GOREFEST - Rise to Ruin

Celkové hodnocení alba: dosud nehodnoceno Rok vydání: 2007 Žánr: death metal Celkový čas: 48:41 Skladby

Recenze:

Holandští deathmetaloví veteráni se dva roky po svém comebackovém předchůdci "La Muerte" vrací s novým, doslova vražedným, materiálem "Rise To Ruin". GOREFEST se za více než patnáct let stali legendou evropského deathmetalu a stejně tak jako jejich kolegové z ENTOMBED či MALEVOLENT CREATION pro nás letos připravili novou dávku deathmetalu ze staré školy.

Pro GOREFEST se nová deska stává v pořadí již sedmou, na níž nám v plné kráse představují svůj styl, který snad nelze zaměnit s žádnou jinou kapelou podobného formátu. Jejich hudba je posazena na hodně silném zadku bicích, basy a podladěných kytar. To, co dává jejich stylu naprosto charakteristický a nezaměnitelný znak, je zpěv Jana-Chrise, který nepoužívá klasický growling, jaký známe od jiných žánrově spřízněných kapel, ale spíše hodně silně "vyřvaný" hrdelní hlas. Jeho ekvivalent bychom na jakékoliv scéně hledali jen stěží.

Novinková deska "Rise To Ruin" je do jisté míry pokračovatelem zmiňované "La Muerte", která se díky několika písním a především díky své svěží "comebackové" energii stala do jisté míry nepřekonatelnou. Mnozí předvídali, hlavně po neuskutečněném turné a problémy s promotéry nevalné pověsti, rychlý konec, ale pánové ze země tulipánů a trávy tak zelené, že by se dala i kouřit, se nedali zahanbit a přednesli nám v old-schoolovém obalu tak agresivní materiál, že to jen málokdo čekal. Veškerá špatná nálada, zhnusení - jak z hudebního průmyslu, tak ze světa okolo - se promítá do rychlosti i agese celé fošny. Ta je odpálena asi nejchytlavější písní "Revolt", v které bychom mohli hledat jakýsi klíč k odkrytí celé desky. Celá skladba prochází několikanásobnou změnou rytmiky, rychlosti a především nálady. To, jak je tato skladba vystavěna, odstupňována a na závěr ozdobena sólem doslova z jiné planety, z ní dělá jednoznačně první silný moment celé desky. Druhý silný okamžik je pak titulní skladba "Rise To Ruin", jejíž hlavní dominantou je především zpěv podkreslený výborně riffujicí kytarou. Jedná se o střednětempý deathmetal, kde je dán velký prostor především kytaře, a nad jejímiž tóny je dán posluchači slušný prostor k dostatečnému porozumnění textu. Další a celkově po x-tém poslechu nejsilnější skladbou, jak po stránce textové, tak hudební je devítiminutový opus "Babylon Whores". V ní Jan-Chris lamentuje především nad zkažeností morálky lidstva. Refrén "nothing will be the same, anymore!" se pro mě stal charakteristickým jak pro tuto skladbu, tak pro celou desku. Přímočarý a brutální začátek, který je po částech rozebrán do jemnějších a pomalejších pasáží, aby se na konci celé tryzny opět vše spojilo v nerozbitnou deathmetalovou zvukovou zeď.

Takto bych mohl pokračovat ve výčtu silných kousků až do celkového počtu devíti skladeb na albu obsažených. GOREFEST se podařilo na "Rise To Ruin" minimálně vyrovnat předchozí desce. Pozice, ze které kapela před natáčením vycházela, nebyla rozhodně jednoduchá, proto dávám absolutorium. Pro mnohé skeptiky a kritiky inovátorství v tvorbě GOREFEST potažmo stálic metalové scény bych jen uvedl, že posouvání hranic stylu či objevování nových dosud nepoznaných zakoutí můžeme očekávat spíše od mladších kapel a ne těch, které jsou na scéně již patnáct či více let. Od nich můžeme očekávat spíše stvrzení toho, proč je už tak dlouho posloucháme a čím si zasloužili naši pozornost a peníze. To je především dobře odvedená práce a stoprocentní nasazení.

Autor: Jan Novák (hodnocení 100%)
Zdroj: http://www.abysszine.com/2007080032-gorefest-rise-to-ruin.html

---

Žiadne falošné sympatie k jednej z najrešpektovanejších deathových kapiel minulej dekády. Žiaden bodík navrch za zásluhy. Nie. „Rise To Ruin“ chutí ako druhýkrát vylúhovaný čaj. Už comebackovým „La Muerte“ (2005) čerpali GOREFEST inšpiráciu vo vlastných nahrávkach z prvej polovice deväťdesiatych rokov. Pritom mali Jan Chris De Koeijer a spol. našliapnuté k pretvoreniu vlastnej hudobnej podoby. Dokonca sa im to skvele darilo. Doskami „Soul Survivor“ a „Chapter 13“ sa vymanili z ortodoxných vôd death metalu a ponúkli fascinujúcu exkurziu smerom k death’n’rollu a špinavej textovej poetike. Návraty, návraty...ach tie návraty, chce sa mi parafrázovať jednu slovenskú popovú hviezdičku rokov osemdesiatych.

Technicky je „Rise To Ruin“ prevedený špičkovo, po formálnej stránke všetko klape, zvuk je masívny. Kapela oproti „La Muerte“ pridala na rýchlosti a do svojho prejavu natlačila maximum vzdoru a nechutenstva voči okolitému (spolitizovanému) svetu. Celkový výsledok je síce presvedčivejší ako u predchodcu, ale rovnako mu chýba punc úprimnosti.

Úvod albumu obstaráva divoký protest song „Revolt“. Skladba sa nesie na jednoduchom punkovom riffe a pripomenie ranú tvorbu GOREFEST . Po vypätej death metalovej pasáži prichádza radikálne zvoľnenie, akési čakanie na ďalšiu explóziu hnevu. Stačí si spomenúť na niektoré skladby z „False“ („State of Mind“, „Reality When You Die“), tie niesli veľmi podobné črty. Ako vykopávacia skladba funguje „Revolt“ výborne a je asi aj najsilnejšou na celom albume. Titulná „Rise To Ruin“ ponúka okrem pravoverného deathového groovu prekvapujúco aj malý výlet do blackmetalových vôd. „Whores Of Babylon“ začína nekompromisnou „sypačkou“. Bohužiaľ jej najmarkantnejšími rysmi sú jej dĺžka a práve rýchlosť. Kompozícia sa zdĺhavým opakovaním fádnych gitarových riffov a neustálym vykrikovaním „Nothing will be the same anymore“ stráca sama v sebe a pôsobí nudne. Skladbu nevytrhne z priemernosti akustický predel, následné zvoľnenie, ani Koejierove vyznanie, že sme generáciou kacírov - babylonských kuriev. Všetko toto už bolo nahrané, vydané, počuté... A bohužiaľ vtedy to znelo lepšie, omnoho lepšie.

Nedá sa povedať, že by „Rise To Ruin“ bol úplný prepadák. Je minimálne o krôčik napred oproti predchodcovi „La Muerte“, ale za pôvodnou tvorbou GOREFEST zase výrazne pozadu. Hudba holandského kvartetu má síce aj po rokoch nezameniteľnú formu, obsah ale bohužiaľ pokrivkáva.

Fanúšikovia hudobných návratov „ku koreňom“ túto recenziu pravdepodobne roznesú na kopytách. Buďme k sebe ale úprimní: všetko, čo nám GOREFEST v novom tisícročí ponúkajú, sme už počuli pred viac ako desaťročím. Keď sa sympatickí Holanďania na sklonku deväťdesiatych rokov porúčali zo scény, vraveli niečo o vyčerpaní nápadov a nedostatku inšpirácie pre ďalšiu tvorbu. Svojmu vyjadreniu mohli radšej zostať verní.

Autor: Kevorkian (hodnocení 6 z 10)
Zdroj: http://www.metalopolis.net/art_reviews.asp?id=3664

---