Večer křupavých srdíček

Když jsi tehdy přinesla
Na talířku křupky
Musel jsem se zasmát tomu
Co má být dál
Ta křupavá srdíčka
A zapálená svíčka
Mi prozradily
Že zas nejde o víc
Než o zaběhaný rituál

Tak to má být
A sklenku vína na dobrou noc
K tomu pár vět
O tom jak vzácný jsem host
Tak to má být
Když tma nad městem převezme moc
A chce se žít, žít
Víc než jen dost

Posbíral jsem sirky
A pytlík na tabák
Dopil jsem a vstal
Že bude líp to dnes vzdát
A ty's mi sáhla dlaní na čelo
V tu chvíli moc ti to slušelo
A navíc venku trochu pršelo
A tak jsem zůstal a rád

To se přece nedělá
Chtít víc než dá se dát
To není fér
Hrát podle vlastních pravidel
To není fér
Chtít jít když je čas spát
A chce se létat, létat
I bez křídel

Tak jsem si skládal na stůl srdíčka
Až mi z nich vyšla osmička
Hle - nekonečno ze dvou malých
Vypečených nul
A ty jsi bez váhání sáhla jen
A špičku dovnitř otočila ven
A vzniklo srdce z malých srdíček
A já ho rychle propíchnul

Tak to má být
A sklenku vína na dobrou noc
K tomu pár vět
O tom jak vzácný jsem host
Tak to má být
Když tma nad městem převezme moc
A chce se žít, žít
Víc než jen dost