Jedná se o osmiminutovou dramatizaci básně (autory jsou Cairistiona NicDhomhnaill a Edweard Boyter) ve staré horní němčině, kde to mocně řinčí meči a dalšími „středověkými zvuky“, skladba ale sama o sobě neobstojí. Naštěstí zbytek desky už je znovu pouze o sevřené hudební výpovědi, kdy Nesso je postaveno na kombinaci vokálů, elektroniky a osamělých houslí, Nikkal může čistou vokální čistotou evokovat Clannad a poslední Marduk pak je silně postaven na zvucích gongů všeho druhu.
Nové album Heilung je silnou hudební výpovědí, kterou sice na první pohled mohou degradovat prvoplánová spojení s řadou populárních televizních seriálů ála Hra o trůny, hudební sveřepost trojice ale z Drif dělá opakované hudební dobrodružství. Když navíc k hudbě přidáme výraznou výtvarnou a vizuální stylizaci, pak je téměř jisté, že fanoušky 4. listopadu v pražském Fóru Karlín čeká nečekaný hudební zážitek.
Datum: 31.08.2022 - 12:00
Zdroj: https://www.frontman.cz/heilung-prinasi-atmosfericky-chlad-davno-zapomenutych-casu
Lidské kosti i zvířecí krev. Heilung na dechberoucí desce "Drif" nechávají rozeznít věci nečekané
Mezinárodní, žánrově nezařaditelná formace Heilung je prazvláštním úkazem na hudební mapě. Její alba jsou exhumované rituály z prastarých dob a pro posluchače bývají často strašidelnější než leckteré filmové horory. Novinka "Drif" píše třetí díl téhle neotřelé pouti plné mystiky a děsu.
Heilung znamená v překladu zdraví. Těžko říct, proč si právě tento název kapela s mezinárodní sestavou vybrala. Poslech jejích dosavadních dvou řadovek - "Ofnir" z roku 2015 a o čtyři roky mladší "Futha" - totiž přináší spíš neklid a mrazení než úlevu.
Skupina se s každým albem mění. Zatímco debut byl spíš experimentem se žánry, dvojka "Futha" byla zvukovým úkazem, položeným někam mezi filmový soundtrack k hororu a severský folk s prvky pagan metalu. Na novince se ale muzikanti posunuli k písničkovějšímu formátu. Tolik neděsí a nekoketují se surovým zlem, zato předkládají magicky opojné mantry, opakující se motivy, které svým precizním a promyšleným zpracováním vyvolávají pocit hudební nirvány.Heilung jsou totiž v první řadě geniální umělci. Za vší tou strašidelnou image prastarých skřetů a severských trollů potřených krví, hlínou a uhlem se skrývají nápadití a technicky protřelí instrumentalisté a skladatelé. V písních si pohrávají se vcelku jednoduchými motivy, které rozpitvávají na molekuly a nakonec je zase složí a vytvoří z nich omamné hymny.
Jednou z nich je kompozičně čistá "Asja". Nádherná skladba o zahánění zla a vítání lásky vábí posluchače uhrančivě křišťálovým hlasem Marie Franz v duchu starořeckých Sirén. Jenže posluchači záhy narazí na temné útesy děsivého "Tenetu". Třináctiminutový opus je asi nejpropracovanějším kusem novinky, ve které se neustále mění nálady, tempa, aranže, a přesto je její základní linka zachována.Další nečekaně jemnou vsuvkou je křehká "Nesso", v níž skupina znovu staví do popředí Mariin výtečný pěvecký výkon. Stačí zavřít oči a nechat se unášet jejími magickými mantrami, které v průběhu songu různě gradují a vůbec si dramaturgicky s posluchačem pohrávají.Celou kolekci zakončuje ponurá kletba "Marduk". Název pochází od starobabylonského boha, proslulého svou nejednoznačností a komplikovaností. Pěvecké, respektive recitační otěže tu převzal zpěvák Kai Uwe Faust, jenž tu za zvuků měděných mís děsivě tichým šepotem pronáší padesát Mardukových jmen. Celé je to hodně znepokojivé a vyvolává to pocit, že vás právě někdo zaklíná.
Třetí studiový počin od Heilung je geniálním dílem, nesmírně propracovaným po všech stránkách, od prvotních nápadů přes zvuk, barvitost aranží, instrumentální a pěvecké kreace až po neuvěřitelnou práci s atmosférou a dramaturgií. Od absolutní dokonalosti dělí album nohy podkopávající, zdlouhavá a v německém jazyce promlouvaná "Keltentrauer", která je po pár posleších odsouzená k přeskakování. Ale jinak? Žádná maskovaná hra na efekt, "Drif" je muzikantský masterpiece.
Autor: Ondřej Hricko
Zdroj: https://musicserver.cz/clanek/69320/heilung-drif/