Kahánek

Obrysy stromů ztrácí stín
Po loukách bloudí mlhy dým
A z černých krovů větví
Hvězdy chtěj jít k nám
Tak ještě pod zadek si dát
Pár dek co v noci budou hřát
A za ruku tu svou
Bez níž by stejskalo se až začnete hrát

Podivná vůně z blízkejch chat
Dřevo je krása co máš rád
Když smůla z ulomených větví zdobí kmen
Do lahve z limonády dát
Něco co zmírní žízeň hlad
A za ruku tu svou,
Bez níž by stejskalo se až začnete hrát

R:
Písnička je lék
Člověk by povstat chtěl a smeknout,
Když doba na kahánku pláče smutek má
Čistá jak studánka když zní
Nocí když rozhněvaně hřmí
A vůbec nejhezčí je když smíchem zazvoní

Naposled podívat se jdou
Mámy zda děti ještě spěj
Ještě se marně ladí však taky ne moc
A pak už cosi uvnitř rozplyne se jen oči hledaj dál
Tam v ohni kdesi uprostřed je všechno co sis odjakživa přál