| |
Celkové hodnocení alba: 78% Rok vydání: 2008 Žánr: gothic metal Celkový čas: 48:42
Skladby
|
Recenze:
Asi nejúspěšnější německá kapela na poli gotického metalu vydává po svém krátkém „rozpadu“ v letech 2001-2003 již třetí desku (celkově jubilejní 10. v pořadí). Myslím, že hoši měli vždy největší úspěch v rodném Německu. Ve zbytku světa již to tak slavné určitě nebylo.
Není divu, jejich hudba je dle mého názoru jasně dělaná (teď to nemyslím nějak špatně) pro německý trh. Prostě takový prototyp německého gotického metalu. Líbivé melodie, kontrast čistého a hrubého zpěvu, náležitá image (zejména v klipech kapela vždy vypadala velmi dobře – vůbec celkově se mě vždy zdálo, že jejich videa nebyla zrovna z těch levnějších).
Jejich desky se od sebe nějak zvlášť neliší. Vždy víme, co od nich můžeme očekávat. Každopádně na přeplněné tuzemské scéně patří určitě k tomu lepšímu, co zde můžeme najít. Protože přiznejme si, že až na pár výjimek, Němci určitě originalitou neoplývají, spíše recyklují to, co již bylo někým vynalezeno. Nebo možná lépe řečeno, že na X tuctových kapel připadá jedna, jež za něco stojí.
Každopádně pravověrní fanoušci CREMATORY si určitě při poslechu tohoto alba budou s úsměvem lebedit. Řekl bych, že se jedná o jedno z lepších alb v rámci jejich diskografie. Všeho se jim dostane měrou vrchovatou. Najdeme zde rychlejší „odzemky“, „zadoomanější“ skladbičky, to vše zabaleno do výborného zvuku. V každé písni hraje dominantní roli klavír, popř. klávesy v různých zvukových podobách. Dále zde máme nespočet „soubojů“ zpěváků. Bernard chroptí a Mathias v kontrastu čisťounce pěje. Sice mě už to někdy připadá trochu sterilní, ale budiž. Textově se zde zaobíráme jak otázkami víry člověka, potřebou bojovat s nepříznivou životní situací a nevzdávat se, tak koncem života člověka, lidstva apod.
Jemné brnkání na kytaru společně s tajemným šepotem uvádí otvírák „When darkness falls“ – hned na začátek solidní hitovka, kdy ve slokách zpěvák šeptá pouze za zvuku zmíněného kytarového brnkání a v refrénu se skladba rozjede, přičemž čistý zpěv je podbarvován Bernardovým growlingem.
Basová linka společně se strašidelným kvílením (které prochází celou skladbou až k finále na jejím konci) předchází rychlejšímu kytarovému rifu, který celou skladbu žene kupředu. Zda zase pro změnu vévodí ve slokách čistý zpěv a growling v refrénu. Řekl bych jedna z nejlepších skladeb. Typické CREMATORY.
A máme tady dotek doomu – na začátek to jsou kostelní varhany, které zdobí „Alone“, která nám říká, že nejsme sami, že je vždy nějaká naděje a víra. Postupně nám tato píseň přechází v titulní „Pray“, která se zdá, že bude pokračovat v podobně pomalejším tempu. Vše se však změní s příchodem refrénu, který je podbarvován zvukem klavíru a opět se zde dočkáme souboje obou zpěváků.
Po „obyčejné“ „Sleeping solution“ mě zaujala další pomalá „Just words“, která má specifickou atmosféru díky tomu, že zde je zpěv doprovázen pouze zvukem klavíru, bubnů a různých klávesových zvuků. Také zde slyšíme znepokojující ženský křik, který na klidu moc nepřidá. Zajímavá skladba.
S „Burning bridges“ zase trochu přitopíme pod kotel. Použité klávesy, podbarvující kytary, nejsou nepodobné těm, co svého času používala téměř každá symfo-black horda).
Po dvojici tuctovějších písní přichází čas „říci sbohem“. A CREMATORY se to daří velice dobře. Zejména v refrénu máme pěkné hutné kytary.
Autor: david666 (hodnocení 6 z 10)
Zdroj: http://www.metalista.cz/stary_web/index.php/section-blog/38-recenze/473-crematory-pray--2008.html