Janova hora

Na Janovej hoře stojí divná vež,
do kraja z ní letí negdy pravda, negdy lež.
Sú to pravdy a lži všelijaké,
černé, bílé ba aj barevné,
hora ta jich lehko znese, ale lidi ne.

Ref:
Ó Janova horo, už dlúho nás ochraňuješ,
ó Janova horo, mnohý na tobě stál,
ó Janova horo, šak ty cosi pamatuješ,
ó Janova horo, a jsi pevná dál.

Na Janovej hoře stojí divný slúp
a nesú sa z něho zmňaty, sednú v každý kút,
Sú to zmňaty také všelijaké,
černobílé, ba aj barevné,
hora ta jich šecky znese, ale lidi ne.

Ref

Kopčisko sa nehne ani o kúšček,
hora někdy uhne tak jako člo věk,
mět kus kopca v sobě, tož to bych vám přál,
kus Janovej hory, tož to bych vám přál.

Na Janovu horu fúká ze všech stran,
kerý větr nese pravdu, to si přeber sám.
Stačí gdyš si lápneš do sednice,
enem chvílu krútíš knoflíkem,
hora ta to šecko znese, ale lidi ne.