Livigno

09.02.2007, 22:32

Pro letošní alpskou zimní dovolenou jsme zvolili Livigno, jedno z nejlepších italských středisek.

Livigno je navíc údajně poslední bezcelní zóna Evropské unie. Levný alkohol, cukrovinky, benzin, elektronika, oblečení a parfémy; naopak poněkud dražší potraviny; sportovní potřeby zhruba na úrovni našich cen. Orientačně: 1l irské whiskey Tullamore Dew 8.20 EUR, 1l Bailey's 9.20 EUR, 1l irské whiskey Bushmill's 7.80 EUR, lyžařské rukavice Scott 33 EUR (v Čechách stojí tytéž 1400 CZK), hole pro nordickou chůzi od 15 do 82 EUR, sklenice zavařovaných okurek 3.10 EUR, atd. atd. V jednom zapadlém krámku jsme náhodou objevili i český Budvar; za 0.90 EUR. Pravda, druhý den už byl vyprodaný.

Dlouho to vypadalo, že si tentokrát neužijeme moc sněhu. Naštěstí těsně před naším příjezdem dva dny hustě sněžilo, a tak se tohle protáhlé alpské středisko zahalilo právě včas do čtyřiceticentimetrové vrstvy čerstvě napadaného prašanu. Celých šest dní lyžování jsme se pak těšili z bezmračné oblohy a slunce, které nám dodalo zdravou barvu.

Livigno leží v údolí mezi dvěma hřebeny hor, na nichž je vždy po jednom středisku - Carosello a Mottolino. Na obou jsme objevili několik ideálních sjezdovek, které vyhovovaly jak co do rychlosti, tak do požitku z jízdy.

Každoroční týdenní lyžování v Alpách je po několika sezónách skutečně hodně znát. Člověk se vyjezdí a víc se vyžívá v rychlosti a stylu jízdy. Letos se ovšem někteří sjezdovat začali teprve učit, a proto první dva dny často létaly vzduchem hůlky, lyže, dokonce i čepice, brýle a další součásti lyžařského vybavení.

Bydleli jsme v soukromých apartmánech a opět si na nic nemohli stěžovat. TRILO bylo prostorné, přiměřeně útulné, s vybavenou kuchyní a usměvavými majiteli, kteří ovšem, jak je v Itálii tradicí, neuměli ani slovo v jiném jazyce než je italština. Takže prostor opět dostala gestika, mimika, haptika a jiné formy nonverbální komunikace.

Byl to naprosto pohodový, příjemný a mnohdy veselý týden lyžování. Už teď se nemů?u dočkat na další.