VLASTA REDL - Dopisy z květin

Celkové hodnocení alba: 89% Rok vydání: 2004 Žánr: folk-rock Celkový čas: 46:04 Skladby

Recenze:

Redl dokáže psát nadčasové písně. Uvědomuji si to nejen při opětovném poslechu některých “starých pecek”, ale především při častém přehrávání alba O kolo zpět, které pro mne na naší folkové scéně takřka nemá konkurenci (viz jeden z minulých dílů seriálu Alba, která nezestárla). I proto jsem byl na Dopisy z květin hodně zvědavý.

Předzvěstí alba byl už někdy v létě 2004 singl Vyleteli okná. Přiznávám, že po jeho prvním poslechu jsem podezříval “neznámého pachatele”, že mi omylem podsunul špatně smíchanou verzi s nesrozumitelným zpěvem. Až později mi došlo, že tu má jít víc o aranžérské umění, o snahu dostat z písně esenci, vůni (přidržím-li se květinové terminologie) než o písničku samotnou. Z původní slovenské lidové písně totiž zůstal jen náznak melodie a fragment textu, utápějící se ve zvukových plochách.

Na albu je však několik jiných kousků, ve kterých Redl navazuje na nejlepší období své tvorby a ve kterých o písničku jde. Hitovou (v tom nejlepším slova smyslu) melodii má hymnická Bůh s tebou, Ameriko, která mi některými rýmy na hraně absurdity připomíná mou oblíbenou Za deset 10. Zpěvná je Moc dobře vím (jak máš mě ráda) a hitem (nebýt délky) by se mohla stát i šest a půl minuty dlouhá Chci být s ní. Dopisy z květin však nejsou pouze Redlova deska. Velmi silný je autorský příspěvek Karla Macálky Bílá místa a na tvorbě se podílel i kytarista Michael Vašíček, který složil například melodii Merlina. “Kapelová” je nová deska i po interpretační stránce. Vedle zmíněných pánů Macálky a Vašíčka dostala výrazný prostor i nová členka Petra Šany Šanclová, která exceluje především na mandolínu a také sólově zpívá.

Informace o složení kapely i o hostech si můžete přečíst z bookletu (i když v něm bohužel chybí detailní rozpis hudebníků u jednotlivých písní). Až při poslechu však zjistíte, jak si kapela dala záležet na aranžích, jak si doslova hrála s každým detailem. Nejde jen o zvonící telefon v Moc dobře vím, ale třeba o vkusné a silné sbory v Rafajově zákoně nebo v Merlinovi. Bicí povyšují některé skladby na (folk/folklór)rockový nářez, aby jinde zcela ustoupily do pozadí. Syntezátory se střídají s klavírem tak, aby poslech nenudil. Elektr(on)ické zvuky souznějí s mandolínou. Na aranžích si tedy Redlova skupina opravdu dala záležet, a to tak moc, že to místy možná překombinovala. Co jsem psal už o pilotním singlu, platí i o albu jako celku – služba písničce se zde podřizuje službě zajímavému a nevšednímu zvuku. Přesto i ke zvuku mám jednu výhradu. Zkoušel jsem album poslouchat na různých přístrojích s různými typy sluchátek, ale bicí mi stále znějí jaksi ploše.

Pokud jde o texty písní, musím ocenit některé Redlovy finesy. Za pozornost stojí vtipný text Rafajova zákona (včetně v bookletu uvedeného motta), stejně jako originální rým “A dívky na jehlách tak mile nyjí / (…) / Na cestě vpřed vstříc miléniím.” (Bůh s tebou, Ameriko) Zajímavý postup se objevuje v posmutnělé Chci být s ní; jde vždy o trojici rýmujících se slov, přičemž jde o kombinaci rýmu přesného a nepřesného useknutého: “věří/peří/zčeřil”, “fráze/snáze/blázen”, “hráze/zkáze/rázem”, “stát se/práce/vládcem”, “dlouze/touze/kouzel”.

Bude zajímavé sledovat, kam se budou cesty Redlovy skupiny dál ubírat. Pokud nejsou Dopisy z květin slepou uličkou, bude Vlastova hudba zřejmě čím dál složitější a možná méně stravitelná pro některé příznivce “starých pecek”. Ale zkuste nové album poslouchat pozorně a opakovaně. Květiny odkvetou, vyrostou plody a někde pod povrchem opět najdete kýžené pecky.

Autor: Milan Tesař (Radio Proglas)
Zdroj: http://www.folkcountry.cz/

---

Hudebně roztomile zamrzlý v jazzrockových vodách 70. let zůstává Vlasta Redl se skupinou, která se jmenuje Každý den jinak, a jde mu to stále k duhu. Co by u jiného neprošlo a bylo považováno za jakési přešlapování na místě bez vývoje, u něj působí jako klad. Má svůj daný svět, překvapuje výhradně drobnostmi a po šestileté pauze od poslední řadové desky musí logicky početní příznivci nad novinkou jedině zatleskat. "Dopisy z květin" jsou folkově krásné, také rockově nabubřelé a pompézně klenuté, když je třeba. Kromě hlavní hvězdy se dostalo velkého prostoru také dalším členům souboru, což dodává albu na pestrosti a nejen vokální. Základní stavební kameny jsou léty prověřené jistoty. Dokonale sezpívané vícehlasé vokály, perfektní instrumentální výkony, mistrovská práce s dynamikou skladeb a v neposlední řadě uchu lahodící písničky. Jejich poetika a snovost dává posluchačům šanci nechat se unést, vtáhnout do příběhu sebe sama a nechává dostatečný prostor k vlastnímu výkladu. Že občas můžete mít pocit, že tento motiv, tamten přechod či tohle sólíčko jste už někde slyšeli, není na závadu. Je to stejné, jako když posloucháte Flower Kings, Arenu, Spock´s Beard nebo jiné rockové kapely hlásící se k odkazu art-rocku. Jsou nové, jsou výborné a při rozvíjení odkazu dávných mistrů se nelze občas nedotknout prapodstaty věci. Redl je dnes už také jinde, než byl v polovině 80. let ještě bez něj původní AG Flek, přesto mě "Dopisy z květin" přinutily si jejich krásný debut zase připomenout a snad po deseti letech pustit. Krásná byla tehdy, krásná je i dnes a troufám si tvrdit, že za dvacet let budeme podobně mluvit o první studiovce Vlasty Redla a skupiny, co se jmenuje Každý den jinak v novém tisíciletí. Krásná je celá, ale pokud máte více rockovou než folkovou dušičku, ze všeho nejvíc vás dostane její závěr. Právě tady hudebníci vytváří díky smyslu hlavního protagonisty dokonale gradovat některé nápady gejzíry a ohňostroje zvuků, které mohou na někoho působit až příliš pompézně, nicméně na přitažlivosti jim to neubírá. "Chci být s ní" (jak by zněla, kdyby v ní hrála menší dechová sekce?) a "Vyletěli okná" je těžké nemilovat, osobně bych k nim rád přidal ještě "Bůh s tebou, Ameriko". Na příštích šest let je zase co poslouchat.

Autor: Jiří Matějů
Zdroj: http://www2.vltava.cz/store/GoodsDetail.asp?sCGoodsID=SE01043367