Books

Original title: Flavii Iosephi Opera omnia Translator: Jaroslav Havelka, Jaroslav Šonka Number of pages: 311 Publisher: Svoboda Edition: Antická knihovna Place of publishing: Praha Year: 1990 Publication: 2. Book genre: history ISBN: 80-205-0118-5 Price: 29 CSK Added: 03.07.2007, 14:45 Read: YES (date unknown)

Annotation:
Dvousvazková publikace obsahuje dílo židovského historika, který se jako velitel Galileje stal přímým účastníkem popisovaných událostí. První svazek, nazvaný Válečná předehra, líčí události, které předcházely židovskému povstání proti Římanům.

Notes:
knihy I-III

Original title: Naturalis historiae libri Translator: František Němeček Number of pages: 352 Publisher: Svoboda Edition: Antická knihovna Place of publishing: Praha Year: 1974 Publication: 1. Book genre: history Price: 24 CSK Added: 03.07.2007, 14:45 Read: NO

Annotation:
Kniha římského polyhistora Plinia Staršího Naturalis historia je rozsáhlým dílem encyklopedickým: zahrnuje anthropologii, živočichopis a rostlinopis, nauku o lécích a lékářství a nerostopis. K tomu je připojen výklad o různých oborech výtvarného umění. Zejména poslední kapitoly, jednající o starověkém umění, jsou kulturně velmi cenné, protože jsou bohatým zdrojem zpráv o starověké umělecké technice a o nesčetných uměleckých dílech, z nichž převážná většina je navždy ztracena.

V úřadě prokurátora neb legáta pobýval Plinius v různých provinciích římského impéria: v Hispánii, Gallii, Británii, v Malé Asii, krátce i v severní Africe. Odevšad vytěžil hodně poznatků, i když se jejich množství nedá srovnat s četbou. Tento nevšední, úžasně pilný a zvídavý badatel věnoval každou volnou chvilku zkoumání přírody. Na tuto ušlechtilou vášeň doplatil smrtí při výbuchu Vesuvu r. 79 n. l. Při vší snaze o vědeckou objektivitu psal své knihy se zanícením básníka a v nejlepších pasážích svého díla se dobírá stylizace až umělecké. Pliniovo dílo mělo veliký vliv na znalosti přírodních věd až do nového věku. I když je překonáno, zůstane navždy důležitým svědkem starověkého vědění. Svou knihu uzavírá Plinius horoucím projevem obdivu k rodné zemi:

Na celém kulatém světě ve věcech, které zaslouží první místo v přírodě, je Itálie, ředitelka a vlastně druhá rodička světa, muži, ženami, vojevůdci, službami, chloubou umění, jasným nadáním, polohou a mírným podnebím, snadnou přístupností ke všem národům, splavným pobřežím a blahodárným vanutím větrů. Toho se jí dostalo polohou, neboť vybíhá do nejvýhodnější části mezi Východem a Západem, hojností vody, zdravými háji, členitými horami, kde vyhubeny šelmy, úrodnou půdou, žírnými pastvinami...

Buď zdráva, Přírodo, rodičko všech věcí, a dopřej, ať tě důstojně slavíme ve všech četných zemích, stojících pod vládou Quiritů!

Kapitoly o přírodě jsou prvním takto rozsáhlým výborem z Pliniova díla převedeným do moderní češtiny.

Translator: Jaroslav Ludvíkovský, Zdeněk K. Vysoký Number of pages: 62 Publisher: Svoboda Edition: Antická knihovna Place of publishing: Brno Year: 1970 Publication: 1. Book genre: philosophy Added: 03.07.2007, 14:45 Read: NO

Annotation:
Kniha obsahuje dvě díla: O štěstí a mravnosti od Epikúra a Myšlenky z životní etiky od Publilia Syra.

Ze tří set svazků, jež prý čítala literární pozůstalost Epikúrova, zachovaly se nepatrné zbytky. Nepřímých pramenů pro poznání epikúreismu máme však dosti. Jest to především slavná báseň T. Lucretia Cara De rerum natura, pak spisy Ciceronovy, Senekovy, Plútarchovy, církevních otců a jiných autorů. Nejdůležitějším pramenem pro přímé poznání nauky Epikúrovy je Řek Diogenes Láertios, jenž komplioval asi v první polovici 3. stol. n. l. dílo O životech, učení a výrocích slavných filosofů. Poslední, desátá kniha těchto dějin je věnována Epikúrovi.
Tato útlá kniha je tedy kompilací, která vychází především z Diogena Láertia. U Diogena jsou sebrány bez ladu a skladu, tady jsou sestaveny přibližně podle obsahu.

Spisek Myšlenky z životní etiky to Publiliovo celoživotní dílo, na kterém pracoval od svého propuštění na svobodu. Je v něm shrnuto mnoho autorových myšlenek a citátů o životě, pravdě a o smrti, z nichž čerpali mnozí další antičtí filosofové. Tím nejznámějším byl bezesporu Seneca.