AMON AMARTH - Twilight of the Thunder God

Celkové hodnocení alba: 72% Rok vydání: 2008 Žánr: death metal Celkový čas: 43:31 Skladby

Recenze:

Kapela Amon Amarth se v metalovém světě stává uznávanou stálicí. Už kdysi jsem v jednom článku psal, že jejich hudbu lze přirovnat k stárnoucímu vínu. Rok od roku je kvalitnější. Právě tak je tomu i v případě nejnovějšího alba "Twilight Of The Thunder God", které vyšlo před pár dny. Již nyní se objevují tvrzení, že by mohlo jít o jedno z nejzdařilejších deathových alb roku. Jedná se již o jejich sedmou řadovku a jak se dalo čekat, švédská pětice ani o píď nepolevila z melodického death metalu protknutého skrznaskrz vikingskou prakulturou. Naopak přibyly ještě vyspělejší kytarové vyhrávky, bicí zrychlily a zpreciznily a řvoun Johan Hegg o něco prohloubil svůj murmur. Na desce se také objevují tři speciální hosté a především mnoho nových, neohraných nápadů. Zároveň také kapela vydává osmistránkový komiks, zabývající se severskou mytologií, především pak příběhem Ragnarőku, mytického konce světa.

Jako první na novince zaujme obal. Ten je narozdíl od posledního počinu zpracován spíše ve stylu starších alb a je celkem vydařený. Zachycuje Thora, jenž se se svým proslulým kladivem staví proti jakési bájné příšeře. V pozadí jako obvykle šlehají ohnivé plameny. Trochu mi připomíná obálku na "Versus The World". Zběsilou jízdu odstartuje sama titulní píseň. Byla natočena za podpory Roope Latvaly, finské kytarové hvězdy od jezera Bodom, který vypomohl s ultrarychlým závěrečným sólem a tappingovou vyhrávkou, jakých se jinak u Amon Amarth vyskytuje asi jako obyvatel Grónska na jednom čtverečním kilometru. Už tato skladba je předzvěstí nových změn k lepšímu. Hned zkraje příjemně překvapí vysokou profesionalitou. Kdesi v nedohlednu se zdají být časy šumivých nahrávek "Once Sent From The Golden Hall", "The Avenger", "The Crusher" nebo již zmiňované "Versus The World". "Twilight Of The Thunder God" se může pyšnit opravdu špičkovým zvukem.

Druhá v pořadí je píseň "Free Will Sacrifice" a po ní už zřejmě budoucí koncertní hitovka "Guardians Of Asgaard", jejíž chytlavý refrén přímo nutí k pohazování hlavou. Na něm spolu s Johanem zapěje zpěvák Entombed – L.G. Petrov. Další song se v názvu ptá "Where Is Your God?" a pak následuje "Varyags Of Miklagaard" se zajímavými kytarovými riffy. Dvojšlap se naopak naplno rozezní v písni "Tattered Banners And Bloody Flags". Sedmá píseň se jmenuje "No Fear For The Setting Sun". Po ní následuje rytmická a energická "The Hero". Předposlední píseň se jmenuje "Live For The Kill" a je výjimečná zejména proto, že v ní uslyšíme dalšího hosta, a to slavnou Apocalypticu. Desku zajímavě oživí a zpestří. Je to něco nového a originálního. Především u deathové kapely. Tato kontrabasová pasáž je vskutku zdařilá a správně zasazená. Pokaždé, když ji slyším, jako bych se najednou přenesl na chladný sever a představím si rozlehlé zelené pláně a uprostřed nich starou vikingskou osadu, kde bitvou znavení válečníci sedí kolem ohňů a ošetřují si rány. Celé album potom uzavírá skladba "Embrace Of The Endless Ocean".

"Twilight Of The Thunder God" je zřejmě nejen pro mě příjemným překvapením. Z poslední desky "With Oden On Our Side" jsem byl spíše rozladěn, jelikož mi připadala klišovitá a bez nápadu. Očekával jsem tedy zákonitě, že lepší už to víckrát nebude a i příští počin se ponese ve stejném duchu. Ale Švédové obrátili. Těžko sice budou v originalitě překonávat svou prvotinu "Once Sent From The Golden Hall", avšak i nová nahrávka se pravděpodobně velmi dobře prosadí. Nezastírám, že se mi tato deska zalíbila a troufám si tvrdit, že se ve světě ještě výrazně zapíše. Doufejme jen, že Amon Amarth nepoleví a budou pokračovat ve vyjetých kolejích.

Autor: Veenia
Zdroj: http://www.musiczone.cz/recenze-1923/amon-amarth-twilight-of-the-thunder-god




Kdybych se dnes setkal se Švédy AMON AMARTH poprvé, můj prvotní verdikt by zněl v duchu, že se jedná o deathmetalové MANOWAR. Prakticky od počátku kariéry skupina prezentuje svůj specifický hudební rukopis jdoucí ruku v ruce s předvídatelnými texty plnými heroického patosu. Taktéž vikingská (a tak trochu pivní) image nepatří v metalové subkultuře zrovna k nejoriginálnějším. Jinými slovy, AMON AMARTH bych mohl považovat za klasické představitele kýčovitého metalu. A přesto, světe div se, pokaždé mě jejich nové CD uchvátí a nikterak tomu není ani s novinkou "Twilight of the Thunder God". Mé frenetické nadšení ze švédských válečníků (a taktéž z novinkového alba) možná pramení z toho, že z hudby kvintetu sálá pocit upřímnosti a hráčského entuziasmu. I po tolika letech lze říci, že kapelu baví hrát přesně tento typ hudby, že tak nečiní z prvoplánovitosti, nýbrž z čirého muzikantství. A fakt, že skupina sklízí i zasloužený úspěch či si může dovolit luxusnější emisi alba (krom klasického CD vychází též v provedení 2CD & DVD, Double etched LP, Picture disc LP a "Bubblehead" edici) nebo epicky laděný reklamní hype (avízo na vydání alba ve formě komiksu na pokračování) pouze a jedině kvituji.

Jak jsem řekl výše, od AMON AMARTH nelze (alespoň v současné době) očekávat razantnější stylový veletoč. Ačkoliv jsem obvykle rezervovaný vůči konzervativně laděným kapelám, u našich Švédů bych byl naopak zklamaný, kdybych se opět nemohl vydat za zvuku válečné vřavy a v objetí valkýr směrem k Valhalle. Pokud skupina zůstává věrna svému žánru, jenž definovala již na debutu, oblast, kde lze spatřovat razantní vývoj, je především v produkci a hráčských výkonech. Skupina AMON AMARTH svůj melodický viking death metal vyprofilovala do tak dokonalé podoby, že v této oblasti bezesporu nenalézá konkurenci. A právě odtud pramení mé sympatie k tomuto vikinskému ansámblu. Pokud se jiné deathmetalové kapely utápějí v šedi průměrnosti, u AMON AMARTH sleduji trend spíše opačný a to, že s každým následujícím albem získá posluchač opět trochu vyšperkovanější počin.

Pokud mám jít k meritu věci, skupina ještě mnohem důsledněji sází na kytarové melodie, jenž mnohdy hraničí až s heavymetalovou hravostí. Ostatně nové desky AMON AMARTH mi připadají velmi hravé, neřku-li pozitivně naladěné (navzdory faktu, že se to v textech hemží zkrvavenými těly udatných válečníků). Přestože by si mnohý mohl pomyslet, že se skupina snaží pouze o podbízivé melodie jdoucí naproti posluchačovým hudebním choutkám, právě opak je pravdou. Spíše než podbízivost v hudbě kvintetu spatřuji hitovost dotvářenou především nápaditými riffy (a celkově interesantními postupy a různými hudebními kudrlinkami). Ačkoliv rozhodně nelze mluvit o progresivní hudbě jako takové, přesto a mě ve výsledku materiál zachycený na "Twilight of the Thunder God" působí plně, neoposluchatelně a celkově baví.

Některé riffy snad dokáží vymyslet jen AMON AMARTH, třeba úvodní v "Guardians of Asgaard" působí stejně hravě jako snad nejchytlavější riff v historii skupiny ze skladby "The Pursuit of Vikings" (z alba "Fate of Norns"). Taktéž miluji táhlejší, do blacku laděné kytary, jako například ve dvojce "Free Will Sacrifice" nebo "Where Is Your God?". Tak či onak, v každém aspektu AMON AMARTH sázejí na chytlavé melodie a občas se nebojí i vyloženě měkčích pasáží (třeba angažování violoncellistů z APOCALYPTICY v "Live for the Kill") nebo klenutějších sólíček.

"Twilight of the Thunder God" je bezesporu velmi poctivá či, lépe řečeno, dokonalá deska, ve srovnání s předešlou diskografií o poznání košatější, melodičtější, hitovější (možná i díky angažmá mnoha hostů s původem napříč metalovým spektrem), jež bude bavit po mnoho (nejen) zimních večerů. Pokud jsem minulé, o dva roky starší, dílo "With Oden on Our Side" ohodnotil plným počtem bodů, letos opět nemohu jinak.

Autor: Štěpán Šimek
Zdroj: http://www.abysszine.com/2008100020-amon-amarth-twilight-of-the-thunder-god.html

---

Thorovo kladivo opět udeřilo. Švédští vikingové se drží osvědčeného a pro ně příznačného hesla, „kuj železo, dokud je horké“. A po necelých dvou letech jsou zpět s novým albem. Dříve „béčková“ kapela, které hrozil rozpad, se propracovala do první ligy a poslední dva tři roky se už vyhřívá na výsluní popularity. Hlavně je tomu tak u našich západních sousedů a u nás se pomalu jejich fanouškovská základna taktéž značně rozrůstá.

Amon Amarth se nedá upřít jejich pracovitost a nasazení, či zapálenost pro věc. Ale to, co tuto průměrnou kapelu dostalo do širšího povědomí, je šikovná firemní strategie vydavatelské firmy Metal Blade.

Co se týče lyrické stránky, zůstává všechno při starém a kapela se opět vydává na válečnou stezku. Po hudební stránce je to víceméně identické, jako na předchozích počinech této smečky. Vše se odehrává v intencích melodického death metalu, který nenadchne, ale neurazí. Možná to dělá fakt, že se skladby převážně odehrávají ve středním tempu, takže se vám během poslechu (hlavně od druhé poloviny) dostaví stav letargie. Tu lehce rozčeří cella v předposlední skladbě „Live For The Kill“ v podání Apocalyptica, kteří mimochodem nejsou jedinými hosty. Dále svou troškou do mlýna přispěl Lars Goran Petrov z Entombed, který vypomohl z refrénem v „Guardians Of Asgaard“ a Roope Latvala z Children Of Bodom se mihnul se svým kytarovým sólem v „Twilight Of The Thunder God“. I když se zpěvák Johan Hegg pokoušel o nové (hlubší) hlasové polohy, stále jeho projev zůstává na můj vkus až moc monotónní. Menší posun je vidět ve využití melodií, jimž Amon Amarth dali tentokrát větší prostor.

O produkci se postaral Jens Bogren, který ošetřil desku odpovídajícím zvukem a posunul „Twilight Of The Thunder God“ na lehce nadprůměrné dílo, ale nedokázal kapelu zbavit hluchých, vycpávkových míst.

Pro mě zatím nejpřijatelnější album z jejich tvorby. Snad příště bude zase o něco lépe.

Autor: Mikael (hodnocení 6,5 z 10)
Zdroj: http://www.metalforever.info/article.php?id=27766