Tyhle řeči znám

Když má hudba tvář
svoji tvář a a a ůsta divá
sám pak jen čekám
na tvůj dech
začni ale včas
dřív než zmizí voda živá
kdo tohle propás
ten má pech

Tyhle řeči znám
dokavad' mám usta, uši
Dál hrůzu věcí
budu prát
Už nejsem sám
kdo ty kufry těžkejch zmatků
rád bude ždímat na stokrát

svět už není prázdnej sud
což už v hrdle dosud měl
a dál jenom čeká na svůj pád
Dalo se v něm těžko hnout
takže prásk a vyšleh proud
co chce zrušit krunýř
dávných stran

Když má hudba tvář
tvář co strhá ze lží šaty
sám pak jen čeká na tvůj tah
z bubnů vyšleh čas
dravější snad než před léty
dál věším lháře po všech zdech

Svět už není prázdnej sud
což už v hrdle dosud měl
a dál jenom čeká na svůj pád
dalo se v něm těžko hnout
takže prásk a vyšleh proud
co chce zrušit krunýř
davných stran