IN MOURNING - Monolith

Celkové hodnocení alba: 79% Rok vydání: 2010 Žánr: progressive metal Celkový čas: 57:01 Skladby

Recenze:

Je tomu dva roky, co jsem zůstal okouzlen přenádherným debutem švédských melodiků IN MOURNING. Zjevně jsem nebyl sám. Nadšené kritiky koukaly z každého média a samotná kapela si tím vysloužila podpis nové nahrávací smlouvy u spolehlivých Pulverised Records. Na své první řadovce překvapili velkým množstvím hudebních nápadů a muzikantským nadhledem. Bez servítek, jako staří pardálové předložili svůj vcelku originální mix deathových kytarových hradeb s doomově melancholickými vsuvkami a pomyslnou laťku si nasadili slušně vysoko. Hudební veřejnost je záhy počastovala přívlastkem progresivní a na světě bylo rázem o jednu nadějnou kapelu více.

Tolik proklamovaná progrese je ve tvorbě IN MOURNING velmi zřetelná, ale určitě ne v tradičním slova smyslu, v jakém ji má zafixovanou široká hudební veřejnost s pojmy jako DREAM THEATRE či RUSH. Oproti těmto kapelám se Švédové liší v přístupu k procesu skládání jako takového. Nedisponují nijak zvlášť závratnou technickou ekvilibristikou, ani neoperují s dvakrát zvláštními postupy. Jejich hudební smýšlení vychází čistě ze vzájemné muzikantské chemie a přirozeného talentu, který je dokáže i přes použití otřepaných hudebních základů odlišit od ostatních.

Pokud jsme mohli výše uvedené pozorovat již na prvotině "Shrouded Divine", tak na aktuální dvojce "Monolith" se tento přístup projevuje dvojnásob. Zhruba hodinový materiál se v základu nijak zásadně neodlišuje od toho předcházejícího. Vše je akorát o něco více dotaženější. Namísto tuny nápadů v jedné skladbě jsme se dočkali rozpracování jednoho či více konkrétních motivů do jedné písně.

Některé kompozice tak nabraly až hitového potenciálu. Jsou to především ty z první části desky ("For You to Know", "The Smoke"). V nich došlo k posunu směrem k větší kytarovosti, avšak ne na úkor melancholických doomových pasáží. Ty jsou pevnou součástí každé z osmi skladeb a dokonale dobarvují tolik kýžené emoce, kterým napomáhá i zřídka použitý čistý zpěv, dodávající konkrétním písním další rozměr. Dokonalá syntéza všech výše uvedených prvků se pak objevuje na samotném konci desky pod názvem "The Final Solution (Entering the Black Lodge)", která dokonale reprezentuje tvorbu IN MOURNING jako takových.

Jediné úskalí při poslechu této desky bych hledal v její možná až přílišné délce. Přestože se na ploše jedné hodiny děje spousta zajímavých věcí, může se místy přílišné riffování stát pro někoho až příliš zdlouhavým. Přes hudební vyspělost a nadhled tato sympatická banda přece jenom ještě nedosahuje výšin svých nepřeslechnutelných vzorů OPETH a udržet posluchače v pozornosti je pro ně přece jenom těžší úkol. K takové dokonalosti a preciznosti jim dávka zkušenosti určitě chybí. sestava: Tobias Netzell - zpěv, kytara, Bjorn Pettersson - kytara, Tim Nedergard - kytara, Pierre Stam - baskytara, Christian Netzell - bicí.

Je až paradoxní, že téměř dokonalé řemeslné zpracování se může stát největší slabinou nahrávky. Švédům IN MOURNING po formální stránce nelze prakticky nic vytknout, nicméně díky až akademickému přístupu chybí i druhému dlouhohrajícímu počinu "Monolith" duše, neřku-li charisma či grácie, jež zahřeje u srdce. Řekli byste, že v death metalu není potřeba brát si servítky a city holt musí stranou, to by ovšem IN MOURNING nesměli hrát onu progresivnější verzi smrtícího kovu. Švédové balancují na ostrých hranách, jednou nohou pošlapují v melodické odnoži smrtícího kovu, druhou v jeho tradiční extrémní poloze, aby místy zcela vyskočili někam k "opethovskému" rozjímaní. Ovšem u všech tří žánrových eskapád postrádám ony emoce, třeba křehké kytarové vybrnkávačky či občasné melodické vokální linky spíše než aby navozovaly pocit klidu a míru v duši, tak s chladným kalkulem dotvářejí progresivní celek nahrávky jako takový.

Ano, "Monolith" patří, až na ten všudypřítomný chlad, vskutku mezi výtečný počin, na druhou stranu by mohl dosáhnout na pozice nejvyšší, pokud by forma nebyla nadřazena nad prostý hráčský entuziasmus. Pakliže by nová vlna švédského melodického death metalu měla evokovat bezpohlavní matrixovské líhně, to se raději ohlednu zpět k osvědčené kvalitě jako AT THE GATES či EDGE OF SANITY.

Autor: Štěpán Šimek (hodnocení 75%)
Zdroj: http://www.abysszine.com/2010020007-in-mourning-monolith.html