Cesta je volná

Johanka:

Cesta je volná, můj králi!
Když vojsko já svým tělem, duší chráním.
Pán Bůh se smiloval –
dal vítězství tvým zbraním.
Anglické pevnosti se hroutí
jak podťaté
– a oni prchají!
Tvé vojsko se jim směje ...
Slavně jsme zvítězili u Patay.

Cesta je volná, dauphine!
Je čas jít do Remeše
a dát se korunovat –
tak si to přeje Pán!
Cesta je volná, dauphine!
Je konec beznaděje ...


Král:

Má drahá, krásná, vítězná!
Slova mi nestačí! Ty bys měla chodit v zlatohávu.
Řekni si o co chceš – a ty to dostaneš.
Nejradši bych tu korunu
dal na tvou hlavu.

Cesta je volná – Bůh to chtěl
je čas jít do Remeše
a dát se korunovat
tak si to přeje Pán ...
Cesta je volná – Bůh to chtěl
je konec beznaděje.


Johanka:

Pomoz mi dokončit mé poslání.
Není mi určeno
vychutnat světskou slávu.
Kdyby jen jednou moje hlasy lhaly!
Vím – nezní to moc vesele.
Nebudu mezi živými – na svátek Jana Křtitele.


Král:

Ty moje světice! Ty nás chceš vyděsit?!
Dávám ti slovo krále – budeš šťastně žít!
Tvůj král tě odsuzuje k dlouhému životu!
Neodmítej mou vděčnost a mou dobrotu?


Oba:

Cesta je volná – Bůh to chtěl
je čas jít do Remeše
a dát se korunovat
tak si to přeje Pán ...
Cesta je volná – Bůh to chtěl
je konec beznaděje.

a sbor:

Cesta je volná – Bůh to chtěl
je čas jít do Remeše
a dát se korunovat
tak si to přeje Pán ...
Cesta je volná – Bůh to chtěl
je konec beznaděje.


Král:

Ranou meče ti uděluji hodnost šlechtickou
a z úcty k tobě udílím šlechtictví celé tvé
rodině,
tvým příbuzným a jejich potomkům
po meči i po přeslici. Vstaň Jano z Arku.
Od této chvíle ať tě zvou Jana z Lilií –
z vděčnosti za mohutné rány,
které jsi zasadila na obranu královských
lilií Francie.


Sbor:

Na dlouhý život vzácné Panny!
Ať žije Jana z Lilií!

Na dlouhý život vzácné Panny!
Ať žije Jana z Lilií! Ať žije!

Ať žije Jana z Lilií!!!