Anubis
EN | CZ

Recenze hudebního alba

Jméno
Heslo

AGALLOCH - Marrow of the Spirit


Celkové hodnocení alba: dosud nehodnoceno
Rok vydání: 2010
Žánr: folk metal
Celkový čas: 65:33
Skladby


Recenze:

Oregonští milovníci romantiky a folklóru AGALLOCH se po DVD a kompilacemi vyplněných čtyřech letech od vydání desky "Ashes Against the Grain" vrací s dalším střípkem přineseným z čarovné náruče přírody, nazvaným tentokrát "Marrow of the Spirit". Téměř se nechce věřit, že za třináct let existence kapely se jedná o teprve čtvrtou nahrávku honosící se statutem LP, nicméně AGALLOCH se patrně rozhodli následovat cestu EMPEROR a když už vydat dlouhohrající album, pak takové, které odpovídajícím způsobem rozčeří vody kritiky i posluchačské veřejnosti.

Měl-li bych stručně shrnout, co zásadního AGALLOCH změnili od vydání desky "Pale Folklore" (1999), na prvním místě bez váhání uvedu produkci. Nejen sám zvuk nástrojů, nýbrž i aranže a mastering vypovídají o profesionální i starostlivé péči, jíž se albu dostalo, a samy o sobě poskytnou záruku příjemného poslechu, byť nejste právě fanouškem té žánrové fúze, do níž se AGALLOCH pouštějí. Označit nahrávku za folkmetalovou, by totiž znamenalo, klouzat popisem po povrchu, což, jak známo nelze, obzvláště noří-li se tvůrce sám pod hladinu mlčenlivých tůní i zurčivých bystřin, aby z jejich dna vyzvedl diamanty.

Tak tedy, "Marrow of the Spirit" začíná poměrně dlouhým, v poměru ke stopáži jednotlivých skladeb však přiměřeným, intrem, v němž se nám představí cello hostujícího Jackie P. Gratze, a které mně osobně svým vyzněním evokuje hudební stránku slavného Šumaře na střeše. Posuďte sami, nezní-li uvítání jako z návsi pomenšího židovského goletu. Tak či tak, v následujícím průběhu na nás všechny čeká patero kompozic, z nichž čtyři přesahují stopáží deset minut a zbývající se této metě blíží. Tento údaj sám o sobě možná leckoho odradí, což však přinese ošizení, neboť během celé hodinky a něčeho málo navrch toho odezní dost zajímavého k tomu, aby stálo za to, si desku pořídit.

Převážně nás čeká paleta nálad, během jejichž prožití ucítíte na tváři mírný vánek spíše, nežli bouři a ani blackově laděný vokál neimplikuje žádnou zběsilost či orgii uctívání temnot. Uvedu-li, že "Marrow of the Spirit" zní melancholicky, zajdu tím na nejzazší mez pošmournosti, jíž je snad možno v souvislosti s albem pocítit. Výjimku tvoří snad jen případ, kdy stojíte na okraji skalnaté propasti, uvažujíc vážně o sebevraždě, což nepřeje téměř nikdo nikomu.

Nad občasným smutkem dominuje romantika a poetika, které si užijeme do sytosti především ve třetí "The Watcher's Monolith" - vynikající skladbě začínající uvolněnou akustickou kytarou, jež se v zápětí změní v zarůstající pěšinku ke dveřím nedalekého kostelíka, kam již stejně nechodíte, jelikož jste se pod vlivem AGALLOCH obrátili k pohanství. Aby toho nebylo málo, závěr skladby obstará komorní klavír, co víc si přát. Za vrchol desky se pak nebojím označit závěrečnou "To Drown" - skladbu více než vhodnou k tichému rozjímání o hlubinách jezer a času, která i díky zlehka probleskujícím ambientním prvkům ani na okamžik nenudí a dost možná na vás i zanechá, v tom nejlepším slova smyslu, trvalé následky.

Bývá zvykem vyjmenovat po kladech také záporné stránky nahrávky, existují-li nějaké a "Marrow of the Spirit" se bohužel přešlapů nevyvaruje. Za největší minus si troufnu považovat, nikoliv překvapivě, avizovanou stopáž jednotlivých skladeb. Skládat více než desetiminutové skladby, během nichž si posluchačům mozek ani na okamžik nevybere pauzu, dovede jen několik vyvolených, mezi něž AGALLOCH, podobně jako například blackoví A FOREST OF STARS, bohužel nepatří. Nejpalčivější ukázku představuje čtyřka "Black Lake Nidstång", jinak skladba, kterou bych se nebál označit za dokonalou, netrvat ubíjejících více než sedmnáct minut. Byť pánové vystřídají za tu dobu řadu zajímavých motivů, žádný z nich si netroufám označit za geniální, a bez nich nelze psát čtvrthodinové kompozice famózní, nýbrž pouze velmi dobré. A v tomto duchu se představuje celá novinka AGALLOCH, nikoliv snad famózní, bezpochyby však velmi dobrá.

Autor: František Novotný (hodnocení 75%)
Zdroj: http://www.abysszine.com/recenze/2011010027-agalloch-marrow-of-the-spirit/


HODNOCENÍ

90-100% GENIÁLNÍ!!!

80-89% VYNIKAJÍCÍ

70-79% DOBRÉ

50-69% PRŮMĚRNÉ

40-49% SLABÉ

10-39% TRAPNÉ

0-9% HNŮJ!!!