Holka bláhová

Línou chůzi má a očí pár jak snář,
moc ráda městem bloumá,
a ve výkladech zkoumá,
svou krásnou tvář.

Línou chůzi má a místo vět jen smích,
svět vůbec málo vnímá,
jak Růženka co dřímá,
a líbat ji je hřích.

Ref.
I tvé skráně zšednou, holka bláhová,
každého z nás jednou hrobník pochová.
Kéž by ti už příval závoj z očí smet,
věř mi i já míval těch tvých šestnáct let.

Línou chůzi má a v hlavě jen pár snů,
ať svět se rve a svíjí,
jí zdá se jaksi míjí,
běh příliš všedních dnů.