Piškotka

Strání se plíží noční stín - to jsem já,
každou chvíli se v trní zamotám,
měsíc ne a ne svítit, jen podle hlasů, jak se zdá,
a podle hvězd mířím, bráškové, k vám.

R:
Už se odraz světla míhá
na kmenech stromů, padá, zdvihá,
už vidím Jima, jak sekerou čistí les,
Piškotka s Flintem větve táhnou
a v ohni zasyčí a lístky zvadnou,
já trouba zakopnul a spadnul níž, zas mám to dál.

Možná jsem asi blázen nebo zůstal ve mně kluk,
ale když plamen mi sáhne teplem na mou tvář,
vidím indiánský teepee a kukly šamanů a bubnů zvuk,
nebo od Bobří hráze ohně zář.