PINK FLOYD - Dark Side of the Moon

Celkové hodnocení alba: 80% Rok vydání: 1973 Žánr: rock Celkový čas: 43:01 Skladby

Recenze:

Historie rockové hudby zná mnoho alb, které zaujmou svojí hudební uceleností a semknutostí, stejně tak existují koncepční počiny s jednotící myšlenkou a také obrovské množství alb se skvělými rockovými skladbami. Ale najít desku, která všechny tyto kvality spojuje to už tak jednoduché není. Tento popis však dokonale sedí na jedno z nejúspěšnějších a superlativy nejopředenějších alb všech dob - "The Dark Side of the Moon" od skupiny Pink Floyd.

Album je kromě jiného dokladem toho, jak zvláštní moment ve vývoji skupiny musí obvykle nastat, aby zplodila svůj tvůrčí vrchol. Pink Floyd roku 1972 byli kapelou, která se vyrovnala s odchodem svého prvního lídra Syda Barretta, a alby jako "Atom Heart Mother" nebo "Meddle" jednoznačně ukázala, že její potenciál coby průkopníků nových postupů v rockové hudbě nebyl svázán pouze s osobou zmíněného "bláznivého démanta". Zejména monumentální skladba "Echoes" z druhého jmenovaného alba výrazně předznamenala další hudební směřování kapely. Dominantní osobností se už zřetelně stával baskytarista Roger Waters, jehož skladatelské vize se měly stát základem pro pět příštích alb Pink Floyd, ovšem jeho pozice měla ještě daleko k neomezenému šéfování (až téměř diktátorství), které později vedlo k rozpadu skupiny.

Tento okamžik křehké rovnováhy tedy dal vzniknout dílu "The Dark Side of the Moon". Pojďme si udělat procházku po oněch necelých 45 minutách, které se ukrývají v obalu s hranolem rozkládajícím paprsek světla. Pro účely alba nahrál Roger Waters odpovědi různých lidí na připravené otázky, a spolu s nejrůznějšími zvukovými efekty je použil k dotvoření jednotlivých skladeb. Albu to dodává pocit konkrétnosti a opravdovosti a nepochybně to zesiluje zážitek z poslechu.

Po intru "Speak to Me" se rozezní příjemně se nesoucí melodie písně "Breathe". V textu však Waters rozsívá první znepokojivé náznaky, že o životní idyle řeč nebude: "For long you live and high you fly, But only if you ride the tide, And balanced on the biggest wave, You race towards an early grave" (Můžeš dlouho žít a vysoko létat, ale pouze pokud chytíš příliv, usazen na nejvyšší vlně míříš pak předčasně do hrobu).

Sousloví "On the Run" používal prý Roger Waters jako opis pro paranoiu. Instrumentálka s tímto názvem působí neuvěřitelně plasticky, na pozadí neodbytné syntetizátorové smyčky se vynořují a přelévají elektronické a nahrané zvuky od hlasů až po hluk helikoptéry, a dohromady to zní tak, že pokud si tuto skladbu pustíte v temném pokoji, budete mít sto chutí schovat se pod stůl.

Text písně "Time" považuji za geniální co do jednoduchosti a přitom pravdivosti. Slova "You fritter and waste the hours in an offhand way.... Waiting for someone or something to show you the way" (ledabyle marníš a zabíjíš čas... čekáš, až ti někdo nebo něco ukáže kam jít) varovně ukazují na lidi, kteří si včas neuvědomili, že pouze oni mohou vzít svůj život do svých rukou, a tráví ho vlastně čekáním na smrt. Slavné intro s ohlušující kakofonií hodin a budíků je vlastně vyjádřením téhož jinými prostředky a dodává písni větší naléhavost.

Úvodní hlasový klip nastíní téma skladby "The Great Gig in the Sky" slovy "I am not frightened of dying... There's no reason for it, you've gotta go sometime." (Nebojím se smrti... není proč, jednoho dne musíme stejně odejít). Následuje uchvacující vokální představení hostující zpěvačky Clare Torry, a to tak výmluvné, že slov již není dále třeba. Za doprovodu klavíru a syntezátorů otevírá tato vokalistka hranice nesmírnosti a nekonečna, a vyvolává tak v člověku pocit jeho vlastní nepatrnosti a pomíjivosti.

Píseň "Money" se stala specifickým milníkem v tvorbě Pink Floyd. Jedná se o první klasicky rockový odpíchnutý hit této skupiny a díky němu se skupina zapsala do povědomí podstatně širší obce posluchačů. Jedná se možná o nejslavnější skladbu v 7/8 rytmu, jaká byla kdy napsána, známý je především úvod s cvakáním kasy a chřestěním peněz, na které se vzápětí nabaluje basová linka. Pro Pink Floyd ne právě typická ostře znějící kytara a saxofon doprovázejí slova o neméně ostrém světě byznysu.

Z dozvuků energické "Money" se vynořují úvodní tóny étericky se nesoucí balady "Us and Them". Je to druhá píseň, kde dostává slovo hostující saxofon, a pokud v té předchozí posiloval rockový náboj, zde naopak zvýrazňuje křehkost (jejím základem je syntezátor, který jakoby nadlehčuje a změkčuje vyznění celé skladby). Optimismu v textu se ovšem také nedočkáme, zdá se, že se vznášíme nad válečným polem, kde jeden člověk je pouze nepodstatnou buňkou v organismu vojska, pohybujícího se a umírajícího podle plánů a rozkazů těch nahoře.

Fenomény, které útočí na náš život a tlaky, které ohrožují naše duševní zdraví, to vše rozebrali Pink Floyd v dosavadním průběhu alba na jednotlivé složky stejným způsobem, jakým hranol na obálce rozkládá světelný paprsek do barevného spektra. Zbývá pouze vybrat si: Kterou barvu chcete? - "Any Colour You Like". Je příznačné, že na této instrumentálce se autorsky podíleli všichni členové skupiny s výjimkou Waterse, z hlediska konceptu alba se jedná o předěl, ovšem hudebně zajímavý. Klávesy Ricka Wrighta a kytara Davida Gilmoura si zde přizvukují velmi pěkným a nápaditým způsobem. Na řadu však už přichází rozuzlení celého alba - "Brain Damage". 'Poškození mozku' je výmluvný název pro skladbu, která by se dala nazvat ódou na šílenství. Tlaky na naši psychiku sílí, stupňují se a mění nás k nepoznání. A jednoho dne se může stát, že už situaci nezvládneme, hráz se provalí, a my... my se sejdeme na odvrácené straně Měsíce! Hymnická skladba s jednou z nejkrásnějších melodií, kterou kdy Pink Floyd napsali, se vzápětí láme do finální tečky s názvem "Eclipse". Ta vše uzavírá slovy, že vše, co vidíme, cítíme, děláme, říkáme,... zkrátka vše pod Sluncem má svůj řád, jenomže Slunce je zastíněno Měsícem, tedy Lunou, chceme-li poukázat na to, proč si Pink Floyd vybrali Měsíc jako symbol pro šílenství (lunatic = šílenec).

Je obdivuhodné, že ač je dané téma očividným těžištěm celého díla, dokázali ho Pink Floyd zpracovat bez zbytečného kázání a rozvleklosti. Zároveň mistrně probalancovali úzkým chodníčkem, za jehož okraji se nachází šeď banality na straně jedné a propast nesrozumitelnosti a překombinovanosti na straně druhé. Vše je završeno volbou obalu. Stejně však jako skladby "Time" a "Money" překročil i motiv paprsku, rozloženého trojbokým hranolem, hranici alba a žije také svým vlastním životem. Jednotlivé skladby zdaleka nejsou pouze stavebními kameny celého komplexu, ale mají svoji vlastní sílu. V rockově zaměřených rádiích lze dodnes zaslechnout všechny skladby alba s výjimkou instrumentálních a zvukových tracků, a to je u artrockové koncepční desky něco naprosto výjimečného.

Album zcela po zásluze zbouralo žebříčky prodejnosti a stalo se jedním z nejprodávanějších počinů populární hudby. Pink Floyd se na tomto mistrovském opusu dotkli dokonalosti a nadčasové legendě "The Dark Side of the Moon" plným právem náleží plné hodnocení.

Sestava
David Gilmour - kytara, zpěv, VCS3
Roger Waters - baskytara, zpěv, VCS3, přednatočené efekty na magn. páscích
Richard Wright - klávesy, zpěv, VCS3
Nick Mason - bicí, přednatočené efekty na magnetofonovych páscích

Hostující hudebníci:

Dick Parry - saxofon (track 5, 6)
Clare Torry - zpěv (track 4)
Doris Troy - doprovodný zpěv
Leslie Duncan - doprovodný zpěv
Liza Strike - doprovodný zpěv
Barry St John - doprovodný zpěv


Autor: Jiří Kolena

Zdroj: http://www.bestrock.cz/index.php?PAGE=3&iq=2&id=381&klic=Pink%20Floyd&klic3=4