DANIEL LANDA - Konec

Celkové hodnocení alba: 54% Rok vydání: 1999 Žánr: rock Celkový čas: 34:17 Skladby

Recenze:

ANI V minulém roce nezůstal DANIEL LANDA nic dlužen svým předsevzetím: koncertovat minimálně nebo lépe vůbec, neukazovat se ve stupidních televizních estrádách, pracovat v klidu, ale cíleně na novém albu a samozřejmě holdovat sportu, thai-boxu a závodním vozům. První, co při poslechu zbrusu nového alba Konec (co asi ten název, krucinál, znamená? Každopádně nejen tohle osvětlíme v rozhovoru s protagonistou v příštím čísle) praští do uší, je přítomnost pouze jedné jediné "nacionalistické" agitky v podobě písně Slovanská bouře (slyšte brutální kytaru hostujícího Kuby Totha z Boronu!), pokud za ni nepovažujeme hořkou reminiscenci na Listopad Kyselá. Zbytek se nese po textové stránce v mnohem intimnějším a zadumanějším duchu než dříve. Rovněž fakt, že vás po prvním poslechu nechytne ihned nějaký transparetní hit, je zajímavý. O to víc vám album vleze pod kůži postupem času. Hudebně? Opět nervní bigbít s názvuky francouzského šansonu (jímavou harmonikou podbarvený hospodský žalozpěv Když), morytátů staropražské galérky (A kdo teda voddělal toho Fandu?, kterou by klidně mohl napsat a zpívat Jarek Nohavica) či samplované gotiky (Třetí oko). Stylovou neohraničitelnost v neposlední řadě podtrhuje i Osmý den chaosu (s druhým pohostinským vkladem "panterovského" Kuby Totha), který koketuje až s klasickou heavymetalovou stavbou arakainovského střihu. Landa tvoří naprosto podvědomě, bez programového kalkulu v jakémže to duchu a stylu má či nemá ta která píseň být, je instinktivní a emotivní. Stejně jako hudební doprovod, který obstarali programátor a aranžér Vladimír Fiala, kytarista Tomáš Vartecký a další hosté, samozřejmě včetně mnohočetného sboru, který má na Landových albech své nezastupitelné místo. Po vokální stránce je Daniel v obvyklé pohodě, snad jen méně využívá dvojhlasy a celkově se mi zdá, že má na albu posazen hlas níž, než možná bylo třeba. A ve zlobné a žalující podobě není tak přesvědčivý, jako v lyričtějším módu. Je to ale Landa se vším všudy. Má toho ještě stále co říct více než šedesát sedmdesát procent tuzemské hudební scény.

Zdroj: http://www.ireport.cz/cz/Clanek/daniel+landa+konec
Autor: redakce