Na námluvách

Chtěl sem si namluvit cérečku z Valašska,
takú, co lůžko pod ňú moc nepraská,
chtěl sem si namluvit cérečku hen od nás,
takú, co byl by s ňú večer nejaký špás.

Najprv sem přez Syrákov došel až na Vsetín,
snad tam na tu pravú náhodú natrefím,
Vsacanky však na mě škaredě vzhlédaly,
tož sem sa cestú zpět zastavil v Liptále.

Tam také nic, cesta ide do Jasennej,
cérky mi říkaly: sme z tebe znuděné,
z Jasennej Lutonina je, pravda, kúštíček,
roby mi nechtěly ukázat malíček.

Chtěl sem si namluvit cérečku z Valašska,
takú, co lůžko pod ňú moc nepraská,
proňúral sem Lúčku a prošel kus Zádveřic,
cérky mi říkaly: nechcem ťa vidět víc.

Raková, Slušovice a dál na Chrastešova,
ej, škoda mluvit, už abych byl radši doma,
už nikam nepolezu, dám si pár slivovic,
počkám, až mě najde hen nějaká z Vizovic.