Chinon

Šašek:

Kdo je ten bledý chlapec
s tím uhýbavým pohledem?
Však v hlavě mu to pálí
jak horký pramen pod ledem!
On si svůj původ nezvolil –
jak únavné – být králem!
Válí se, žvaní, hraje si,
je na mizině málem!

Nepasujou mu kalhoty,
hrbí se, kouká na boty ...
Kdy podívá se nahoru!?!
Za ženu dostal potvoru –
ta hřebínek mu srazí!
Ať poddaní jsou nazí!

On si to pěkně užije –
a jestli chcípá Francie?
Na zdraví – popojedem.
I dvořani jsou mazaní –
spolknou i žábu s medem!
Vzdejme to rači předem.


Král:

Ty pravdomluvný hade.
Jak miluju tvůj jed!


Šašek:

Promiň mi, Karle sedmý.
Dáme si bilboquet?
Ať celý dvůr jen čumí!
Promiň mi, Karle sedmý.
Dáme si bilboquet?
Ať celý dvůr jen čumí!
Jediný, co král umí je –


Král:

Bilboquet!
Zápěstí uvolnit – pozor na loket –
levou nakročit – hrajem bilboquet!


Dvořané:

Zápěstí uvolnit – pozor na loket –
levou nakročit – hrajem bilboquet!


Šašek:

A kdopak to sem leze?
Zřím velení a kněze!
Chtějí nám sdělit cosi –
když zkoumám jejich nosy
tak přišlo mešní víno, staré burgundské
a nové beaujolais.
Pan arcibiskup, pan nejvyšší komoří
a velitel Trémuille
a pan kapitán La Hire.
Král – impotentní dítě –
chce válku nebo mír?
Tak jsme si hezky hráli!
A ty teď kraluj – králi!


Arcibiskup:

Milosti – vyslechněte rady církve svaté!
Král Jindřich VI. nabídl Vám mír –
řekněte konečně, že přijímáte!
Ochranu dvora, církve, celé Francie –
tak už se vyslovte – dřív než nás pobije.


Dvůr:

Ochranu dvora, církve, celé Francie –
tak už se vyslovte – dřív než nás pobije.


La Hire:

Než tohle dopustit
Chci viset raději!
Cizáckou nadvládu,
ztrátu všech nadějí –
to máme Anglánům snad lízat podrážky?
Ten mír má pachuť prohry a smrad porážky!


Dvůr:

to máme Anglánům snad lízat podrážky?
Ten mír má pachuť prohry a smrad porážky!


Trémuille:

Jste, kapitáne, hluchý –
že řvete jako lev!
Vojsko je dávno v troskách –
už jenom teče krev.
Bitvy jsou prohrané ...


La Hire:

Jak mouchy chlapi hynou!
A jenom vaší vinou!
Tak jak se vám to líbí?


Trémuille:

Chybí nám peníze!
Ach, Bože, všechno chybí.
Mír – to je naše záchrana –
a jediná – to vím!
Když padne Orleáns – tak my padneme s ním!


Dvůr:

Mír – to je naše záchrana –
a jediná – to vím!
Když padne Orleáns – tak my padneme s ním!


Král:

Už toho máme dost. Odejděte. A hned.
Ať válčí levoboček. My hrajem bilboquet.


Dvůr:

Zápěstí uvolnit – pozor na loket –
levou nakročit – hrajem bilboquet.


La Hire:

Čert vás vem s bilboquetem!
Hračičky nechte dětem.
Trémuille je lump a známý zbabělec –
chce prachy a svůj klid!
Zbavte ho velení!
K ďasu, račte ho vyhodit!

Lid:

Sláva panně!!! Sláva Francii!!!
Bůh nám ji posílá. Panna je naše spása!!!


Král:

Co je to za řev – náboženské třeštění?


Komorník:

Venkovská dívka, milosti. Prý Boží zjevení ...
Velitel pevnosti Veaucouleurs
posílá s dopisem jakousi čistou pannu.
Má vyhnat Angličany – zvítězit v Orleansu!
Prý dělá zázraky!

Král:

Ona je naše spása? Lid, ten jásá!


Arcibiskup:

Ten Beaudricourt se musel zbláznit!
Uvěřit káče prolhané – poslat ji ke králi!
Výsosti – my hrajeme bilboquet!


Král:

Jen mi ji přiveďte.
Vy už jste prohráli!
To vaše povídání už nás nebaví.


Král:

Jak pozná šaška od krále –
na to jsem zvědavý.
Proč bych to nezkusil,
když pobláznila lid!?
A když mě nepozná?
Dáme ji zmrskat a pak vyhodit!


Johanka:

Proč sedí blázen na trůnu?
Co kdybys mi to dal?
Ne, plášti já se neklaním.
Dauphine, tys můj král!