Nad Sázavou

Do noci před tunelem zahouká
poslední vlak, co veze opožděný nádražáky domů spát,
zhasni tu písničku a napít mi dej,
před spaním chci si ještě přečíst pár hvězd, ta řeka je jak pohádka,
co vyprávěli naši v chajdě, kde byl klid.

Mravenčí skála plná našich jmen
a pražce plný hřebů, z kterých jsi si letopočet přečíst moh',
viadukt, kam ses chodil učit bát,
jak strašně duní, když projíždí vlak,
a táta s mámou, co foukali nám rány,
když chodili jsme domů spát.

R:
Nad Sázavou, nad Sázavou, občas vzpomene si člověk asi
na ty časy krásný, kdy zpívali jsme Brontosaury, Spirituál.

Do noci před tunelem zahouká
poslední vlak, co veze opožděný nádražáky domů spát,
u trati ostružiny vykvetly zas,
v Sázavě zase prej je hromada ryb,
a dokonce prý indiánský teepee se tu objevilo,
bude líp.