| 
Books
Annotation: Před úsvitem 11. ledna 1879 překročily britské koloniální oddíly řeku Mzinyathi a zahájily tak válku proti zulskému království, vojensky nejsilnějšímu domorodému státu černé Afriky. Následoval krvavý konflikt, během něhož utrpěla britská armáda pod horou Isandlwanou jednu z nejtěžších porážek v dějinách impéria. Zuluové hrdinně vzdorovali ohromné palebné síle moderních západních zbraní až do bitvy u Ulundi 4. července 1879, kdy byl jejich odpor definitivně zlomen. Kniha zasazuje dramatické události vrcholné viktoriánské éry v Jižní Africe do širšího historického a politického kontextu a snaží se ukázat tragické i heroické epizody britsko-zulské války nejen z hlediska generálů a státníků, ale také prostých vojáků, búrských dobrovolníků a zulských válečníků.
Annotation: Ouředníkův text, pohybující se na pomezí beletrie a esejistiky a napsaný v mystifikátorsky naivním tónu, je provokativním pokusem, jak v jednolitém tvaru jakési bizarní kroniky válek, vraždění, myšlenkových proudů a vynálezů ztvárnit pomocí asambláže fiktivních epizod, dokumentárních prvků, historických dat, úvah a parafrází svět dvacátého století, nejvražednějšího století lidských dějin. Kniha zvítězila ve vánoční anketě Lidových novin o nejzajímavější knihu roku 2001 a byla nominována na cenu Magnesia Litera 2001
Annotation: Studie českých, polských a slovenských badatelů jsou věnovány právním aspektům uzavírání manželství, manželství jako politiku a sociokulturním aspektům manželského života a sexuality ve 14. a 15. století. V češtině, polštině a němčině
Annotation: Publikace „Základy teorie práva” autorského kolektivu je svým předmětem a svou povahou určena spektru čtenářů, a to jak široké veřejnosti, tak i zejména studentům vysokých škol s právní problematikou vstupující do více oborů. Komplexně se tento odborný text zabývá problematikou právní vědy a teorie práva. Struktura odborné publikace je promyšlená, odpovídá potřebám systematicky pojaté problematiky, a zejména zpracováním se opírá o vhodně zvolenou metodologii. V celkovém kontextu publikace lze konstatovat, že zpracování předmětné problematiky je velice zdařilé, autoři tak prokázali široké znalosti a orientaci v dané oblasti i schopnost tvůrčím a vhodným způsobem prezentovat toto téma do podoby přehledného uceleného odborného textu. (František Fíla)
Annotation: Na podzim roku 1977, po dramatických událostech „roku Charty“, sepsal Václav Havel reportáž líčící první hodiny Prohlášení Charty 77, následné vyšetřování, čtyřměsíční vyšetřovací vazbu, kterou na něj uvalil komunistický režim, propuštění a posléze mučivé sebezpytování. Jak Havel uvádí v Dálkovém výslechu, asi stostránkovou reportáž někam ukryl a „už dávno nevím, kde je. Třeba ji někdy najdu“.
Annotation: Výběr z bohaté sbírky Kierkegaardových deníků a tzv. Papírů sestavený překladatelkou Marií Mikulovou Thulstrupovou přibližuje českému čtenáři autorův privátní myšlenkový svět, a nabízí tak velice zajímavý kontext pro četbu a interpretaci jeho spisů. Kniha zahrnuje Kierkegaardovy filozofické a teologické názory, poznámky o antice a Sókratovi, komentáře k Schopenhauerovi, zápisky věnované otci, svědectví o bojích s žurnalisty, dále pak reflexe o biskupu Mynsterovi a úvahy o sobě samém. Velká část výběru patří Kierkegaardovým poznámkám o jeho vztahu ke snoubence Regině, s níž se rozešel kvůli své „těžkomyslnosti". Kniha jistě zaujme všechny čtenáře Kierkegaardova díla, ať už jej vnímají v prvé řadě jako filozofa, nebo jako křesťanského myslitele, neboť je vůbec prvním výborem z Kierkegaardových deníků a Papírů, který v českém jazyce vychází.
Annotation: Účetnictví státu je nesystematické, nevědecké, zbytečně složité a předkládané tak, aby se fakta zatajila, nebo dokonce zfalšovala. Místo aby byly přehlednější, jsou tyto účty čím dál složitější a nejasnější a položky, o které v nich jde, jsou rozsáhlejší a nesrozumitelnější. Neodpovídají skutečnosti a neodpovídají ani sobě navzájem. Politikové a daňoví odborníci se domnívají, že státních úředníků zřejmě přibývá tolik proto, že je třeba udělat mnohem víc práce. Cynikové, kteří začali tento úsudek zpochybňovat, dospěli k názoru, že jestliže tolik úředníků přibylo, pak někteří z nich by už neměli mít co na práci, nebo všichni pracují mnohem kratší dobu. Skutečnost je taková, že počet úředníků s množstvím práce naprosto nesouvisí. Vzrůst počtu zaměstnanců se řídí Parkinsonovým zákonem a úředníků by bylo stejně, i kdyby práce značně ubylo nebo by zanikla úplně. Profesor Parkinson se bohužel nemýlí…
Annotation: První železo získával člověk z meteoritů, a proto mu přisuzoval týž posvátný charakter jako nebesům, odkud pocházelo. Stejně pohlížel i na ty, kdo se železem a s kovy vůbec pracovali - na horníky, hutníky a kováře. Kniha Kováři a alchymisté není historií alchymie. Autor v ní pouze sleduje vývoj některých prastarých mýtů, rituálů a symbolů, které začaly být spojovány se zmíněnými řemesly a později i s alchymisty. Shrnuje zde poznatky publikované v jeho starších, rumunsky psaných pracích, ale rozšiřuje je o poznatky novější a přibližuje je myšlení poválečné Evropy. Na pozadí dávných mýtů a symbolů vyvstává příběh prastarého snu o tom, že člověk ovládne přírodu (nebo také Přírodu, chápanou jako hierofanii), v jejím díle bude pokračovat lépe a rychleji a sám zaujme místo Času. Jak podotýká Eliade, tento sen se uskutečnil teprve nedávno - za cenu toho, že příroda i práce ztratily svůj posvátný charakter a člověk se ocitl v "odcizeném světě". Odvěký sen se tak stal pastí, z níž bude těžké najít východisko.
Annotation: V knize Mýtus a skutečnost shrnuje autor dosavadní poznatky o mýtu. Zamýšlí se nad jeho definicí, zabývá se jeho strukturou a funkcí a dále probírá tematicky jednotlivé typy mýtů. Všímá si mýtů o původu a kosmogonických mýtů, mýtů a rituálů obnovy, mýtů o konci světa, mýtů návratu, mýtů přežívajících v křesťanství i v moderním světě, a to včetně vztahu mýtu a sdělovacích prostředků.
Annotation: „Přistupuji k dílu, jaké nikdy nemělo příkladu a vůbec nenajde napodobitele. Chci ukázat lidem mně podobným jednoho člověka v jeho pravé povaze; a tím člověkem budu já. Jen já.“ Těmito slovy uvozuje francouzský filozof a spisovatel Jean-Jacques Rousseau (1712 až 1778) svá slavná Vyznání, která představují mezník v dějinách literatury, a třebaže vznikla před více než dvěma sty padesáti lety, dodnes nepřestávají fascinovat čtenáře na celém světě. V této knize, považované za počátek autobiografického žánru ve vlastním slova smyslu, autor vypráví román svého života. Evokuje vzpomínky na dětství a mládí, líčí životní zápasy, polemiky, zpytuje svůj citový život, přičemž se nevyhýbá ani intimním, ba choulostivým tématům a nelichotivým okolnostem svého života. Jeho záměrem nebylo popisovat vnější události, nýbrž napsat „dějiny své duše“ – autor si předsevzal „seznámit přesně čtenáře s tím, jak ve všech situacích mého života vypadalo moje nitro“. Rousseau byl prvním moderním evropským autorem nové doby, jenž prolomil hranici mezi literaturou a osobním životem a sám se učinil předmětem knihy. Ve své autobiografii vyjadřuje přesvědčení o významu indivi¬duální existence, která je natolik cenná, že se může stát předmětem literatury. Název knihy viditelně odkazuje k Vyznání Augustinovu – zatímco však Augustinus svůj život popisuje jen jako exemplární cestu k Bohu, pro Rousseaua je hlavním tématem knihy otevřené líčení vlastního života a nelítostné zúčtování s ním: ve středu pozornosti je tedy subjekt autora, jenž si stále klade dvě základní otázky: Kdo jsem? Co znamená říkat pravdu? Rousseauova vzpomínková rekonstrukce (nikoli nepodobná tomu, co později rozvinul Marcel Proust ve svém Hledání ztraceného času), ačkoli je rozvíjena v převážně chronologickém sledu, je tak vybudována nikoli na logice vnějších dějů, ale na vnitřní logice citů. Vyznání nejsou paměťmi ve smyslu pouhého vyprávění o tom, co autor prožil, toto líčení nemá jen dokumentární funkci, nýbrž – řečeno slovy autora doslovu k českému vydání Josefa Fulky – se nese ve znamení snahy ani ne tak o znovunalezení, ale spíše o vynalezení vlastního já. Po dlouhé, téměř čtyřicetileté odmlce se českým čtenářům dostává do rukou jedno z nejdůležitějších a zároveň nejpozoruhodnějších děl světové literatury. Nové vydání je doplněno fundovaným doslovem Josef Fulky.
Annotation: Heideggerovy Příspěvky k filosofii (Ze spatření) lze oprávněně považovat za jeho druhé hlavní dílo po knize Bytí a čas. Plán na zkomponování celkové skladby Příspěvků měl pocházet již z roku 1932, leč k samotnému vypracování došlo v letech 1936-1938. Příspěvky obsahují první pokus o formulaci a rozpracování myšlení z hlediska dějin bytí, ve kterém již nejde o primát žádného jsoucna, a to ani lidského pobytu, které by v aktu transcendence přes celek jsoucího dosahovalo určení horizontu smyslu bytí, nýbrž o náležitý rozvrh pravdy bytí z patřičně se dějící události jeho spatření. Spatření je jméno pro odehrávající se sounáležitost patřičného přidělení pravdy bytí a náležitého rozvrhování bytí, které naplňuje lidské bytí-tu zejména v aktech myšlení, vytvoření uměleckého díla, státotvorného činu, oběti a lásky. Příspěvky vznášejí požadavek přechodu z konce metafysiky, kdy došlo k vyprázdnění a popření smyslu bytí v podobě úlohy zodpovědět otázku po jsoucnu jakožto jsoucím, do jiného počátku myšlení, ve kterém má docházet k promýšlení otázky pravdy bytí jakožto světliny toho sebe-skrývajícího. V Příspěvcích dochází k tomu, co bylo v Dopise o "humanismu" ohlášeno pod označením "obrat". Ten není jen obratem ke spatření události pravdy bytí, nýbrž je obratem samotného spatření, to znamená události onoho protipohybu, v němž sounáleží udílející se pravda bytí s patřičně náležejícím bytím-tu, do kterého se promění někdejší bytnost člověka ve smyslu animal rationale.
Annotation: Mezi Freudovy nejslavnější knihy patří Přednášky k úvodu do psychoanalýzy, jejichž první řadu přednesl mezi lety 1915 a 1917 v posluchárně Vídeňské psychiatrické kliniky. Jeho cílem byla srozumitelnost při výkladu základních psychoanalytických pojmů a jevů. Freud na tento projekt navázal v Nové řadě přednášek k úvodu do psychoanalýzy z roku 1933, ačkoli tato řada už nikdy před posluchači přednesena nebyla. Freud zde své poznatky (např. nauku o snech či téma ženskosti) reviduje a doplňuje a představuje mimo jiné strukturální model psychiky (id, ego, superego). Tím završuje své učení.
Annotation: Kniha Totem a tabu je asi nejslavnějším Freudovým dílem, v němž aplikuje psychoanalýzu na oblast antropologie a religionistiky. Když v roce 1913 vyšlo poprvé, způsobilo značný rozruch pro svůj radikální výklad náboženství jakožto neurotického symptomu. Jedná se o soubor čtyř statí, v nichž Freud zkoumá některé aspekty života přírodních národů a dává je do souvislosti s duševním životem neurotiků. Asi nejslavnější je poslední stať, kde Freud víru v bohy a totem odvozuje od prehistorické události, při níž skupina ze skupiny vyloučených synů zabila svého otce alfa-samce a následně ho snědla, aby vstřebala jeho moc. Když se svůj čin synové snažili odčinit, učinili z mrtvého otce totem a zavedli zákaz jeho pojídání. Prvotní – a v zastřenější podobě jakékoli – náboženství je tak vlastně snahou odčinit prvotní zločin. Málokdo dnes takové interpretaci věří, ale přesto se stala slavnou a nedílnou součástí studia člověka a náboženství. Doslov Václav Soukup. Sigmund Freud (1856–1939), vídeňský neurolog a psychoterapeut, zakladatel psychoanalýzy. Hluboce ovlivnil řadu psychologických, filozofických i antropologických teorií. Stal se třetí nejcitovanější osobou v psychologii 20. století.
Annotation: Houellebecq jako esejista. Výbor z textů nejznámějšího francouzského spisovatele. „Vypěstujte v sobě hluboké rozhořčení ze života,“ vyzývá Michel Houellebecq v eseji připomínajícím gnostickou parodii příruček osobního rozvoje. Ve výboru kratších prozaických útvarů potvrzuje pověst jednoho z nejoriginálnějších hlasů dneška, když nás zavádí na plátna němého filmu či před průčelí současné architektury. Prorok žlutých vest zde nahlíží i na průběh globalizace či liberalismus, a hlavně osvětluje, proč vždy mířit k pravdě. Součástí tohoto výboru jsou kromě kratších prozaických textů i rozhovory s Michelem Houellebecqem a jeho novela Lanzarote.
Annotation: Základní spis Kantovy praktické filosofie. Autor v něm stanovujenejvyšší princip morality, vysvětluje jeho funkci a odstiňuje jej od jiných koncepcí založení praktické filosofie. Třetí opravené vydání překladu L. Menzela.
Annotation: Od poválečného období až do sametové revoluce. Známý historik Jan Rychlík hledá kořeny socialismu na československém území už v roce 1945. Fundované shrnutí všech hlavních period socialistického Československa vás s pomocí dobových dokumentů provede od únorového převratu přes „zlatá šedesátá“ až do rozpadu režimu v roce 1989. V jeho unikátní studii se organicky prolíná realita řadových obyvatel i špiček komunistického režimu a stranou nezůstává ani slovenský úhel pohledu.
Annotation: Předložený výbor, který z francouzských a latinských originálů přeložil a úvodními poznámkami opatřil Jan Palkoska, nabízí reprezentativní průřez těmi z Leibnizových filosofických textů, které lze považovat za zásadní pro náležité porozumění jak základům, tak i některým z ústředních motivů Leibnizova vrcholného myšlení v oblastech logické sémantiky, metodologie, metafyziky a přírodní filosofie. Jednotlivá témata z uvedených oblastí jsou v textech představována (jak je pro Leibnize charakteristické) z rozličných úhlů pohledu a s rozličně kladenými důrazy. Výbor zahrnuje ucelenější systematizující podání, polemické a programové texty, texty týkající se logicko-sémantických a metafyzických základů reality a myšlení i filosoficky nejpodstatnější pasáže z Leibnizovy korespondence s jeho současníky. Nabízí i nový překlad Monadologie, jež v současnosti platí za nejznámější Leibnizův text.
Annotation: Plútarchos zasadil svůj spis O Sókratově daimoniužánrově na pomezí historické novely a filosofického dialogu, do rámce skutečných událostí konce roku 378 př. Kr. v Thébách, kdy místní demokraté spolu se skupinou exulantů svrhli oligarchy vládnoucí krvavě a krutě pod ochranou spartské posádky. Spiklenci se scházejí v thébském Simmiově domě pod záminkou hovorů o filosofii. O jejich jednáních, činech a rozmluvách na filosofická témata, jež vedou mezi konspiracemi, referuje o něco později hostitelům v Athénách jeden z účastníků převratu, Kafisias, bratr nejslavnějšího thébského vojevůdce Epameinónda.
Annotation: Totožnost, chronologicky druhý román Milana Kundery napsaný francouzsky/1995/, vychází v českém překladu Anny Kareninové a s doslovem Jakuba Češky. Vidím jejich dvě hlavy, z profilu, ve světle noční lampičky: hlavu Jeana-Marca se šíjí na polštáři; hlavu Chantal, skloněnou asi deset centimetrů nad ním. Říkala: „Nikdy tě už nespustím z očí. Bez přestání se na tebe budu dívat.“ A po odmlce: „Mám strach, když mé oko mrkne. Strach, aby během té vteřiny, kdy můj pohled zhasne, neproklouzl na tvé místo had, krysa, jiný muž.“ Pokoušel se trochu zvednout, aby se jí dotkl rty. Vrtěla hlavou: „Ne, chci se na tebe jen dívat.“ A pak: „Nechám rozžatou lampičku celou noc. Všechny noci.“
Annotation: Do rukou se vám dostává kniha od autora označovaného za jednoho z nejskvělejších novinářů naší doby (London Observer), v níž diskuze o úloze náboženství ve veřejném životě získává zcela novou podobu. Christopher Hitchens se v ní s jedinečnou erudicí a inteligencí věnuje nejnaléhavější otázce současnosti: zhoubné síle náboženství ve světě. V této působivé polemice s věřícími předkládá Hitchens základní argumenty proti náboženství (a ve prospěch sekulárnějšího přístupu k životu), a to formou podrobné a poučené interpretace hlavních náboženských textů. Hitchens nám vypráví příběh o vlastních nebezpečných zkušenostech s náboženstvím a popisuje svou duchovní cestu směrem k sekulárnímu nazírání na svět, založenému na vědě a rozumu. Je to svět, v němž jsou nebesa nahrazena záběry vesmíru získanými pomocí Hubbleova dalekohledu, nad nimiž se nám tají dech, a Mojžíš a hořící keř ustupují nádheře a symetrii dvojité šroubovice DNA. Bůh nás nestvořil, píše. My jsme stvořili Boha. Náboženství, vysvětluje Hitchens, nabízí zkreslenou představu o našem původu, naší podstatě a vesmíru. Tím, že jej dětem vštěpujeme, jim škodíme a ohrožujeme náš svět. Vůbec nezáleží na tom, zda jste celý život věřící, nebo přesvědčení ateisté, či zda patříte k těm, kteří si o úloze, jakou hraje náboženství v životě, neudělali zatím jasno; polemika předložená na stránkách knihy vás vyprovokuje k zamyšlení a k přání se do ní zapojit.
|
Complete list of personal library. There are 1727 books in the library. Lastly added books Lastly read books |
