Karolína

Tak zas přijíždíme, výpadovka známá,
na kterou teď myslím, je tkaničkou, z bot toulavejch.
Zas u okna stojíš a nemůžeš jet s náma,
co maj za volantem v očích, těch roztoulanejch písní cejch.

Už nevím, kdo z nás, tenkrát dal tvé jméno,
a já pokaždé si říkám, příště zastavím.
Seš bledší než dřív, otrošíčku jenom,
ale už se dlouhý léta známe, ale co o tobě vlastně vůbec vím.

Ref:
Karolíno, dny jsou dlouhý, zas nás týden rozdělí,
lásky tajný, tajný touhy,
takhle nemůžeš to brát, nevíš co se může stát,
Karolino, v pondělí.

Tak zas přijíždíme, výpadovka známá,
na kterou teď myslim, je tkaničkou, z bot toulavejch.
Už vlastně patříš k nám, když nemůžeš jet s náma,
co maj za volantem v očích, teď, roztoulanejch písní cejch.

Ref: