Kartágo

Dým, žár plamenů boří pyšné hradby,
k nebi stoupá nářek raněných,
Kartágo hoří, nemáš se už kam vrátit domů,
Kartágo hoří, kde je tvé město, stíny stromů,
životy vadnou.

Dým, žár plamenů z města zbyly trosky,
moc a sláva tvá jsou už minulostí.
Kartágo hoří, nestvůra válka daň vybírá,
Kartágo hoří, kde byla tráva sůl a síra,
zem spálená.

Dým, žár plamenů válka si nevybírá,
než větry odvanou, křik a pláč,
Kartágo hoří, matčina náruč dítě svírá,
Kartágo hoří, řekni mu světe, proč umírá,
zalkneš se hanbou.